Režie:
Otakar VávraScénář:
Jiří ŠotolaKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Božidara Turzonovová, Jiří Bartoška, Consuela Morávková, Jiří Pleskot, Jana Smrčková, Jiří Adamíra, Jana Dolanská, Světlana Nálepková, Ilona Vaňková (více)Obsahy(1)
Příběh lásky a cti se odehrává v období kolem poloviny devatenáctého století v době mnoha revolucí, ekonomické, politické, společenské... Zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou "lepší společnost", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Vávra se pustil do tématu, na kterém by si řada tvůrců vylámala zuby. Milostné vzplanutí celebrit literárního světa 19.století na pozadí Národního obrození a pletichaření tehdejší české politické reprezentace. Neruda a Světlá, Cit a Rozum, Láska a Čest. Svoboda a tradice. Divoký nástup moderní doby v kontrastu se starým nazíráním věcí, měšťácká společnost se svou "samočistící" schopností zlikvidovat všechno "zlo" v okolí. Za banálním příběhem se v tomto případě skrývá mnohé, jen to chtít vidět...80% ()
Veleširoké sukně, drdoly, služky, uhlazené chování a pod tou slupkou normální lidé s normálními city. Z historického hlediska možná zajímavé, z obyčejného diváckého nudné nadbíhání Jiřího Bartošky alias Jana Nerudy. Dobové reálie jsou Vávrovsky propracované, ale filmu chybí něco, co by poutalo větší pozornost. ()
Podle mě jde o právě ten druh velké historické romantiky, o který se tak trapně pokouší některé hollywoodské taškařice s potápějícím se titánským kolosem v čele. Vávru se nebojím označit za českého Spielberga, co se týče schopnosti vytvořit životný obraz jiné doby. Na ulici to žije, scény jsou komponovány reálně, jako by zaznamenávaly denní realitu. Asi nejlepší role Jiřího Bartošky. ()
"Přestaňte už s tou láskou. Láska je sobecká, žárlivá. Chce toho druhého je pro sebe. Přátelství je mnohem ušlechtilejší. Láska být často i povinností ale přátelství to je volnost…" Vávrův film o platonickém vztahu Jana Nerudy a Karoliny Světlé, má určitě čím zaujmout. Hlavně jde o oba hlavní představitelé (Božidaru Turzonovovou a Jiřího Bartošku), kteří ty dvě "podobizny z čítanky" ztvárnily naprosto věrohodně. Ale zajímavý je třeba i vzhled do tehdejší šosácké společnosti plné klevet a pomluv. A výborná je jako vždy i hudba mistra Lišky. ()
Opat vyborny film v podani skveleho rezisera Vavru, ktory uz Kladivom na Carodejnice dokazal, ze je Pan reziser. A nebojim sa povedat, ze Vavra je tunajsim Wellesom. Ako bol vplyv Orsona Wellesa /Obcan kane/ obrovsky na vyvoj svetovej kinematografie, tak rovnako obrovsky bol vplyv Vavru na vyvoj tunajsej kinematografie. Scenar je vyborny, k tomu skusena rezia /uz spominany Vavra/ a herecke vykony na velmi kvalitnej urovni. 82 % ()
Galerie (3)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama