Komentáře uživatelů k filmu (34)

  • golfista
    ***

    Povinná návštěva kina je to první, co se mi vybaví. Brrrrrrrrrr. Filmařsky sice slušný, ale asociace k době převládají. (Ale Höger byl vynikající !)(14.3.2003)

  • Tosim
    *

    Další hřebíček do rakve angažovaných filmů. Nevím nevím, ale na mé gusto se Otakar Vávra příliš přeceňuje...(17.4.2003)

  • Ony
    ****

    V románové předloze je asi milion v úvahách zacyklených postav, které na více než pěti stech stránkách nedělají nic jiného, než že se chytají za spánky a vykouří v průměru kilo tabáku na jeden odstavec. Děj tak stojí na několika kolejích a až v úplném závěru se zběsile rozjede do velkolepého finiše, nad kterým nezbývá než si uvědomit, že by to bez něj asi tenkrát nevydali. Až do závěrečného zlomu jsem ale při četbě pociťovala jistý plaisir du texte, to rozhodně. Adaptace dopadla v rámci možností skvěle. Vyprávění je dynamičtější a více soustředěné na přemýšlejícího Brycha. V románu navzdory názvu i genezi Otčenáškova textu vlastně moc nepůsobí jako hlavní hrdina. Autor tam použil vševědoucího vypravěče, jehož perspektivě a zálibě v kádrování je nejblíž soudruh Bartoš. Narozdíl od do absurdna přetaženého konce knihy (teď mě napadlo, že by se klidně dal proti srsti číst jako závěr Třicáté Marininy lásky od Vladimira Sorokina, ale dost spekulací) vyvrcholení filmu je jen úsměvné. Plus psychedelická scéna s papírovými vlaštovkami.(20.1.2012)

  • troufalka
    ****

    Občana Brycha vnímám především jako řemeslně dobře postavené drama nikoliv jako agitku.(11.4.2016)

  • Véča
    *****

    Ano, máme zde schéma, máme zde ideologický podtext ale toto je jeden z výjimečných případů, kdy formální stránka filmu, v čele se širokoúhlým formátem, jednoznačně převálcuje obsahový balast. V roce 1958 už neplatilo Zítra se bude tančit všude a totalitní režim na své sporné Cestě ke štěstí společně s mezemi zaoral i prvoplánovou pachuť lepších zítřků. Občan Brych je spíše psychologický film poznamenaný dobou, v níž vznikl, než čistá propaganda. Oprostil se od neživotných postav typických pro politické film první poloviny 50. let. Místo toho zde máme relativně důkladně psychologicky prokreslené postavy, které již nejsou černé a bílé. Buržoazie a inteligence může být váhavá a lidé, kteří se přihlásili do strany jsou v některých případech horší než sami odpůrci režimu. Od celků a polocelků první půle filmu se děj posouvá do horské chaty, kde dominují polocelky a detailní záběry na jednotlivé postavy, v níž se stupňuje napětí, a klaustrofobické prostředí umocňuje vzájemné rozpory mezi jednotlivými postavami a odhaluje jejich pravé povahy. Otakar Vávra se odpoutal od velkoleposti husitské trilogie a natočil příběh, který nebyl tak povrchně proklamativní, ale šel na samé dno lidské duše, kde byli lidé nahlodáváni strachem z nových pořádků. Širokoúhlý formát umožnil působivou kompozici obrazů, která obzvláště v části filmů odehrávající se na horské chatě jen napomáhala vyhrocení situace a finálnímu rozkolu mezi všemi zúčastněnými protagonisty.(12.6.2007)

  • Aky
    ***

    Nebýt pana Karla Högera, byla by to asi průměrně protivná politická agitka. S jeho herectvím však film získává hloubku, kterou do něj režisér se scénáristou možná ani nezamýšleli vložit.(4.6.2012)

  • Snorlax
    *

    Umělecká nuda v příšerné technické kvalitě, je možné, že jsem se nudila i proto, že po šedém pozadí se vláčně pohybovaly šedé postavy. A koukat na mihotající se šedo a poslouchat rozhlasovou hru zkrátka není můj koníček. CS Film sice vysílá filmy, které jinde není možné vidět, ale mnohdy v takové kvalitě, že kdyby je nevysílal, udělal by lépe.(2.1.2013)

  • Pacco
    *****

    Orson má Kejna a Otík Brycha. ///// Teda Michale, ty se překonáváš, líp bych to nenapsala ani já :-o.(26.10.2009)

  • Crocuta
    **

    Tak tahle adaptace se moc nepovedla - má úplně jiné vyznění než kniha, film je dobově daleko poplatnější.(24.7.2007)

  • Adam Bernau

    Jednou v 80. letech zahnali nás, malé školáky, v době vyučování do kina. Fajn. Promítá se sice Občan Brych, čili dost nuda, ale lepší než sedět ve škole. A my, kteří jsme tento film už znali z televize, věděli jsme, že dojde na "erotickou scénu", což pro nás tehdy představoval i vášnivý polibek v noční ulici. Takže těšit se bylo na co. Čekalo nás však nemilé překvapení, neboť tato scéna - to jediné, co nás mohlo na celém filmu zaujmout, byla pro nás školáky vystřižena. Od té doby jsem nepřítelem cenzury. Občana Brycha jsem pak už nikdy neviděl - nechybí mi.(24.3.2011)

  • Marthos
    ****

    Druhý Otčenáškův román Občan Brych byl ve své době průkopnickým činem české literatury. Vyšel v roce 1955, česká tvorba se tehdy začínala pomalu probouzet z dogmatické strnulosti, stále však opakovala několik osvědčených modelů. Otčenášek částečně opustil černobílé schéma kladných a záporných hrdinů, ústředním hrdinou románu není ani dělník, ani funkcionář, ale nerozhodný a kolísající inteligent. Brych má své výhrady k nové politické situaci v zemi, přesto není líčen jako nepřítel. To všechno spolu s citlivým propracováním psychologie postav znamenalo podstatný posun směrem k životní realitě. Vávrova filmová adaptace, natočená o pouhé tři roky později, z celého románu vyzdvihuje morální dilema hlavního hrdiny, jež si postupně uvědomuje, že nelze stát mimo proud dějin. Pro propagandistické účely byl váhavý intelektuál, který se pro režim dobrovolně rozhodne, samozřejmě mnohem vhodnější, než plakátoví hrdinové, jejichž věrohodnost byla pro běžného obyvatele Československa na konci padesátých let, tedy po pádu Stalinova kultu, nulová. Scénář dává mnohem více než politickým diskusím vyniknout detailnímu popisu nejistoté doby, která je plná úzkostného napětí a strachu z budoucnosti; v tomto ohledu překvapí řada úderných dialogů, např. Brychův sarkasmus vůči sílícímu nátlaku vůči jeho osobě. Nejsilnější devízou Vávrova filmu jsou samozřejmě herecké výkony. Karel Höger ztvárnil Brycha jako člověka, kterého doba nutí vystoupit ze své pacifistické nerozhodnosti a staví jej před zásadní rozhodnutí, z kterého nevede cesta středem. Za Högerem následuje celá plejáda dalších, v čele s koryfeji pražského Národního divadla (Štěpánek, Krejča, Bek, Průcha, Pivec, Šejbalová, Záhorský, Ráž, Kohout a další), v jejichž odraze se skví oduševnělé ženství brněnské herečky Vlasty Fialové v jedné z jejích nejvýraznějších filmových kreací. Zařazení a obecné vnímání filmového BRYCHA, společně s o rok mladším Králem Šumavy, jakožto exponované odkazy totalitního systému padesátých let je v zásadě mylné a zjednodušující. Oba zmíněné tituly jsou pouhým otiskem doby, ve které vznikly a dnes by měly sloužit především jako historické dokumenty a jako svědectví minulosti, nebo chceme-li, také jako ukázky perfektně odvedeného filmařského řemesla, o němž se nám může v současnosti jen zdát.(18.3.2012)

