Filosofská historie
Drama / Romantický / Válečný
Československo, 1937, 88 min
Režie:
Otakar VávraHrají:
Jan Pivec, Ladislav Boháč, Vladimír Hlavatý, Stanislav Neumann, Helena Friedlová, Jindřich Plachta, Zdeňka Gräfová, Ela Poznerová, Karla Oličová, Zdeňka Baldová, Elena Hálková, Anna Steimarová, Jára Kohout, František Kreuzmann st., Svatopluk Beneš, Viktor Dintr, Alois Dvorský, Eman Fiala, Alois Peterka, Otto Rubík, František Hlavatý, Karel Jičínský, Václav Menger, Jaroslav Průcha, Václav Švec, Jan W. Speerger, Jarmila Švabíková, František Beranský, Milada Smolíková, Milka Balek-BrodskáObsah
-
Alois Jirásek by měl určitě radost. Ztvárnění jeho "Filosofské historie" se povedlo. Film začíná vzpourou litomyšlských studentů, kterým nechtělo vedení církevního gymnázia povolit pořádání tradičního majálesu. Tato událost předcházela revolučním událostem v Praze v roce 1848 (kdy na Prahu zaútočil generál Windisgräz a Praha se musela po marných bojích nakonec vzdát). Přesto místy úsměvná, a svěží adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se vzácně shodla i s diváky. Otakar Vávra jako režisér úspěšně odstartoval svou režijní kariéru, protože převzal současně před ukončením natáčení "Filosofské historie" režii po Josefu Rovenském k dalšímu velice uznávanému filmu "Panenství".
Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938. (oficiální text distributora)
Alois Jirásek by měl určitě radost. Ztvárnění jeho "Filosofské historie" se povedlo. Film začíná vzpourou litomyšlských studentů, kterým nechtělo vedení církevního gymnázia povolit pořádání tradičního majálesu. Tato událost předcházela revolučním událostem v Praze v roce 1848 (kdy na Prahu zaútočil generál Windisgräz a Praha se musela po marných bojích nakonec vzdát). Přesto místy úsměvná, a svěží adaptace známé předlohy byla přijata s velkými sympatiemi kritiky, a tentokrát se vzácně shodla i s diváky. Otakar Vávra jako režisér úspěšně odstartoval svou režijní kariéru, protože převzal současně před ukončením natáčení "Filosofské historie" režii po Josefu Rovenském k dalšímu velice uznávanému filmu "Panenství".Komentáře uživatelů k filmu (29)
-
honz
Otakar Vávra vskutku mistrnně převedl Jiráskovu stejnojmennou literární předlohu (1878) do filmové podoby. Odehrává se v Litomyšli od jara 1847 a v průběhu r. 1848. Na jedné straně obyvatelé libující si v poklidném, neměnném životě a děsící se jakýchkoli novot - aktuár Roubínek s chotí, purkmistrová Rollerová. Na straně druhé odbojné studenstvo zastoupené Vavřenou, Frýbortem a Špínou. Studenti i přes zákaz oslaví v Nedošínském háji majáles, hlavní aktéři se pak aktivně zapojují do pražských svatodušních bouří (na barikádách v Praze padne Špína). Z řady našich výtečných herců (Pivec, Hlavatý, Boháč, Neumann...) vyniká Jindřich Plachta, který výborně ztvárnil komickou postavu aktuára Roubínka.(13.1.2012)
-
Jeremiah
Až v poslední době si uvědomuji, jak nádherná byla doba "studentská". Doba, kdy byl člověk na vrcholu svých duševních i tělesných sil, kdy poznával slasti i strasti života, ale neuměl si je vychutnávat. O tom všem je i tento film, který ukazuje jak obtížné, ale i krásné dokáže být studium a život okolo něho. V každé třídě se najdou milovníci, šprti, krásky, ale bohužel i osudem odstrčení studenti Špínové. Za toto vše, zakončené revolučním rokem 1848 - silnější 3.(23.6.2011)
-
farmnf
V Litomyšli, stejně jako dnes se v roce 1847 dělo velké hovno, proto byl Majáles tak zásadní otázkou. Vím to z první ruky, narodil jsem se 10 km jižněji. Film poněkud naivní, však herecky zcela skvělý, Pivec se opravdu vytáhnul. Chlapi, co to hráli, bylo jim třicet. Bohužel Vladimíru Hlavatému již 32 (Špína) a tam je už dost poznat, že se studentem není co dočinění. Šli na barikády srdcem, však v boji nezkušeni. Já i vojenští analytici říkáme, pěkná kravina. Jenom to podkoplo české vlastenectví a Špínu stálo život o který Špína ani moc nestál.(20.11.2011)
-
tomtomtoma
Film o studentském životě v tochu horkých létech 1847 a 1848 v Litomyšli. Občas vtipné, místy napínavé s posláním, aby český národ v bojích budoucích dokázal lépe bojovati. Bohužel se tak rozhodně nestalo a zřejmě nikdy nestane, neboť národ český nikdy na bitvu připraven nebude. Smutné i veselé příhody čtyř studentů filozofie Vavřeny (Ladislav Boháč), Frýborta (výborný Jan Pivec), smolaře Špíny (Vladimír Hlavatý) a strašpytla Zelenky (Stanislav Neumann). Další postavy: chápavá paní bytná Elis (Helena Friedlová), studentské lásky Lenka (Karla Oličová) a Mářinka (Elena Hálková), zpátečnický Roubínek (Jindřich Plachta) a pomstichtivá škodolibá paní purkmistrová alias Rollerka (Anna Steimarová). Film o touze po vzdoru proti cizí nadvládě a útisku, který měl posílit odvahu na boj před druhou světovou válkou. Leč k boji ani nedošlo.(7.3.2010)
-
Adiemus
Nebudu hodnotit, protože nemám odvahu podívat se na film po letech znovu. Jen připomínka ke komentáři Jatamansiho: Žemla není postava z Filosofské historie, ale z knihy Ignáta Hermanna U sněděného krámu. Jiráskovi studenti se jmenují Vavřena, Frýbort, Zelenka a Špína.(1.2.2009)
-
Eližběta
A řekni,jakpak panímáma peče koláče,když má troubu na studiích?:-)(6.10.2010)
-
mchnk
Otakar Vávra již od začátku točil filmy, které perfektně mapují historii českého národa. Naštěstí u toho i zůstal. Tento snímek nás zavede do doby, která je opět plná německé nadvlády. Je to mu více jak 400 let od upálení mistra Jana Husa a po několika letech i bitvě u Lipan, bojový a revoluční duch v utiskovaném českém národu nezanikl, ba naopak. Kdo jiný než studenti filosofie mohou tento odpor vyvolat. Příběh se odehrává v Litomyšli, kde parta tří studentů zapálí oheň tím, že zorganizují zakázané, ryze české slavnosti Majáles. Celý odpor vyústí v pražskou, bohužel v nešťastnou, revoluci 1848. Alois Jirásek a Otakar Vávra zaručují kvalitu příběhu a režie a herci zase kvalitu hereckou a to opravdu tu nejvyšší. Příběh má drama, humor i ironii, protože "Žižka a Franc Josef, to byly ti největší Čechové". To co za dva roky po natočení filmu nastalo v ČSR jen potvrdilo tuto historii. Nebýt poněkud ukvapeného závěru dal bych plný počet. Každopádně toto je potřeba vidět, považuješ-li se znalce československé kinematografie.(2.6.2012)
-
hostivít
Filosofská historie je jeden z nejčtivějších románů A.Jiráska (také je nejkratší). Proto převedení na filmové plátno automaticky znamená pěkný a příjemný film. Samozřejmě, v pozdější době by každý režisér přidal něco navíc, ale na 30.léta je to dobré. Silný nacionální apel je v souladu s autorem, takže nijak neruší. Herecké výkony jsou excelentní, především Jana Pivce, který ze všech studentů nejvíce vyčnívá, i když měl prostor stejný jako třeba L.Boháč. Krásné exteriéry z Litomyšle a okolí, pěkná hudba B.Smetany. Mimochodem mě napadá, že asi nikdo netušil, jaká síla se v studentstvu (zvláště filozofickém) skrývá, jak se ukázalo ještě v letech ´68 a ´89.(30.1.2009)
-
offlineman
Film o tom, jak "slavně" skončí každá vzpoura českého národa! Tuhle navíc vyprovokaval sám Jiří Bartoška, alias Bureš, alias Smetana, k čemuž se přizná v Cirkuse Humberto! :-) :-) :-)(12.7.2011)
