• Disk
    **

    Adaptace nechvalně slavného románu Václava Řezáče (vyšel rok před natočením tohoto filmu!). Přiznám se, že jsem se docela dobře bavil - pochopitelně na účet tvůrců. Plno scén mi přišlo směšných, hlavně střílečky. V podání Otakara Vávry vypadají tak, že lidé pobíhají sem tam a střílí do vzduchu. Co dále mě pobavilo, byly ty slavné utržené knoflíky. Polibky Bagára se Zdenou mi přišly spíše soudružské než láskyplné. Herců mi bylo spíš líto, hlavně Zdeňka Štěpánka a Františka Smolíka, co ti museli pronášet za kecy. Ovšem závěr byl... zvláštní. Loučení s Rudou armádou vypadá tak, že rozjásaný dav mává vlaječkami a Bagár se políbí s velitelem rudoarmějců úplně stejně jako Husák s Brežněvem. Ten polibek byl fakt síla. Jak mám toto dílo hodnotit? Obsahově je to odpad, ale nakonec dám dvě hvězdičky za ty nechtěně vtipné okamžiky.(11.12.2007)

  • Ony
    **

    Tak zase nevím, jak to dopadlo s Rejzkem. U Řezáče se mi ztratil někde v půlce knihy, Vávra ho radši úplně vynechal. Ostatně on kromě Bagárova spaní v úřadu vynechal vše, co by nemuselo "být jasné".(27.11.2011)

  • troufalka
    **

    Au au ...(28.7.2016)

  • mchnk
    ***

    " Zase nás zachránili rudoarmějci...od dneška jsem rudej a nikdy mě nikdo už nepřemaluje, vezmete mě do partaje?" "Jakej bys ty byl komunista, ty maloměšťáku, ty jsi zvyklej na syslí život..." Směje se Ladislav Chudík.. Jestli bych měl do svého seznamu nikdy nezodpovězených otázek přidat další položku, byl by to nepochybně názor samotného Vávry na tento film. Při sledování se mi neustále vybavovalo srovnání s dnešními "zaprodáváním se" herců v záměrně stupidním tajtrlíkování či reklamní propagaci čehokoli. Dnes je to touha po udržení si vysokého životního standardu, tenkrát možná herecky i životně existenční záležitost. I když nepochybuji, že pro některé současné celerblitky je život v luxusu také otázka přežití, možná i daleko důležitější. Zde máme bolševickou propagandu v nadprůměrné režii a stejně laděným herectvím. Jde jen o to, co tam ta částečná herecká elita předvádí a co jim leze z úst. Dívat se na Smolíka, jak pěje ódy na komunistický manifest a s klidností profesora profesora Málka (Princip) vybízí k socialistickému soužití na způsob Sovětského svazu, je pro československého fajnšmekra jednadvacátého století, majícího přehled v dějinných událostech Československa, rozhodně utrpení, ale kvality filmu z hlediska řemeslného kumštu rád připočtu k dobru. A že by podobně naivně nadšení i charakterově pokřivení (Karel Höger to tentokráte odnesl) ve své době neexistovali? Jsou mezi námi i teď.(30.7.2016)

  • ripo

    Co je hlavní myšlenkou „Nástupu"? Není to odsun Němců, jak se zdá na první pohled. To by byl velmi povrchní výklad. Hlavní myšlenka „Nástupu" tkví hlouběji. Je to oslava průkopnické práce českého člověka, který takřka z ničeho, jež mu bylo zůstaveno, přetváří zemi, jež mu po historickém právu vždy náležela, ve svou opravdovou vlast. A to bylo umožněno — slavným bojem sovětského lidu proti fašismu, tím, že Sovětská armáda osvobodila naši vlast. — Vzpomeňme, kdo, jak a proč šel do pohraničí. Bylo tam třeba lidí morálně silných i obětavých i vytrvalých; a s nimi se svezl i lecjaký zlatokopecký koukol. A lidé slabší, pokud nebyli docela zbabělci a neutekli v prvních dnech, v pohraničí vyrostli, zesílili, uvědomili se. Tyto hlavní skutečnosti zachycuje „Nástup". Jak český člověk z lásky k vlasti a k lidu překonává všechny překážky, aby pro svou vlast a pro svůj lid zabezpečil klidný a bohatý zítřek — to je myšlenka „Nástupu". Vávrův film je přepisem úspěšného Řezáčova románu. Pominuv vše podružné v románu, zachoval zásadní jeho linii. Pravda, na některých místech je třeba znalosti románu, aby divák snáze pochopil, proč se vývoj postavy nebo i události bral právě tím a ne oním směrem. Ale je pochopitelné, že při takovém bohatství, jaké skýtá román, muselo být leccos oželeno, leccos jen naznačeno, měl-li být zachován smysl, mělo-li být řečeno to hlavní. — Připočtěme pozoruhodné herecké výkony jak kladných, tak záporných postav, které představují většinou přední naši herci, u Vávry obvyklou pečlivou a promyšlenou režii, krásný obraz V. Hanuše a máme zhruba hlavní kvality filmu, které z něho činí dílo, stojící čestně mezi předními projevy našeho filmového umění. Filmový přehled 23/1953(15.10.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace