Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama z památných květnových dnů roku 1945 líčené na pozadí příběhů několika holešovických občanů. Tito občané se aktivně zapojili do posledních bojů II. světové války v Praze. Zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se k Praze - vybudovali barikády na Trojském mostě. Německá vojska se snaží urychleně opustit město, a to si rychle přivyká pocitu divize, která se chystá k poslednímu zoufalému úderu. Obrana stála velké úsilí... Film věnovaný hrdinům Pražského povstání 1945. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (95)

Matty 

všechny recenze uživatele

V normalizačním Osvobození Prahy působí patetická adorace lidu, komunistické strany a sovětské armády kašírovaně. V poválečné Němé barikádě silně budovatelský tón ještě nachází své ospravedlnění. Lze věřit, že takhle nějak to Vávra, Drda a nemalá část národa skutečně vnímali. ___ Prahu, hrdinně bráněnou dělníky koordinovanými vševědoucí komunistickou stranou, podle filmu osvobodila Rudá armáda. O ideových spojencích a nepřátelích Němá barikáda nepochybuje. Němečtí civilisté od prvního dne povstání v ukradených kožiších kvapně opouštějí město, francouzský zajatec při pohledu na vlající trikolóru v předtuše počínající barikádní revoluce úlevně vzdychne „Liberté!“ a polská soudružka nedlouho po vyskočení z vlaku, vezoucího ji zřejmě do Terezína, vrhá granát po německém vojákovi. Němce je potřeba vyhnat a zlikvidovat, od Francouzů se lze inspirovat jejich slavnou revolucí a s Poláky možno navázat oboustranně prospěšnou mezinárodní spolupráci. Alespoň slovem jsou zmíněni Američané, kterým se do osvobození našeho hlavního města „asi nechce“, kdežto Rusové, se „musejí rvát o každej kilometr“. Pro „vyvážení“ je mezi všemi statečnými Čechy jeden oportunistický zbabělec, který ke stavbě barikád přispěje všehovšudy jednou dlažební kostkou. ___ Pražské povstání je ambivalentně interpretováno jako spontánní revoluce pracujícího lidu, i jako pečlivě organizovaná akce (inventura zbraní), jejíž účastníci si rozhodně najdou čas na ujasnění své ideové pozice. Ve prospěch komunistů byla výrazně redukována také role České národní rady a generála Kutlvašra. Vojenské velení povstání rezignovaně vyčkává, zatímco komunisté na barikádách nasazují své životy. ___ Překrucování historické skutečnosti bych Němé barikádě odpouštěl ochotněji, kdyby nebyla tak neskutečně utahaná. Ve snaze zmapovat na neadekvátně malém prostoru celé povstání nejsou postavy výrazněji prokreslené, ani typově dostatečně odlišné. Individuální dramata by zřejmě měla splynout do revolučního kolektivního boje (kolektivní je zde i líbačka s fešnou tramvajačkou), ale jednotlivé akce se odehrávají nezávisle na sobě, bez dynamizujícího prostříhávání nebo gradace, bez naléhavosti, kterou by si látka zasloužila. Ospalé tempo naruší a o jediné vzrušení se na samém konci filmu příznačně postará Rudá armáda, na jejíž příjezd stejně jako zaměnitelné postavy dvě hodiny čekáme. Cenou za ideologickou poplatnost je neschopnost filmu vtáhnout nás do vyprávění a tím i přesvědčit, že právě tento výklad Pražského povstání je tím nejlepším. 