  • snaked
    ***

    těžko hodnotit...(15.6.2009)

  • kagemush
    ****

    Málokdy se vidí tak dobrý film,kterému tak moc ublížila doba ve které vznikl.(8.5.2009)

  • zette
    ***

    Pro me zajimavy namet, presto jsem od tohoto filmu cekal vice. Nevim, zda se jen jedna o spatnou kopii (videno na CSFilm), ale divat se temer dve hodiny na velmi tmavy obraz je doslova ubijejici...(4.4.2014)

  • dr.fish
    *****

    Naprosté překvapení. Občanu Brychovi jsem se vyhýbal dodnes, a to proto, že letopočet vzniku filmu by mi mohl zkazit názor na Vávru. Očekával jsem nějakou povinnou agitku ve stylu "natoč agitku a pak si můžeš točit co chceš", ale vůbec ne. Dostalo se mi špičkového dramatu o době vymknuté z kloubů, dnech, kdy se každý musel rozhodnout, i když by raději nemyslel vůbec. Odejít či zůstat a nadšeně budovat socialismus? A proč odcházet, když to těm komunistům stejně dlouho nevydrží? Kdo tehdy tušil, že tu budou strašit padesát let?!!! Atmosféra strachu z komunistů, možné další světové války, snaha majetných zachránit jakýmkoli způsobem alespoň něco ze znárodněného majetku. Lidi pomalu se měnící ve štvanou zvěř schopnou i zabíjet. Zlomová noc v boudě na hranicích, kdy Hoger zjistí kým je a kde je jeho místo. Ne po boku komunistů (to Vávra netvrdí), ale rozhodně doma v Československu, ať bude jakékoliv. Také bych zůstal. Je to lepší, než o Vánocích brečet na druhém konci světa a vzpomínat, jak je asi u nás doma...90%(2.1.2014)

  • Faramir
    **

    Nemohl jsem se rozhodnout jestli 2 nebo 3*, pročetl jsem si všechny komentáře, přes režiséra jsem se dostal až ke Kladivu na čarodejnice a nakonec volím za 2: pachuť komunistické propagandy převladla nad dobrými hereckými výkony. Pro dokreslení - v době natáčení filmu měla Jiřina Štěpničková před sebou ještě dva roky kompletní socialistické péče v Pardubicích, které se jí dostalo za pokus o emigraci.(5.3.2013)

  • Svata
    ***

    Téma tohoto snímku je šílené, stejně dávám **** ale, jen za herecký výkon Karla Högera(3.7.2007)

  • jatamansi
    *

    Film povinně viděný na školním představení rok co rok, spolu s Baladou o vojákovi a Jeřábi táhnou. Karel Höger mi tehdy vůbec nebil sympatický a tou povinností se mi film tak zprotivil, že už jsem se na něj po letech nedokázala podívat s odstupem. Do odpadu nepatří, to si tvůrci nezaslouží, ale víc než * nemohu dát.(4.6.2008)

  • kebom
    ****

    Vynikajúci film, trochu klišovitosti, trochu nepodarený koniec. Celkový dojem je daný špičkovými hereckými výkonmi, kde žiari K. Hoger a O. Krejča. A v neposlednom rade atmosférou, podľa mňa veľmi výstihujúcou dané obdobie.(22.9.2009)

  • klúčik
    **

    Scenár filmu je celkom zaujímavý...Ale podla mňa je to propaganda niečoho čo sa hlavne v 50tych rokoch ani nedalo propagovať. Veď všetci museli vidieť čo sa robilo a kde to prišlo... Herci nesklamali, lebo to jednoducho vedia.....45%.(3.1.2011)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace