Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Významné sociální dílo z meziválečného období nastoluje složité vnitřní dilema mladé ženy, která pracuje jako prodavačka. Má upřímně ráda sympatického hudebního skladatele, ale zároveň ji milostnými návrhy pronásleduje i postarší zaměstnavatel. Jenže jen od něho by mohla získat potřebné peníze na nákladné léčení, které by tomu, koho opravdu miluje, zachránily život... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (49)

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Když jsem tento film natočený dle románu Marie Majerové viděla poprve, ještě jako holka, tak to na mě působilo depresivně a strašidelně - rybičky na podlaze a pan rada... Tak to se teď nestalo a nejvíc mě zaujalo, jak jedna z těch dívek z bistra (či jak to nazvat) byla na filmu s Taylorem a společně pak rozebíraly, jak Taylor umí líbat... :-)) A teď trochu vážněji, více než Baarová, hrající mladou dívku, která měla v životě tak trochu pech (i přes to byla občas na důrazné promluvení do duše), se mi tradičně líbila Adina (...to bych ty peníze musela moc potřebovat...), a samozřejmě všichni v mužských rolích (kupodivu mi nevadil ani Boháč, ačkoli ho jinak jako milovníka moc nemusím). Otevřený konec (...každá si nakonec zvykne...), který byl jako spousta jiných věcí změněn oproti knize, přispěl k tomu, že jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami a nakonec se rozhodla pro čtyři. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Celkom otvorené sexuálne harašenie v starom českom filme sa len tak nevidí a postavenie žien v práci by nezávideli ani v arabskom svete. Keď si odmyslím hlúpy úvod o vyhnaní z domova, nasleduje obstojný príbeh so striedavo naivnými a výbornými hereckými výkonmi. O nadržaných starčekov s chuťou na mladé mäsko nie je núdza ani dnes, len okolnosti už bývajú iné. Pár silných scén sa nájde, Tatry ako najvyššia inštancia záchrany zdravia je zaujímavá a ešte zaujímavejšie sú v takom starom filme skutočné prejavy autoerotiky. Len ma mrzí, že až tak márne to skončiť nemuselo. –––– A konečně, o jednoho muže víc nebo míň, na tom dneska nesejde. – Ale jen tak, bez lásky? – S láskou je to jako v Automatu. Každou chvíli přijde jiný host. –––– Kdo se utopí, tomu se prý zdají nejkrásnější sny. –––– Ono to málokomu dopadne tak, jak by si přál. Aby měl celý život jenom neděli a nikdy všedný den. A každý se s tím smíří. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Melodrama jak má být - psychologicky prohloubené, obrazově invenční a s plejádou výborných herců hlavně v mužských rolích. Jim však zde dosti výjimečně sekundují i ženské hvězdy - Baarová zde opravdu hraje, i když ve většině případů její vyjádření spočívá v pronikavých pohledech, což však v tomto případě bohatě stačí, zbytek dokonává výborná kamera a střih (hlavně zajímavá montáž před vstupem do radova bytu), to Mandlová se více opírá o slova a je o poznání přirozenější. Vávra rovněž skvěle pracuje s možnostmi ateliérů - i když hlavně ulice nevypadají zrovna věrohodně, prostředí moderního automatu v sobě ukrývá režisérův architektonický cit, který později uplatnit především ve filmu Šťastnou cestu. Rozhodně jeden z vrcholů prvorepublikového filmu, i když přeci jen si větší svěžest a působivost zachoval Kouzelný dům. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Tíživě tiché drama s vynikající a krásnou Lídou Baarovou a jako vždy více než zručnou režií Otakara Vávry, který prostě jako jeden z mála našich tehdejších režisérů dovedl natáčet opravdu světovým stylem. Obzvlášť se mi líbily jeho promyšlené dlouhé záběry - ten úvodní i ten ze střechy. A za scénu s rybičkami by se nemusel stydět ani Hitchcock. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Ten film není hloupý ani úplně naivní, jako mnohé prvorepublikové filmy. Celá škála slavných českých herců hraje výborně. Nejvíc se mi líbil charakterní majitel bistra Zdeněk Štěpánek. Ale i Adina Mandlová zahrála roli světácké a závistivé mladé ženy skvěle. Lída Baarová v tradiční roli naivky, o jejíž panenství jde, je taky dobrá. Celkový dojem nadprůměr. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (8)

  • Děj románu Marie Majerové se odehrává na počátku 20. století. Poprvé vyšel jako autorčina prvotina v roce 1907, kdy autorka byla jen o málo starší, nežli hrdinka Panenství Hana. Tvůrci děj filmu přizpůsobili tehdejší současnosti, tzv. jej posunuli. Původní pražskou restauraci z románu na poč. století nahradil moderní městský automat, služebné z kuchyně (spolupracovnice Hany) se staly prodavačkami, avšak hlavní psychologická osnova a postavy zůstávají stejné. (ČSFD)
  • Film roztočil Josef Rovenský, ale po dvou dnech podlehl dlouhodobé nemoci. Miloš Havel však režii svěřil začínajícímu režisérovi Otakaru Vávrovi, který za pár dní přepsal scénář, přeobsadil některé role (skladatele Jimeše měl původně hrát Rolf Wanka a umývačku Barču Darja Hajská) a nechal přestavět všechny kulisy. (krib)

Reklama

Reklama