50% Zajímavé komentáře: sportovec, Zloděj kol, Marthos ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Režisér Vávra si herce vybírat uměl a uměl je většinou i dobře vést. Nutno však přiznat, že před koncem války natočil filmy lepší. Z povídky Jana Drdy se stala částečně propaganda, ale díky režisérovi a autorovi předlohy vznikl film, na který se i po letech dá dívat. Vynikl především Hošek Jaroslava Průchy, který předčil všechny ostatní herce. Ukázal, že s trochou ironie lze do dramatu vnést i humor, který neuráží. Marie Vášová se opět předvedla v tragické roli a Marvan byl standartně dobrý. Z menších rolí bych vyzdvihl především Ostravačku Marii Rýdlovou v roli stařeny, ukrývající nacistu. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Ať si kdo chce co chce říká o ideologii, pochybuju, že by to tak tehdejší lidi brali. Filmařsky je to vzhledem k době natočeno skvěle, myslím, že ještě dlouho poté byl málokterý film tak dobře technicky zvládnutý. NO PASARAM :)). ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Osudem i různě zvládanou limitou Otakara Vávry jsou historické okolnosti, které ovlivnily takřka polovinu jeho dlouhého života (letos tento pozoruhodný muž dovrší své sedmadevadesátiny). Ve většině případů se však s ožehavými tématy, která volil, dokázal vypořádat na buď solidní, nebo i velmi dobré úrovni. To, co kolegové porůznu uvádějí jako Vávrův zápor - poplatnost době - neplatí jen pro film, ale i pro jeho literární předlohu (Jan Drda byl právě v padesátých letech předsedou Svazu československých spisovatelů, tedy suprarežimistickým literátem). Přesto obraz osamělé barikády na strategickém místě i odhodlání jejích obránců nejsou kašírované. Naopak - kus z nálady té horečné doby necelých pěti dnů Května 1945 tu určitě zůstal zachycen. I při oprávněně konstatovaných nedotaženostech je však nutno film vnímat především v dobovém kontextu boomu budovatelského kýče literárního, divadelního i filmového. Dokázalo-li toto dílo odolat tak zhoubnému přívalu, nemůže nebýt neumělecké a neplnohodnotné. Soudím, že je ještě něčím víc. Dílem nadčasovým pro syrovost svého vypovídacího záběru. V mnoha ohledech svou nesestříhanou syrovostí snese srovnání s prvními díly italského neorealismu - mj. Rosselliniho ŘÍMEM OTEVŘENÝM MĚSTEM. Rušivé momenty v kompozici filmu jsou odhadn utelné jednak v úvodu, zejména však v závěru filmu, kam Vávra na pokyn Kopeckého - jak sám uvádí ve své vzpomínce - vložil scény ze svého střihového dokumentu CESTA K BARIKÁDÁM. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Dobrý film, určitě lepší než Osvobození Prahy, ale místy poněkud nudný, za což ovšem nemůže ideologie, nýbrž jeho rozvláčnější druhá polovina. Co se týče bitevních scén a přestřelek, Otakar Vávra nikdy nebyl žádný Jiří Sequens, ovšem vždy udělal maximum pro to, aby to, co právě točil, bylo co nejatmosféričtější. Tentokrát se mu to povedlo třeba při výborné scéně pátrání po odstřelovači nebo při montáži se stavbou barikády, když si naštvaní a odhodlaní lidé v dlouhém záběru podávají dlažební kostky. Opravdu škoda, že se film po hodině tak nějak okouká a člověk už jen čeká, kdy přijedou ty vyhlížené ruské tanky (v tomto případě tedy ten ruský tank) a bude konec. A i když se mi hudba Jiřího Srnky líbila (ve finále krásně spojil vlastní tvorbu s československou a sovětskou hymnou), Zdeněk Liška pro novější Vávrovy válečné opusy složil přímo nesrovnatelně zajímavější věci. ()

