Reklama

Reklama

Dny zrady II.

  • angličtina Days of Betrayal II.
Československo, 1973, 92 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím....a dodávám-vždyť Hitler se Stalinem byli velcí přátelé, myslím, že popis Benešova váhání, zda má požádat SSSR o pomoc je propagandistická smyšlenka. Byli jsem sami. ()

Jello Biafra 

všechny recenze uživatele

Film je po režíjnej stránke zvládnutý veľmi dobre. Mnoho scén dodnes nemá konkurenciu. Ako je však známe, u filmu je veľa historických nezrovnalostí a výmyslov. A mnohých ľudí asi otrávi múdry a diplomaticky konajúci Gottwald a jeho súdruhovia, ktorí sa nechcú vzdať. V skutočnosti však boli za sovietskú pomoc len aby mohli československo zbolševizovať. Celkovo sa mi nepáči pojatie Klémy ako nejakého mesiáša československého národa. Je to fakt otrava sledovať že ho tu komouši vyzdvihujú ako nejakého múdreho a čestného vodcu, a budjú mu kult na úrovni Karla IV. Veď Kléma bol len obyčajný ožrala. A navyše sa film snaží vzbudiť dojem že prvá republika zanikla len z dôvodu že Beneš nepožiadal v rámci svojej loajality západným mocnostiam o pomoc SSSR. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

A druhá část spiknutí vládců Evropy, kde je zdůrazněno chování komunistů jako jediné správné a zdůraznění, že Sovětrský Svaz je přítel jediný a ten nejlepší. Zákulisní dohody bez účasti zástupců Československa předkládá Československu diktát. Z toho vyplívá, že jediným připraveným na válku byl do jisté míry jen Hitler se svým Německem. Chamberlain (Jaroslav Radimecký) je zde vyobrazen jako člověk, který nemá rád odporu při vyjednávání, ale protože si uvědomuje slabost své země, schválí a prosadí všechny Hitlerovo nároky vůči Československu. Daladier (Martin Gregor) je sice postaven do trochu příznivějšího světla a dokonce se snad rozhodoval o možné pomoci, ale nakonec oba dva ve jménu uchování světového míru, připouštějí historickou a národnostní křivdu. Zřejmě jim oběma pozdě došlo, jak se to bude vyvíjet dále. Klement Gotwald (Bohuš Pastorek) je zde vyobrazen jako jediný zastánce prostého lidu, který se snažil organizovat nějaký odpor, dokonce jsem v něm občas spatřoval postavu Jana Žižky z Vávrových filmů 50. let. Lidový dobrák, který chce pouze blaho lidu a je ochoten obětovat vše, zvlášť když to nebude jeho. Za zmínku už snad jen stojí rozhořčení komunistických bojovníků, když se rozhodlo, že se územním nárokům Německa podrobí republika bez odporu. Ano to rozhořčení na neschopnost kapitalistického státu, který jde vždy proti lidem chápu. Bohužel komunistické zřízení neznamená lepší svět, jen je jinak upravený a lže se úplně všem. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Zatímco první díl vrcholil mobilizací, druhý díl Dnů zrady už jen pokračuje v zavedeném stylu. Hitler se dostává do ráže, naše už brzy exilová vláda propadá hutnějším depresím, Kléma má sem tam hezkou chvilku k pokorným dialogům... A vrcholem je logicky podpis Mnichovské smlouvy. Nicméně kdyby oba díly ubraly a staly by se jediným filmem, bylo by to ku prospěchu věci. Pak by bylo možné i tu "hrozbu bolševismu" vnímat bez příkras. ___ Na českém DVD pak zásadně chybí vyjádření Vávry, který v jiných případech neměl problém zavzpomínat i pro takové "úpadkové" medium. ()

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Druhý díl se věnuje situaci před podpisem a následném uzavření Mnichovské dohody. Mně přišel zajímavější z důvodu situace: "už jde do tuhého". Děj odsýpal a dobře se na ty politické intriky a machinace proti našemu státu dívalo, samozřejmě z kulturního hlediska. Když si pak člověk uvědomí, že to mohlo dopadnout úplně jinak, kdyby nebyl celý svět posraný z Hitlera, je to až k breku. A pro ty, kteří pořád polemizují, zda bychom se ubránili, tak neubránili. Bez vnější pomoci ne. Ano, dali bychom Hitlerovi po rypáku a bůhví jak by se potom vyvíjely dějiny, ale naše republika by byla rozbombardovaná od Luftwaffe a po několika týdnech, možná měsících, bychom zřejmě kapitulovali. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1973. (orkadimenza)
  • Obrněné transportéry, které míří k Frýdlantu, nejsou československé předválečné transportéry, ale původně německé Sdkfz 251, převzaté po válce Československou lidovou armádou jako OT 810. (Matej.Krajci)
  • Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, pevnosti Dobrošov a Hanička. Filmovalo se i v Rokytnici v Orlických horách. (M.B)

Reklama

Reklama