Cena za něžnost

,,JÁ SE PROSTĚ UŽ NECHCI PRÁT.“ … ,,- CO TÍM CHCEŠ ŘÍCT? KDY SE PEREME? … ,,KDY SE PEREME? TY MĚ PŘEKVAPUJEŠ. VŽDYCKY NÁS VIDÍM, JAK SE PEREME, PROTOŽE SE MNOU NIKDY NEJSEŠ SPOKOJENÁ.…“ /// Svým způsobem vobyčejnej příběh. I ty postavy jsou takový normální, vobyčejný a přesto – díky dialogům zajímavý. Vztah matky s dcerou a věci kolem chlapů… spíš bych řekl, že to bude pro holky. Ale vono mě to baví. Pak zjišťuju, že ¾ filmu je vlastně ,,jen“ taková dlouhá seznamka. Proto, abych jim byl blíž a blíž. Abych poznal, že jsou schopní citů, ale taky, abych je dokázal prožít s nima. Což na 30let starej film není špatný! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej román, kterej napsal v roce 1975 Larry McMurtry, jsem nečetl. 2.) Sleduju jen kousky, u kterejch můžu uronit kroupu. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (24.11.2013)

Něžný a laskavý film o lásce, rodinných vztazích a bolestivé ztrátě. James L. Brooks je výborný režisér a jsem rád, že si za Cenu za něžnost odnesl Oscara. V hlavních rolích matky a dcery se představují fantastická Shirley MacLaine (Aurora) a neméně výborná Debra Winger (její dcera Emma). A pak je tu samozřejmě Jack Nicholson v parádní roli astronauta Garretta, Aurořina nového přítele (také zasloužený Oscar). Lepší tragikomedii, než je Cena za něžnost jsem v americké kinematografie snad nikdy neviděl. Moje nejoblíbenější scéna je zřejmě projížďka Aurory s Garrettem na pláži. U mě to nejlepší hodnocení. Pět Oscarů za adaptovaný scénář, vedlejšího herce, hlavní herečku, režii a film. Krásný a dojemný příběh. (02.01.2018)

Cena za něžnost ? Jednou je jen symbolická - tak milá, drobná a lehká - ani nepostřehnete, že platíte ... a podruhé je zatraceně krutá - a její velikost a tíha jsou nezměřitelné. Velice emotivní - a velice lidský příběh, který z vlídné a laskavé komedie poznenáhlu přeroste v drama netušených rozměrů. (26.07.2010)

Tak tohle byl opravdu zvláštní film. Chvílemi jsem měl pocit, že bych se měl nudit (ale nenudil), chvílemi jsem měl pocit, že bych měl všechny postavy nesnášet (ale dopadlo to přesně opačně), a měl jsem taky pocit, že bych si měl postěžovat na příliš rozmáchlou stopáž, ale vzhledem k tomu jakým časovým obdobím mě tvůrci provedli, musím naopak ocenit, že měla celá záležitost vcelku umírněnou zhruba dvouhodinovou délku. Vzhledem k tomu, kudy se příběh v závěru ubíral, jsem očekával prvoplánovou hru na city podkreslenou tklivými melodiemi, ale pak mi došlo, že tehdy tvůrci ještě něco uměli, takže postavy i ve chvílích nejtěžších nedeklamovaly jen tisíckrát omleté prázdné fráze, protože je scénárista nadále zásoboval smysluplnými replikami. Shirley MacLane byla zase jednou skvělá, Jack Nicholson lavíroval mezi slizkostí a démoničností (a na jeho ultrakrátký župánek hned tak nezapomenu) a veškeré herecké výkony tady rozhodně tvořily základ pro mou čtvrtou pěticípou. S příběhem jsem měl jeden větší problém; hlavně v první třetině snímku se mi zdál být poněkud chaotický a neučesaný, ale později se to nějak utřáslo. / "Před pár lety jste mě pozval na oběd. A zajímalo mě, jestli to pozvání pořád platí." / "Mám rád světla rozsvícené." "Tak jdi domů a rozsviť si tam!" / Poučení: Tím nejhorším, co jsem zatím v životě zažil byly projevy soucitu. Ať už pravého nebo falešného. (03.04.2023)

Na pomezí tří a čtyř hvězd, ale nakonec se přikláním ke třem, protože jsem holt čekala něco trochu jiného, a tudíž se u mě při sledování prvních dvou třetin filmu dostavilo spíše malé rozčarování. Jinak ale není Cena za něžnost, film plný kvalitních hereckých výkonů s křehkým a nenápadným příběhem, vůbec špatným snímkem. (30.07.2016)