Zloděj kol 

všechny recenze uživatele

Hned v roce 1946 se objevilo několik filmů, které reagovaly na válečnou zkušenost. Drtivou většinu produkce s touto tematikou tvořily příběhy o nezdolnosti a hrdinství českého národa, občas zůstalo u patetických hymnů, jindy se podařilo realisticky vykreslit lidský příběh. Po dvou válečných komediích (Nikdo nic neví, Velký případ) se objevilo i výjimečné svědectví o době, ve které jsme žili, a z níž cosi stále trvá, příběh židovského transportu Daleká cesta. Ve stejném roce se Otakar Vávra rozhodl natočit svůj první historicko umělecký dokument. Němá barikáda Jana Drdy představovala opravdový literární bestseller a tudíž i vhodnou předlohu pro film. Vávra spojil své zkušenosti, opět se podařilo docílit přiměřených hereckých výkonů a viditelně se učil na škole anglického civilního dokumentarismu. Film je historicky pokřivený stejně jako byla pokřivená doba, ve které vznikal. Zachycuje pouze jednu stranu pražského povstání. Vlasovci se zde pochopitelně neobjevují, stejně jako fakt, že Rudá armáda zachytila v Praze už jen zbytky německých posádek. Přesto Vávra natočil film, který na mě dodnes působí silně emotivním dojmem, a to už vůbec nemluvím o tom, když jsem ho viděl v dětství poprvé. Vznikl příběh o pražském povstání a o lidech, kteří se jej zúčastnili. Jinak vzniknout ani nemohl, pokud se nechtěl střetnout s režimem. Byl logickým vyústěním doby. Z řady angažovaných filmů s hrdinskou tematikou je umělecky nejzdařilejší. Výrazné výkony Barbary Drapińské, Jaroslava Marvana a Vítězslava Bočka. Pan Vávra vystupuje v televizi jako pamětník a režisér filmů s Adinou, Lídou a Natašou. Ale měl by občas mluvit i o letech následujících. PS: Někteří recenzenti si tento film viditelně pletou s Vyšším principem Jiřího Krejčíka (1960). V tomto filmu má slovo dělnická třída, zastřelení studenti se tu nevyskytují. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Určitě je to ukázka dobře zvládnuté filmařské práce. Propagandisticky to moc hodnotit nehodlám, protože přesto, že těch rudých idejí je tam na nestrannou výpověď podávající film na moje gusto až moc, tak je třeba vzít v úvahu dobu vzniku a fakt, že hodně lidí to tehdy opravdu takhle vidělo. Líbí se mi, že se špinavými nácky se tu nikdo nemaže a pěkně táhněte do Germánska!!! Je v tom cítit to velké poválečné nadšení a tak přesný výklad historie není nezbytný i když je jasný, že takhle to nebylo, ale to mi nevadí, já bych spíš přivítal více souvislého děje, takhle to působí spíš jako hraný dokument, ale zase jistá Vávrova režisérská ruka je na něm znát.60% ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,Proč ti Američané nejdou? - Asi se jim nechce! '' A kde jsou Rusové? - V Berlíně a na Moravě, rvou se o každý kilometr... ! '' ---- Doba kdy snímek vznikl dává tušit, že se nebude jednat o věrnou rekonstrukci několika květnových dní v Praze roku 1945. Ti co bojovali v RAF, u Dunkirku, u Tobruku a všude jinde než ne ve Svobodově armádě už byli zavřeni nebo začínali své životy opět od nuly někde na západě... Ve filmu mohlo jen těžko zaznít, že Americká průzkumná jednotka dorazila do Prahy ještě před povstáním i to že US velení muselo Pattona držet stůj co stůj aby respektoval dohodnuté zóny budoucí sféry vlivu a do prahy nevjel se Shermany. Prahu měli zkrátka osvobodit Rusové. Povstání tak trochu zamíchalo kartami a nikdo s ním moc nepočítal. Ačkoliv jej mělo na starosti podzemní hnutí včetně komunistů (tedy nezačali jej jen komunisté) s osvobozením se moc nepospíchalo. Nově příchozí měli jasně dané noty z Moskvy a o těch ve městě a to se dokonce týkalo i komunistického vedení nic moc nevěděli. Bylo tedy lepší nechat Němce tyto řady výrazně oslabit podobně jako se stalo ve Varšavě a poté přijít jako jediný velký vítěz s novým vedením. Jenže aby toho nebylo málo, začala k Američanům s jasným vědomím co ji čeká v případě zajetí Rusy ustupovat přes Prahu armáda generála Vlasova. To ona nejvíce pomohla povstalcům, to ona zachránila město před obrovskými škodami a ještě většími ztrátami na lidských životech. --- Tohle všechno se ve filmu pochopitelně neobjevuje ani se o tom nehovoří. Američané jsou ve filmu zmíněni asi 2x a z Londýna je v rozhlase puštěn projev o konci války z 8.5. během veliké přestřelky u jednoho z mostů. Divákovi je tak podsouvána jakoby další zrada západu a závěrečný pohled na Rudou armádu mu má vštípit dojem, že jen s Rusy nás pojí bratrské pouto. Je vtipné, že na dobových snímcích jsou vidět Jeepy, M3A halftracky, náklaďáky Studebakery a GMC... To vše Made in USA a převezo do Ruska v rámci Lend and Lease... Samozřejmě všechna ta Téčka, Kávéčka, Iska atd... to byla pravá ruská ocel. Film je tedy tak trochu blábol. Na stranu druhou pokud víme jak co bylo jistou výpovědní hodnotu má. Jednak je to zachycená Praha té doby a pak je to přiblížení pocitů, jaké asi všichni ti stateční Češi na těch barikádách často s jednou puškou a pár náboji měli. A nejen tam. Praha je plná pomníčků a pamětních destiček s dnes už neznámými jmény neznámých lidí jejichž životy vyhasly v prvních květnových dnech roku 1945. Vždy když kolem nějaké jdu tam postojím a zkusím si představit ten pro ně osudný den , kdy válka už skoro skončila, ale přesto se Prahou ještě valila německá vojska... Dávám tedy za tři panzerfausty. * * * ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Není každý Drda a každý Vávra hodný odsouzení. Toto je velmi kvalitně natočená dramatická povídka ze závěru druhé světové války v Praze a ani kdysi povinné školní projekce na tom nic nezměnily. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Drdovo sociální smýšlení a Vávrova precizní režie přebijí agitační nutnost doby. Skvělá akce, silné dramatické osudy jedinců - Halina v podání Barbary Drapińské je skutečně strhující - a celkové herectví drží u mě film v nadprůměru. Stejně tak Srnkovo hudba. Obraz lidské odhodlanosti a vlastenectví v té nejčistší a nejcharakternější formě. Vynikající válečný film. ()

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Pěkné zpracování rozhodujících chvil pražského povstání. Pravda, vkrádá se tu trochu propaganda a je zde již silně cítit rudý vliv. I tak tento film nemůžeme odsuzovat, protože i když je silně zidealizován, mnoho z těch věcí se skutečně odehrály a lidé v té době skutečně umírali. Pravda, herecké výkony nejsou strhující, spíš průměrné či lehce nadprůměrné, ale celkově se v člověku stejně objeví trocha hrdosti, i když z odstupem času jsou některá gesta či slova přinejmenším k smíchu. Inu.. památník obětem, který trochu s dobou pozbyl svého lesku, ale i tak je to velmi hezký film. 65%% ()

CaptainNor 

všechny recenze uživatele

Nepovažuji za šťastné soudit Vávrovu poplatnost režimu a tendenčnost jeho filmů. A už vůbec ne Němé barikády. Závidím přímým účastníkům těchto dnů euforii z konce války a lituji všechny obyčejné lidičky, kteří podlehli slibům nových mocipánů po únoru 1948. Jsem přesvědčen, že 99 lidí ze sta a to i velmi moudrých věřilo v krásnější zítřky. Tento Otakara Vávry hodný, výpravný film s věrnými dobovými reáliemi nelže! Lživá byla tehdejší doba! ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana, která provedla výrazné a zásadní změny i v kinematografii. Film v dalších letech sloužil především oficiálním mocenským záměrům. Není proto divu, že tehdy vzniklo nejvíce snímků, zobrazujících tématiku II. světové války a nacistické okupace. Hlavním atributem těchto filmů je zobrazení hrdinství, jehož nositeli byli většinou obyčejní lidé se "správným" třídním původem a "správnou" politickou orientací. Jedním z prvních filmových odkazů byl snímek Otakara Vávry Němá barikáda, natočený podle námětu a scénáře Jana Drdy. Autor zde popsal skutečné události z pražského květnového povstání v boji o Trojský most. Dvouhodinový monumentální spektákl se však nevyhnul – a ani nemohl – dobově poplatným manipulacím. Už jeden z prvních záběrů prozrazuje, že podnět k povstání zavdalo »podzemní vedení KSČ«, což je čirý nesmysl (krajské ilegální vedení KSČ v Praze bylo kompletně pozatýkáno v březnu 1945). I samotné řízení povstání je ve filmu vylíčeno zkreslujícími prostředky; příslušníci čs. armády (ve filmu zastoupené majorem v podání Miloše Nedbala) vystupují jako bázliví a pesimičtí a tak jsou to vlastně komunisté (Hošek a spol.), kdo celé povstání zachraňuje. Tím zůstala zcela odsunuta skutečná historická úloha generála Kutlvašra, který měl na zdaru celého povstání značný podíl. Vrcholem této záměrné demagogie je výrok jedné z postav (Kroupa) na otázku, proč Praze nepomůže americká armáda, protože se jim prý "nechce". Tím je jasně předdefinováno, čí vojska v závěru filmu hrdinové vítají. Naopak je zde poměrně zdařile zobrazen vývojový (levicový) posun obyvatelstva během nacistické okupace. Tento posun je demonstrován na postavě četnického strážmistra Brůčka (Jaroslav Marvan), který za první republiky rozháněl komunistické demonstrace a v závěru povstání při pohledu na vlajku Sovětského svazu uznale prohlásí: "Jo, dělali jsme tenkrát pěkný blbosti. Tak mi ty pendrekářský starý časy odpusť." Komunistickou interpretaci pak podtrhuje i fakt, že film nemá ústřední dějovou postavu, hrdinou je tu prostý lid. I ten je ovšem důkladně rozdělen. Vedle neohrožených, přímých a silných jedinců (v jejich čele stojí dělník, uhlíř, komunista a četař) se nacházejí vyložení zbabělci. Zcela výjimečné postavení v celém filmu zaujímá polská dívka Halina (Barbara Drapińska), osvobozená krátce předtím z koncentračního tábora, přesto v obdivuhodné psychické i fyzické síle. I přes zmíněné výtky, v celkovém pohledu na dílo ovšem nezbytně nutné, patří Vávrova a vlastně i Drdova BARIKÁDA k nejpůsobivějším snímkům s tématikou okupace. Stále je to ovšem film, který by si zasloužil hlubší historický rozbor. Otakar Vávra se pak k událostem pražského povstání vrátil ještě jednou o několik let později v třetí části volné trilogie s názvem Osvobození Prahy. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Kolik statečnosti a heroizmu předvádí herci v tomhle filmu, který zesměšňuje okupanty, a vylepšuje obyčejné Pražany. Inu herci své doby... ()

MontyBrogan 

všechny recenze uživatele

Protivojnové filmy majú byť o tom, že vojna je zlá a bodka. Nieže ďalší režim bude super a čaká sa len na záchranu jeho zástupcov. Jediný podstatný režim má byť pre ľudí v ohrození života mier. Dobre, Červená armáda asi v tejto situácii pomohla a nikto nemohol vedieť, ako sa to neskôr zvrtne. Ale kto by kurva počas boja o život myslel na to, že keď sa zbaví nacistov, bude môcť byť členom pracujúceho ľudu? Keď sa zbavím nacistov, ktorí sú doslova na druhej strane provizórnej barikády, tak prežijem. Kto rozmýšľa inak, má asi dosť zvrátenú motiváciu. Tá propaganda naserie ešte o to viac, že veľká časť filmu, ktorá sa bez nej zaobišla, pôsobí ako remeselne kvalitné a takmer nestarnúce dielo. ()

Jinny 

všechny recenze uživatele

O něco rozšířená Drdova povídka "Vyšší princip". A nutno říct, že rozvinutí příběhu dokonce prospělo. Vážení, máme tu důkaz, že i u nás se točí důstojné filmy o nacistech. Sice je scénář v určitých chvílích ohledně české povahy naivnější, přesto se film jako adaptace povedl. ()

Blofeld 

všechny recenze uživatele

Jen lehoulince tendenční, zato však dokonale napínavý film s puncem autenticity, který je ve všech směrech protikladem Vávrova tragického OSVOBOZENÍ PRAHY: přehledný, uvěřitelný, výborně zahraný a režijně zvládnutý. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Solidní film, do kterého se zatím ještě komunistická ideologie moc neprosadila. Tady je třeba se Vávry zastat a poukázat na to, že kdyby byl tak prorežimní, jak se o něm někdy říká, mohl tento film pojmout daleko více prokomunisticky. Neudělal to. Točilo se už po Únoru, a přece tu komunisté nehrají výraznou roli. Ten závěr s ruskými tanky je bohužel úlitba době, to jinak nešlo. Takže já bych to viděl spíše kladně. Jsou tu velmi pěkné scény a docela to drží i pohromadě. 70 % ()

KIT.HL 

všechny recenze uživatele

Klasická propaganda, dávkovaná s inteligencí tvůrce formátu a talentu, jenž nesporně Vávra měl.Využil dobu která byla nakloněná poněkud doleva...a zbarvená rudě.Nejen krví našich lidí, což tu jistě nikdo nehodlá znesvěcovat, ale hlavně rudou barvou věčných a stále přežívajících komunistů, kteří o pár let jasně dokázali jak si váží skutečných hrdinů, kteří za tuto zemi prolévali krev na všech frontách...Čekalo je ponížení, kriminál a uranové doly...Bohužel není a s ohledem na čas který uplynul už nebude dostatečné množství objektivních filmů, které nám ukáží jak to všechno skutečně bylo .. musíme se smířit, že čas pod rudou nadvládou poznamenal, nejen myšlení jednotlivců ( viz mnoho komentářů zde ), ale i tvůrců té doby. Mnohdy velmi zručných filmařů, což je dle mého názoru i tento případ. Paradoxem zde je , že historii píší vítězové, což bohužel rok po vítězství pracujícího lidu nebylo to pravé ořechové období, na které dnes někteří vzpomínáme radostně...Byla to prohra, za kterou jsme platili i mnohem hůře, než jen hloupým filmem, který ve skutečnosti vůbec nemusel hloupým být... ()

Reklama

Reklama