Dny zrady II.
Drama / Válečný / Historický
Československo, 1973, 92 min
Režie:
Otakar VávraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký, Günther Zschieschow, Fred Alexander, Rudolf Jurda, Čestmír Řanda st., Werner Ehrlicher, Vladimír Šmeral, Jaroslav Rozsíval, Jaromír Hanzlík, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Jaroslava Tichá, Renáta Doleželová, Wilhelm Koch - Hooge, Gustav Nezval, Jiří Dušek, Vladimír Pavlar, Vladislav Strželčik, Ota Sklenčka, Vladimír Stach, Svatopluk Beneš, Jaroslav Raušer, Vladimír Salač, Michal Dočolomanský, Ladislav Lakomý, Milan Riehs, Vladimír Hlavatý, Gerhard Rachold, Werner Wieland, Jan Schánilec, František Vicena, Ilja Prachař, Jiří Holý, Josef Němeček, František Zvarík, Ladislav Kazda, Milan Holubář, Erich Brauer, Emma Černá, Jaroslav Dufek, Pavel Spálený, Martin Štěpánek, Karel Vlček, Josef Větrovec, Rudolf Velický, Stanislav Zindulka, Miloš Nedbal, Gustav Opočenský, Karel Peyr, Bohumil Šmída, Josef Somr, Rudolf Chromek, Miroslav Saic, Iva Hüttnerová, Martin Linda, Siegfried Loyda, Jaroslav Satoranský, Raoul Schránil, Josef Vorel, Jaroslav Esop, Emil Horváth ml., Petr Oliva, Karel Hábl, Miroslav Zounar, Michal Pavlata, Václav Kotva, Jan Teplý st., Svatopluk Skládal, Vladimír Ptáček, Štěpán Bulejko, Oldřich Velen, Ivo Kubečka, Otakar Wimmer, Karel Karas, Václav Jandl, Jan Bartoš, Alois Trojan, Bohuslav Ličman, Oldřich Janovský, Vítězslav Bartoš, Bohumil Švarc st., Josef Lébr, Vlasta Jelínková, Radko Choc, Václav Brtna, Kamil Bešťák, Břetislav Tetera, Miroslav Prokeš, Zdeněk Dohnal, Jiří Adamec, Bert Schneider, Roman Hemala, Jan Vítek, Jiří Joran, Otto Ohnesorg, Magda Dolejšová, Marie Štrampachová, Hana Opršalová, Václav Procházka, Jiří Vocetka, Vladimír Navrátil, Ladislav Novák, Jan Zetek, Rudolf Čížek, Vladimír Bičík, Milan Vyskočil, Antonín Zavoral, Josef Hrbek, Otakar Horký, Jiří Koudelka, Josef Rektor, Jaroslav Kubricht, Josef Sluka, Pavel Osif, Karel Zikmund, Vladimír Fürst, Miloš Švarc, Dobroslav Čech, Jan Prokeš, Jiří Pokora, Vladimír Kotrlík, Walter Steiner, Arnošt Chira, Elena Strupková, Bohumil Slezáček, Zdeněk Forejt, Karel Šebesta, Oto Ševčík, Václav Vávrovský, Vlastimil Čaněk, Emanuel Glombíček, Bohumír Hájek, Tomáš Novák, Vít Pešina, Oldřich Strouhal, Václav Vondráček, Antonín David, Zdeněk Landa, Josef Mašek, Jiří Urbanec, František Kotík, Bohumír Nušl, Čestmír Černý, Josef Himmel, František Velíšek, Jan Jirát, Josef Jandovský, Miroslav Janeček, Josef Syřiště, Karel Roubík, Zdeněk Svoboda, Václav Mleziva, Miloslav Kasalý, Vladislav Šimčík, Jan Bulla, Celestýn Mrázek, Jan Nekarda, Antonín Šimon, Miloslav Novák, Miroslav Rous, Jiří Hübsch, Prokop Jílek, Zdeněk Nehlič, Karel Zikán, Ladislav Frej st., Alois Plocek, Pavel Raban, Vladimír Otáhal, Stanislav Němec, Vincenc Koblitz, Jan Janků, Jan Sieber, Vladimír Štros, Ludvík Pozník, Jaroslav Kovář, František Dohnal, Rudolf Široký, Josef Kalena, František Marek, Václav Černý, Jaroslav Andrýsek, Oldřich Cerha, Svatopluk Říčánek, Zdeněk Plaček, Vladimír Kovář, Jiří Pichler, Eva Lorenzová, Oldřich Kapr, František Hruška, Helena Matoušková, Emil Hora, Viktor Watzel, Jiří Valenta, Karel Urbanovský, Alexandr Ovčarič, Petr Urban, Bedřich Smrčka, Karel Schilhab, Ladislav Holub, Julius Novák, Vladimír Gregora, Karel Novotný, Antonín Rosenauer, Otakar Matějček, Vasil Maliňák, Petr Maděra, Karel Vondrák, Jiří Divecký, Ladislav Fallada, Ahmed Hamimou, Miroslav Krejča, Emil Lenz, Ladislav Ott, Felipe Popoca, Halim Shatat, Shyam Shrestha, Jaroslav Balzer, Rudolf Dvořák, Josef Goldbach, Karel Texel, Ismail Hennawi, Josef Holý, Jaroslav Rada, Jaroslava Semrádová, Nikolaj Stamenov, Bohumil Svoboda, Antonín Žemlička, Jaroslav Drbohlav, Jiří Wohanka, Václav Knop, Zdeněk Mucha, Jan Schaffer, Jiří Bím, František Čadil, Karel Hajn, Jiří Hlaváček, Bohuslav Homolka, František Hradil, Antonín Hubáček, Jaroslav Chadim, Antonín Kozel, Václav Kužel, Václav Lexa, Vlastimil Lupínek, Jaroslav Menšík, Jiří Myslivec, Miroslav Nováček, Theodor Osvald, Taras Petrenko, Oldřich Runštuk, Jaroslav Rychtera, Miloš Shrbený, Ladislav Šauer, Karel Šébl, Jaroslav Šmatlák, František Šrajer, Josef Štěpánek, Václav Záhora, Michal Čuška, Zlatomil Fabinyi, František Jákl, Miroslav Jíra, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Jaroslav Tomsa, Karel Vítek st., Ludvík Wolf, Arnošt Böhm, Josef Engel, Karel Engel, Ladislav Horáček, Petr Jákl st., Václav Jánský, Jiří Kalenský, Milan Kindl, Ladislav Lahoda, Jiří Mašín, Jiří Plachý, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Smejkal, Stanislav Šedivý, Stanislav Tůma, Michal Vachun, Jan Váňa, Karel HlušičkaObsah
-
Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora) -
Dvoudílný umělecký dokument Otakara Vávry je hranou rekonstrukcí událostí roku 1938, ZRADY, kterou se predstavitelé západních mocností bláhově snažili zachránit světový mír obětováním Československa německému fašismu. Na DNY ZRADY volně navazují další části trilogie SOKOLOVO a OSVOBOZENÍ PRAHY. (woody)
Komentáře uživatelů k filmu (38)
-
klúčik
Pokračovanie , nič nové oproti prvej časti...45%.(29.11.2010)
-
dr.fish
SKVĚLE NATOČENÝ SNÍMEK O VELKÉM TRAUMATU NAŠEHO NÁRODA , O TO LÉPE HODNOTÍM, ŽE HO VÁVRA TAKHLE DOKÁZAL NATOČIT ZA TOTALITY.(19.1.2010)
-
Dárius
Vyjádřil jsem se dostatečně v prvním dílu.Ovšem co převedli někteří-komentující tenhle díl,to je tak na pár facek.(13.1.2009)
-
farmnf
Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím....a dodávám-vždyť Hitler se Stalinem byli velcí přátelé, myslím, že popis Benešova váhání, zda má požádat SSSR o pomoc je propagandistická smyšlenka. Byli jsem sami.(25.9.2010)
-
arcticsky
Jestliže Dny zrady I. byly velice a velice profesionálně odvedené NIC. Dny zrady II. jsou pro změnu profesionálně odvedený blábol, abych se neopakoval.(16.9.2011)
-
Kolssteyn
Závěrečné motto filmu: "Máme právo a povinnost volat na soud lidu a dějin všechny síly, které se spikly s nepřítelem proti vlastnímu lidu a republice." Klement Gottwald(11.6.2009)
-
tomtomtoma
A druhá část spiknutí vládců Evropy, kde je zdůrazněno chování komunistů jako jediné správné a zdůraznění, že Sovětrský Svaz je přítel jediný a ten nejlepší. Zákulisní dohody bez účasti zástupců Československa předkládá Československu diktát. Z toho vyplívá, že jediným připraveným na válku byl do jisté míry jen Hitler se svým Německem. Chamberlain (Jaroslav Radimecký) je zde vyobrazen jako člověk, který nemá rád odporu při vyjednávání, ale protože si uvědomuje slabost své země, schválí a prosadí všechny Hitlerovo nároky vůči Československu. Daladier (Martin Gregor) je sice postaven do trochu příznivějšího světla a dokonce se snad rozhodoval o možné pomoci, ale nakonec oba dva ve jménu uchování světového míru, připouštějí historickou a národnostní křivdu. Zřejmě jim oběma pozdě došlo, jak se to bude vyvíjet dále. Klement Gotwald (Bohuš Pastorek) je zde vyobrazen jako jediný zastánce prostého lidu, který se snažil organizovat nějaký odpor, dokonce jsem v něm občas spatřoval postavu Jana Žižky z Vávrových filmů 50. let. Lidový dobrák, který chce pouze blaho lidu a je ochoten obětovat vše, zvlášť když to nebude jeho. Za zmínku už snad jen stojí rozhořčení komunistických bojovníků, když se rozhodlo, že se územním nárokům Německa podrobí republika bez odporu. Ano to rozhořčení na neschopnost kapitalistického státu, který jde vždy proti lidem chápu. Bohužel komunistické zřízení neznamená lepší svět, jen je jinak upravený a lže se úplně všem.(15.3.2010)
-
dobbin
Oba dva díly hodnotím jako celek...Celkem slušný film nebo spíš hraná "rekonstrukce" okolností předcházejícím podpisu mnichovské dohody. Bohužel to má několik vad na kráse. 1) Je to dost dlouhé, a tak věčné schůzky vyslanců s prezidentem po čase nudí. 2)Němci mluví německy, Češi česky, Britové česky, Francouzi česky. 3)Některé postavy, jako třeba sudetští němci jsou tu vylíčeni s až chorobnou nenávistí. 4)Doba vzniku filmu velkou měrou ovlivnila zpracování některých stran a postav....Na druhou stranu bych rád vyzdvihnul herecké výkony, hlavně Hitler a Beneš, naopak Chamberlainova postava byla uspávající.(23.3.2007)
-
seba
Neskutečně dlouhé (1. + 2. díl dohromady), vlastně i přes zobrazované dramatické události docela nuda, oproti Osvobození Prahy je zde pouze lehký ideologický závoj, hudba výborná, někteří herci velmi podobní svým historickým předobrazům, jiní vůbe, pro mne jakožto milovníka historie - těžké zklamání.(12.8.2009)
-
MRPitivier
odpad!Druhý díl podtrhuje má slova v první části, neuvěřitelná propaganda z prvního dílu se v pokračování stává nesnesitelnou a Klement Gottwald jako hrdinný soudruh by se vzdal jako poslední! Dále bych se opakoval jako u komentáře předešlého dílu! Odpad válečné a hlavně československého filmu!(7.1.2010)
-
baxz
Tento film hodnotím čistě jen jako umělecké dílo, bez ohledu na jeho politické směřování. Po filmařské stránce je tenhle film na vysoké úrovni, výborná dobová výprava, úžasné masové scény ať už z Prahy nebo ze sjezdu NSDAP v Norimberku. Reálně vystižená atmosféra ze Sudet v letech 1937-38. Též herecké ztvárnění historických postav je na vysoké úrovni, Beneš J.Pleskota, Gottwald B.Pastorka, Hitler G.Mollera a Chamberlain J.Radimeckého jsou reální a autentičtí, podle mě hlavně B.Pastorek. Kamera J.Šofra se snaží být aktivní i u stolových scén plných dialogů a navíc to vše zastřešuje geniální hudba Z.Lišky a režie O.Vávry.(8.4.2010)
-
česnek
Film je poněkud amatérsky zpracovaný, historická vypovídající hodnota je mizivá, film je neobjektivní a značně ovlivněn komunistickou ideologií. Vedle toho musím ocenit výkon herce Jiřího Pleskota, který opět výborně ztvárnil ve filmu E. Beneše.(28.3.2008)
-
david.exe
A nejlepší je stejně J. Adamec pucující houfnici na Dobrošově.. Mimochodem -je to maketa a stojí tam dodnes. Jinak film se dá, až na silnou komunistickou ideologii.(5.1.2009)
-
lucascus
Nuda, nuda a ještě jednou nuda. Film je brutálně zdlouhavý, dalo by se to zkrátit na polovinu, možná i více. Úlitba komančům taky na hodnotě filmu určitě nepřidá...Dvě hvězdy jsou málo, tři moc...no, ale budiž... Jo a nechápu proč je to tady tak blbě rozdělené na dva díly, vždyť je to jeden a ten stejný film.(22.2.2011)
-
Jello Biafra
Film je po režíjnej stránke zvládnutý veľmi dobre. Mnoho scén dodnes nemá konkurenciu. Ako je však známe, u filmu je veľa historických nezrovnalostí a výmyslov. A mnohých ľudí asi otrávi múdry a diplomaticky konajúci Gottwald a jeho súdruhovia, ktorí sa nechcú vzdať. V skutočnosti však boli za sovietskú pomoc len aby mohli československo zbolševizovať.(5.2.2012)
-
morrissey
skvělá hudba Z. Lišky(14.7.2008)
-
Andrew1987
Po pozretí tohto historického filmu som si prečítal aj viaceré knihy zaoberajúce sa Sudetami a ich anexiou zo strany Nemecka v roku 1938, takže môžem sa zaoberať aj objektivitou informácií podaných v "Dny zrady". Všeobecne možno povedať, že vo filme hrajú viacerí významní československí herci, ktorí podali vynikajúce výkony. Najviac sa mi páčili Jiří Pleskot v úlohe československého prezidenta Eduarda Beneša, Jaroslav Radimecký ako britský premiér Chamberlain a Gunnar Möller vystupujúci ako Adolf Hitler. Podobne ako koniec prvého, tak aj koniec druhého diela tohto filmu je strhujúci a úchvatný dokazujúci odhodlanosť českého a slovenského národa brániť svoju demokratickú republiku. Nechcem sa podrobne zaoberať detailami o skutočných udalostiach, musím však povedať, že mnohé fakty vo filme sa zhodujú s realitou. Z tohto hľadiska "Dny zrady" možno považovať za dobrý dokument o tejto kritickej dobe, ide hlavne o vzájomné rokovania Britov a Nemcov, vojenská porada Francúzov a Britov, rokovania Beneša s nemeckými vyslancami atď. Na druhej strane však musím upozorniť na fakt, že Dny zrady podlieha ako všetky produkty svojej doby škodlivej komunistickej propagande. To, že bol ZSSR taký odhodlaný pomôcť brániť ČSR, ako to podáva film, nie je zďaleka pravda, skôr naopak, nechcem tu však rozoberať detaily. Navyše československý ľud neskandoval "ať žije rudá armáda", ale predovšetkým bol odhodlaný brániť svoj ostrov demokracie v strednej Európe. Osobne sa mi zdal tiež Hodža a jeho vláda až príliš neobjektívne a škaredo vykreslený. Preto kvôli istým manipuláciam faktov dávam filmu hodnotenie štyri.(2.6.2009)
-
jerrik7
odpad!Jako mladíkovi uprostřed normalizačních sedmdesátých let se mi ten film moc líbil. Vloni jsem proto dal filmu ****. Teď jsem se na film podíval znovu po skoro 40ti létech. Ó ty božská prostoto. Z normalizačního dějepisu jsem tehdy přece věděl, že přesně tak to bylo, navíc Beneš, Hitler, Chamberlain, Gottwald, Syrový a někteří další jako živí a to všechno v barvě a širokoúhlé. Teprve postupně jsem se začal dozvídat, že věci nejsou černobílé a že někdy se dokonce může vydávat třeba bílá za černou. Nikdo mi tehdy například neřekl, že do skupiny nespokojených, v první světové válce poražených států s militaristickými režimy, jejichž cílem byla pomsta a minimálně napravení utrpěné porážky patřilo na začátku druhé světové války vedle Německa, Rakouska a našeho „bratrského“ Maďarska především také agresivní Sovětské Rusko, které mělo s Hitlerem smlouvu. Rusko ztratilo v 1. světové válce a krátce po ní Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, část Polska, kterému navíc musela odstoupit části Běloruska a Ukrajiny. Rusko v čele se Stalinem plánovalo dobytí většiny Evropy a spojení se s bouřícími se komunisty v Maďarsku, Německu a Francii. Na stranu spojenců se Sověti dostali proti své vůli až když je jejich přítel Hitler podrazil a zaútočil na ně. Takovouhle verbež měl podle komunistů Beneš vpustit do naší země aby nám pomohla proti Hitlerovi? Měl pustit do země ďábla aby nás chránil před čertem? Skoro všichni čeští nekomunističtí politikové jsou ve filmu vylíčeni téměř jako přímí spojenci Hitlera a odporní vlastizrádci. Film je nechutnou, lživou propagandou Komunistické strany Československa. Měním 4* dané původně z naivní mladické nerozvážnosti (červenám se za ně hanbou až do kořínků vlasů) na Odpad! Je mi to líto, protože Dny zrady je jinak solidní velkofilm, který ukazuje z velké části ono těžké období našich a světových dějin docela realisticky, ale nemohu jinak. Spinosaurus zde dává 5* a píše: „Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob.“ S výhradami s tou větou souhlasím, ale vzhledem k tomu, že film nikdo nesestříhal, trvám na „Odpad!“ A Otakar Vávra? Když nedávno oslavoval sté narozeniny, někteří jej zbožňovali, jiní prohlašovali za nechutného přisluhovače bolševiků. Po shlédnutí tohoto filmu se přidávám k těm druhým.(27.5.2011)
