Nastala chyba při přehrávání videa.
  • misterz
    ****

    "Čo sa môže zrodiť z takej hrôzy?" Keby to len bola Juta vedela, že sa z nej zrodil záchranca a zjednotiteľ národa - český Achilles. Určite by bola poriadne prekvapená. Břetislav, výborný vojnový stratég, ktorý sa s nikým nemaznal (hlavne nie s Poliakmi) a ktorému svojim významom z Přemyslovcov mohol konkurovať hádam už len kráľ železný a zlatý. Vo filme sú veľmi pekne načrtnuté reálie dobového života, zvyky a obyčaje pospolitého ľudu ako aj šľachty okolo kniežaťa. Páčilo sa mi, ako sa nezabudlo na mnohé dôležité body okolo Oldřicha ako aj jeho brata Jaromíra. Niečo z toho tu však časovo nesedelo, myslím tým hlavne oslepenie Jaromíra, ktoré sa udialo až v čase Břetislavovej dospelosti. Ale vcelku som s Vávrovou filmovou verziou spracovania tohto najdivokejšieho a najťažšieho obdobia českých dejín celkom spokojný. Škoda, že podobných filmov nie je viac. Obdobie anarchie českých krajín za čias Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha ako aj samotné zjednocovanie pod Břetislavovým vedením, má v sebe toľko prebohatých námetov, žeby z toho bolo ešte mnoho filmov. A nemuselo by sa nič vymýšľať a upravovať, život týchto štyroch kniežat je dostatočne pútavý aj bez toho. To napísal život sám. 75/100(4.2.2016)

  • NinonL
    ****

    Inu, pohané si tady žili docela spokojeně a kromě občasných orgií se jim nedalo nic vytknout. Pak ale přišli militantní křesťané a tekla krev. Přemyslovec, kníže Oldřich vládl zemi kolem roku 1012. Jeho druhou ženou byla vesničanka a pohanka Božena. Zplození potomka se tuze nelíbilo neplodné první ženě Jutě, šlechtě ani církevním hodnostářům. Ani jejímu manželovi, protože byla vdaná. Vávrův film se mi docela líbil a překvapila mě otevřenost scén, vzhledem k době, kdy byl natočen.(23.2.2014)

  • Radko
    **

    Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca.(29.1.2014)

  • Ivoshek
    ****

    Vcelku solidní filmík, který sedí spíše do TV než do kina, s dobrým obsazením a (narozdíl od jiných Vávrových opusů) i vceku historicky věrný. A vzhledem k tomu, že z období kolem 11. století se toho tady moc nenatočilo, jsem i za tohle vděčný.(21.12.2008)

  • paascha
    ***

    Pro Čechy povinné, pro filmové fanoušky tuplem. Jinak jeden z mála sympatických výkonů Bartošky(7.8.2013)

  • - Otakar Vávra přikázal, že Juta (Jana Šulcová) musí být blond. Když se však odhalila, zařval: "Když jsem říkal blond , myslel jsem všude, tedy i dole." (sator)

  • - Natáčení probíhalo ve Valticích. (M.B)

  • - Jiří Bartoška vzpomínal na natáčení scény koupání v jezírku na podzim se slovy: "... když jsem vylezl, nebylo poznat, kdo je Oldřich a kdo je Božena." (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace