poster

Kladivo na čarodějnice

  • anglický

    The Witch Hunt

  • USA

    Witches' Hammer

  • USA

    Witchhammer

Drama / Historický

Československo, 1969, 103 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • flanker.27
    *****

    Nadčasový film o absolutní moci a lidském vzdoru proti ní překonávající vše, co bylo na toto téma natočeno. Šmeralův Boblig je nejsilnější zápornou postavou filmových dějin. Z filmu přímo čiší naprostá deprese a zkáza a v momentech, kdy myslíte, že už nemůže být větší dusno, vpadne do děje Lohniský se svými monology o ďáblových úkladech a je ještě hůř. Celým filmem prochází stupňující se napětí až k závěrečnému Bobligovu výstupu a větě "já už nejsem obyčejný člověk. Já jsem nahoře." Přesto alespoň jiskřičkou naděje je sledování zoufalého boje děkana Lautnera, jehož svědomí mu nedovolí i za cenu vlastního sebeobětování přihlížet destrukci člověka. FIlm má fantastický scénář, gradaci děje, výborně napsané kladné i záporné postavy, které nejsou jednorozměrné, ale velmi uvěřitelné a životné. Zmínku si zaslouží i kamera, která se vyžívá v častých detailních záběrech (zdvihající se poprsí paní kněžny a křížek kolem krku řadím mezi nejlepší filmové záběry všech dob). Celkově vzato jde dle mého o nejlepší film vůbec. Skvělou roli předvedl též Josef Bláha jako Šternberk. Ač je na plátně sotva pár chvil, naprosto přesně vystihuje dobovou aristokracii.(14.10.2005)

  • genetique
    ****

    Málokedy možno zhliadnuť niečo tak znepokojivé a hrozivé ako je práve táto výpoveď Otakara Vávru. Dokonale realistická atmosféra dodáva filmu napätie a rýchlo ubieha. Hodnotný film a len ťažko uveriť, že toto všetko sa kedysi dialo. Ľudské zmýšľanie však bolo na inej úrovni. 80%.(11.3.2007)

  • Radek99
    *****

    Jedno z vrcholných filmových děl československé kinematografie z dílny nestora a kontroverzní osobnosti české režijní školy Otakara Vávry, režiséra procházejícího napříč panujícími režimy a mnohdy točícího své filmy na objednávku právě panující ideologie. Filmová adaptace historického románu Václava Kaplického (odkazující svým názvem ale přímo ke středověkému manuálu - rukověti - knize Kladivo na čarodějnice - Malleus maleficarum) pohříchu k ideologicky motivovaným filmům nepatří (i když bychom tu mohli lehce identifikovat celkem jasný politický podtext co nejvíce očernit církev) - anebo možná naopak, je to onen příslovečný politický opus magnum... Svobodná atmosféra konce 60. let, zrušení cenzury a závan naprosté tvůrčí svobody dovolily Vávrovi natočit filmovou alegorii, v níž na příběhu nábožensky motivovaných procesů z úsvitu novověku (středověk už byl dobrá dvě staletí pasé) coby typizovaných inkvizičních procesů dopodrobna vykreslil model a schematismus fungování mašinérie politických procesů, které se u nás odehrávaly v 50. letech minulého století (a které kulminovaly v evropském měřítku v sovětském Rusku v letech třicátých). Sám Vávra k tomu řekl: ,,Po procesu se Slánským jsem chtěl natočit film, kde by bylo vidět, jak je možné člověka zmanipulovat, až prosí o svou smrt." Film autentický až na samou mez snesitelnosti (nejde tu přitom o nějakou historickou přesnost, jde o autenticitu podobenství...), expresivní ve svém výrazivu (úžasně působivé prostřihy na detail hovořících úst Václava Lohniského coby fanatického mnicha - glosátora...), šťastně použitý černobílý filmový materiál ještě více zdůrazňující vyznění a podtrhující archaický (a nadčasový) rozměr filmu, skvělé herecké výkony, popisnost a až naturalistický rozměr scén zobrazujících aplikování práva útrpného, neotřelé a osobité formální prvky (detaily na obličeje, významově opisující psychické pochody hrdinů...), nádherná kamera Josefa Illíka, autentické lokace zámku ve Velkých Losinách, kde se natáčelo a kde se skutečně inscenované procesy odehrály... To všechno v sobě spojuje Vávrův strhující film, který se díky výše zmíněnému nedlouho po svém natočení stal ne přímo trezorovým (jako třeba obdobně znepokojující Kachyňovo Ucho), ale pro režim velmi nebezpečným filmem - filmem analyzujícím zhoubnost totalitní moci. Usvědčující Signum diabolicum lze totiž nalézt na komkoliv...stačí jen ukázat... Podobné filmy: Goyovy přízraky, Jméno růže(18.2.2008)

  • gudaulin
    *****

    Kladivo na čarodějnice je v mnoha ohledech vyjímečný snímek, který má několik "nej"- jde o nejlepší film Otakara Vávry, nejbezvýchodnější a nejdepresivnější snímek československé kinematografie a zároveň jeden z jejích absolutních vrcholů. Hned několik herců v něm dostalo skvělou roli, která znamenala vrchol jejich herecké kariéry - v první řadě pak Vladimír Šmeral. Pro úspěch filmu byla klíčová právě osoba režiséra Vávry a doba vzniku filmu. Vávra je jednou z nejrozporuplnějších postav naší filmové historie. Talentovaný, znalý řemesla a s citem pro kompozici ale na druhé straně vrcholně pragmatický, přizpůsobivý a prospěchářský. Rok 1969 byl patrně posledním, kdy šlo svobodně natáčet a Vávra si jako znalý člověk o budoucím vývoji nedělal žádné iluze. Chopil se tedy příležitosti natočit film o tom, co ho zajímalo a co důvěrně znal - o povaze moci a technologii mocenské zvůle. Politické moci převážnou část života oddaně sloužil a tak disponoval spoustou postřehů tak říkajíc z první ruky. Ve snímku se najde řada dialogů, které jdou až " na kost " a řada scén, ze kterých mrazí. Nejedná se v pravém smyslu slova o film historického žánru - čarodějnické procesy sloužily jen jako východisko pro uměleckou výpověď. Není to vyprávění o inkvizici a konkrétní době. Je to film o odvaze a zbabělosti, o manipulaci a zastrašování. Není příjemný a jeho cílem není bavit. Nevzbuzuje hrůzu, nýbrž tíseň a znechucení. Protože v době natáčení začalo být jasné, že " tato noc nebude krátká", nemá ani film žádné nadějné vyústění a depresivní atmosféra je navozena hned úvodní žoldnéřskou písní : "A černý host už ohlodává bílou kost...nám je už hej, už s námi táhne zubatej..." i následujícím monologem fanatického kněze. Výborné ( ale to je u Vávry téměř samozřejmé ) je využití hudebních motivů. Vávra odčinil tento úlet v 70. letech hned několika vylhanými angažovanými snímky, snad nejslabší bylo pozdější Temné slunce. Celkový dojem 95 %(22.5.2007)

  • Djkoma
    ***

    Těšil jsem se na slavný film, který je možná nadhodnocen (co se týče filmové kvality), ale rozhodně musel vzniknout jako výpověď o zrůdnostech, v které možná někteří lidé nevěří nebo o nich dokonce nevědí. Avšak znalého věcí(jak to chodilo, praktiky...apod) film ho nedokáže překvapit. Mě osobně tím dost zklamal, protože i přes působivé postavy, atmosféru a "nepříjemné" praktiky tu nebylo nic, co by mě jakkoliv překvapilo nebo zarazilo. Asi jsem nikdy neměl dobré smýšlení o režimu a/nebo církvi a to ani z historického hlediska, takže mě film lehce "minul" ve svém poselství, které jsem měl "přečtené předem".(20.2.2009)

  • - Úvodný preslov použil kontroverzný český raper Řezník vo svojej skladbe "Penetrační touhy". (matowp)

  • - Na filmu spolupracovala výtvarnice Ester Krumbachová, kterou Otakar Vávra pověřil vytvořením kostýmů. Ona se ale živě zajímala i o scénář a nakonec se podílela na některých scénách a dialozích. (Silencia90)

  • - Film se zanedlouho po své premiéře ocitl v "trezoru", a to pro svou evokaci doby stalinismu 50. let, pro kterou byly příznačné atmosféra a přinucovací prostředky k doznání viny. (Trainspotter)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace