poster

Osvobození Prahy

  • anglický

    The Liberation of Prague

Drama / Válečný / Historický

Československo, 1975, 65+75 min

Režie:

Otakar Vávra

Hrají:

Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller, Wilhelm Koch-Hooge, Günter Naumann, Jaroslav Rozsíval, Jaroslava Tichá, Jiří Krampol, Vítězslav Jandák, Renáta Doleželová, Nikolaj Griňko, Pjotr Veljaminov, Gert Hänsch, Horst Preusker, Vladislav Strželčik, Marie Vášová, Ladislav Chudík, Bohuš Pastorek, Jiří Holý, Michail Pogorželskij, Gennadij Korolkov, Alfred Struwe, Harry Küster, Jozef Kuchár, Vladimír Brabec, Pavel Osif, Bronislav Križan, Günter Drescher, Valerij Nosik, Günther Zschieschow, Bedřich Čapek, Miroslav Moravec, Jaroslav Satoranský, Jiří Kodet, Zdeněk Ornest, Václav Mareš, Karel Hlušička, Rudolf Jelínek, Kateřina Macháčková, Fred Alexander, Josef Langmiler, Jan Víšek, Zdeněk Kutil, Jurij Nazarov, Jurij Dmitrijevič Sarancev, Bert Brunn, Bohuslav Čáp, Jiří Klem, Stanislav Remunda, Klaus-Peter Thiele, Jiří Němeček, Alois Švehlík, Jiří Wohanka, Václav Kotva, Miriam Chytilová, Julius Neumann, Zdeněk Konečný, Roman Janoušek, Václav Vydra nejml., Boris Rösner, Milan Hein, Zdeněk Černín, Dušan Petráň, Naďa Konvalinková, Taťjana Medvecká, Zdeněk Šavrda, Jindřich Narenta, Štěpán Bulejko, Miroslav Zounar, Dana Balounová, Vladimír Bičík, Vladimír Ptáček, Františka Horáková, Roman Skamene, Zdeněk Dítě, Zdeněk Braunschläger, Milan Riehs, Miloš Preininger, Stanislav Dvořák, Jan Pohan, Milan Jedlička, Lubomír Pavelek, Ladislav Hádl, Jiří Tomek, Zdeněk Dolanský, František Miroslav Doubrava, Jaroslav Drbohlav, Václav Fišer, Pavel Pípal, Miroslav Grác, Milan Miroslav Livora, Alex Jandouš, Karel Fridrich, Ladislav Gzela, František Pokorný, Viktor Nejedlý ml., Jan Hartl, Jan Kühmund, Jan Přeučil, Karel Heřmánek, František Suchomel, Hana Houbová, Jarmila Nedvídková, Jana Robenková, Jiřina Zemanová, Jiří Bozděch, Jiří Flíček, Karel Hovorka ml., Antonín Hübner, Jan Krafka, Vladimír Linka, Zdeněk Nosek, Milan Novotný, Miroslav Pácal, Vít Pešina, Libor Pokorný, Josef Povolný, Zdeněk Prosický, Josef Rak, Gustav Vondráček, Pavel Robin, Bohumil Koška, Miroslav Krejča, Augustín Kubáň, František Kubíček, Jaroslav Kůrka, Bohuslav Ličman, Ivan Malík, Milada Ježková, Jan Kraus, Ronald Heller, Alois Liškutín, Josef A. Stehlík, Zlata Jeřábková, Věra Kalendová, Jaroslava Keslová, Miloslav Balšánek, František Hlad, Karel Hlad, Karel Kocánek, Zdeněk Roztočil, Miroslav Řehák, Josef Šalamoun, Ivana Lochnerová, Zuzana Ondrouchová, Zuzana Třísková, Štěpán Beláz, Karel Červinka, Jiří Drgáč, Vladimír Fürst, Jan Klár, Vladimír Kloubek, Petr Kosek, Josef Kotěšovský, František Mikšaník, Alois Mottl, Eduard Pavlíček, Vladimír Pohořelý, Bert Schneider, Raoul Schránil, Miloš Sašek, Peter Tomašovič, Petr Vokoun, Pavel Vokoun, Vladimír Wojnar, Jiří Prýmek, Miroslav Rous, Milan Sandhaus, Vojtěch Kohl, Jaroslav Černý, Ludvík Pozník, Václav Stýblo, Miroslav Svoboda, Karel Šott ml., Zdeněk Procházka, Marie Štrampachová, Alois Trojan, Miloslav Novák, František Voborský, Ivo Prokop, Jaroslav Wagner-Klenka, Ladislav Vymětal, Milan Vyskočil, Blažena Voclová, Antonín Čech, Dana Babická, Eva Baráková, Jitka Fišerová, Květa Kasalová, Zdeňka Kroutilová, Libuše Němcová, Antonie Stříbrská, Květuše Zemanová, Zdeněk Skalický, Václav Hrůza, Karel Koloušek, Lubomír Polách, Josef Dvořák, Ladislav Hájek, Ľudovít Polák, František Stolár, Stanislav Veit, Miloslav Homola, Karel Fořt, Milan Pěkný, Vladimír Pospíšil, Libuše Bedrnová, Oldřich Semerák, Miroslav Brokl, Rudolf Čumpelík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Josef Engel, Karel Engel, Zlatomil Fabinyi, Jiří Fajt, Václav Horák, Josef Hrubý, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl st., Martin Janský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Petr Klír, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Miloš Krotil, Ladislav Lahoda, Miroslav Musil, Josef Pechanec, Zdeněk Plavec, Vladimír Procházka, Otakar Rademacher, Stanislav Sedlařík, Jindřich Sejk, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Ladislav Trejbal, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Zdeněk Voňata, Karel Vítek st., Jaroslav Vlk, Jiří Vyžďura, Ludvík Wolf, Libuše Kosová, Pavel Karas, Václav Marek, Jurij Volkov, Rolf Colditz, Jurij Dědovič, Alexej Ejboženko, Stěpan Krylov, Semjon Morozov, Nikolaj Peňkov, Udo Schenk, Ulrich Teschner, Rudolf Ulrich, Dieter Wien, Bohumil Švarc st., Alexandr Pašutin
(další profese)
  • flanker.27
    ***

    Kupodivu ideologické hledisko mi u třetího dílu přijde méně problematické než u druhého, neboť se soustředí spíše do pitomých stranických řečí a frází, než do děje samotného. Průběh událostí mi nijak extrémně pokroucený nepřipadá, rozhodně je v něm více reality než v současných politicky uvědomělých statích na dané téma (viz velebení sračkoidního konce Želar). Naprosto podepisuju co napsal Exkvizitor, objektivita je věc vzácná jako šafrán a dnes jí nemáme o mnoho více. BTW mě nesmírně pobaví to rozčilování se tady nad neobjektivitou, zatímco stačí abych na ni upozornil např. u Pearl Harboru a už se mě někdo snaží usadit poukazem na to, že jde přece o zábavu. P.S. Ze všech postav nejvíc mě sral celou trilogii uvědomělý Jiří Krampol.(28.9.2008)

  • Morholt
    *

    Jednoznačně nejhorší a nejvylhanější z celé válečné trilogie. Jistě, i předchozí díly s historií dost manipulovaly, ale dalo se to jakž takž skousnout, ale tady prostě ne. Ta dehonestace Zemínové a vůbec všech nekomunistů nabrala tak obludné rozměry, že to prostě přehlédnout nešlo. Jediné pozitivum tak vidím v mrtvém Jandákovi. :D 10%(31.10.2012)

  • Tsunami_X
    *

    Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Jak jinak si vysvětlit, když prostoduchý partyzán Jandák padá ve smrtelné křeči přímo před očima svého východní frontou ostříleného a právě se navrátivšího bratra Krampola. Těžko si představit, jak lidé v roce ´74 (´75) museli při natáčení vnímat ta kvanta monstrózních kovových strojů v centru Prahy a početný sovětský „komparz“. Jako vypravěč Vávra pod taktovkou strany selhává naplno, a to jak vršením nezáživných mikropříběhů, tak lyrickou estetizací osvoboditelské jízdy Rudé armády do matičky Prahy. Pro notorické požírače propagandy by měl stačit pětiminutový Youtube remix nejhutnějších pasáží podbarvený Smetanou a Jízdou Valkýr. Vyrobte ho, prosím.(27.7.2011)

  • Spinosaurus
    *****

    Na začátku mého komentáře bych chtěl především varovat lidi, kteří tento film ještě neviděli, aby nečetli komentář uživatele woody, který nejen že je výrazově nepřesný (Panther ve filmu opravdu není), ale navíc ještě překrucuje různe události, což je srovnatelné s onou komunistickou propagandou, kterou tento silně antilevicový člověk nenávidí (detaily se dozvíte v diskuzi u režiséra Otakara Vávry). A teď k filmu. Film je opět velmi kvalitní. Emoce lomcují s divákem více než v Sokolovu, ale v ději je jeden problém. Otakar Vávra totiž některé události a postavy nesměl ukazovat a tak děj působí místy poněkud zmateně. Obrovským kladem je, že Vávra kromě namaskovaných ruských tanků používá i opravdové německé, což jsem teda ve filmu v 70. letech ještě neviděl a to ani v ruských filmech (o amerických raději pomlčím). Vávra zase přesně rekonstruuje dané události, ale opět zde zasáhla komunistická strana a tentokrát tak krutě, že i Vávra téměř podlehl. Zaprvé. Film má vyznít tak, jakoby vše řídila komustická strana a všichni co bojovali byli komunisté. Tady je na každém jak si to přebere a především je nutné aby znal historii a tu komunistickou demagogii prostě ignoroval. Zadruhé. Komunistická strana nařídila spoustu dodatků k různým slavným prohlášením. Uvedu příklad: "Hitlerovo Německo je rozdrceno. Třetí říše přestala existovat! Pryč s válkou! Všichni ihned zastavte práci! Česká policie, české četnictvo, vládní vojsko a jiné útvary uposlechnou bezpodmínečně pokynů Národních výborů. Kdo tak neučiní, je zbabělec a zrádce! Stojíme neochvějně za československou vládou!" Zde končí autentické prohlášení, ale ve filmu to ještě pokračuje takhle: "Stojíme neochvějně za československou vládou v Košicích a za jejím programem národní a lidově demokratické revoluce." Další věcí, která je ve filmu zamlčená, že Američani osvobodili Plzeň. Vávra to tady ale vychytal, protože následuje scéna s američany a generálem Bradleym, takže to každému dojde. Poslední věc, kterou bych chtěl říct je, že se zde všude vyvěšují sovětské prapory. Vávra je ale dal jen do těch záběrů, ve kterých musely být a všude jinde jsou jen české, takže i tady je potřeba Vávrovi poděkovat. Když to tak sečtu, tak nemám důvod nedát pět hvězdiček, protože historii znám a dokážu si přefiltrovat onu propagandu, takže mi z toho vychází jeden z nejlepších válečných filmů východní produkce. Ve všech třech komentářích jsem se vás snažil naučit, jak s onou propagandou naložit a jak se s ní dokázal vypořádat Otakar Vávra. Takže nesklouzněte k woodymu nenávistnému a diletantskému hodnocení a hodnoťte skutečné kvality filmu, které film opravdu má.(14.7.2008)

  • Big Bear
    **

    Další z filmů, na který se dá koukat jen z nostalgie na školní léta za socialismu nebo jako vzorovou ukázku jak pod vedením totalitního režimu se dá ohnout skutečnost a historie.... Na druhou stranu chápu, že natočit film o statečných povstalcích v Praze, kde vedení nebylo zcela komunistické a kde posléze pomohla s osvobozením armáda generála Vlasova zatímco Rudá armáda odpočívala a zbytečně čekala za kopci se soudruhům asi nechtělo...To by se národ mohl začít ptát!....A tím spíš, že komunistické buňky a vůbec vedení odboje v Praze bylo pro Rusy nečitelné a neznámé, proto padlo rozhodnutí Stalina nechat ty povstalce pár dní trochu ,,provětrat" německou palbou podobně jako ve Varšavě. Teprve pak do města s poraženým povstáním měla jako by dorazit Rudá armáda... To však Vlasov překazil svojí snahou získat body pro zajetí u američanů... K těm se posléte také dostal. Na žádost NKVD jej však Američané bez okolků vydali. Jako zrádce SSSR byl po šíleném mučení a výsleších rychle popraven. Jeho vojska s německou výzbrojí nás však tehdy v Praze zachránila!!!(31.7.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace