Sokolovo

Jak už tu bylo řečeno, po stránce ideové hrozně vylhané - nejvíce iritující je pohled na úlisného Beneše, bagetalizující víceméně vyrovnanou sílu odbojů, po této stránce mě také, v negativním slova smyslu zaujala, alegorická scéna, kterak londýnský odbojář padá ze schodů, zatímco hrdinný Svoboda nad ním stojí... Ale ani po filmařské stránce to není ono - celou první polovinu se totiž jenom mluví a mluví a kráčí se tak odnikud nikam (to je nejvíce vidět v prostřizích na zavraždění Heydricha, které bylo mimochodem natočeno nepřesvědčivě, byť základní fakta byla využita kupodivu dobře), podobně nemilým překvapením je i pár logických chyb - např. ze začátku mluví Svoboda se Sověty rusky, později česky, zatímco oponent v rodném jazyce. Válečná část je už o něco lepší, byť masové scény byly mnohem lepší v následujícím OP, nicméně dokreslování melodiemi Zdeňka Lišky je stejně kvalitní, jeho osobitý styl by se neztratil i v západních epických dramatech. Za normálních okolností bych dal nejspíše dvě hvězdy... obsah mi ale nejednou hnul pořádně žlučí a proto se s ohledem na to, že se jedná o další snímek, který poleninovsku zneužívá základní principy filmu, přikláním k odpadu, byť je to mi to zčásti i díky v naší zemi žánrové originalitě líto, jelikož takto košatý snímek např. z hlediska výpravy se dnes, se znalostmi více úhlů pohledu, asi nenatočí. (27.08.2009)

Šiškote, po Dnech zrady a osmašedesátem jakbysmet, bylo třeba ještě víc propagandisticky zatlačit na pilu a připomenout národu, že Sovětský svaz je nejlepší přítel člověka. Nebo to jsem popletl, to se říká o psech, ale nechme to být.   Komunistický hnojomet tu kosí jednoho třídního nepřítele za druhým a když jsem si ve Dnech zrady myslel, že vcelku Beneše ti kluci rudí šetří, tak tady se na něm vyřádili jen co je pravda. On nám tedy v Londýně s Ingrem a Masarykem upekli vojenskou diktaturu, hmm.  Zaplať Stalin tu  naštěstí těch obrázků z Londýna tolik zase není a víc sledujeme osudy a nezlomné charaktery kluků dělnickejch s Ludvou Svobodou, kteří nám u Sokolova vybojovali ztracenou čest a slávu!  A to je, rudé kecy nekecy, ale zcela bez ironie fakt, možná to bylo lehce jinak, ale ten Svobodův prapor s kapitánem Jarošem (na toho jsme si jako kluci i hráli) tam skutečně statečně bojoval.  Bojové scény jsou pak naprosto parádní a řekl bych, že patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo u nás na tomto poli natočeno a do dnešních dnů se může směle porovnávat se západními produkcemi.   Tady za ten výraznější rudý hnus ale musím ubrat ještě jednu hvězdu, a to i přes  hodně silnou scénu s vyvražděním Lidic, která se zase Vávrovi povedla nejvíc, podobně jako vsuvky ze života obyčejných lidí ve Dnech zrady. (21.09.2023)

Po zhlédnutí třetího dílu Vávrovy ságy, musím říct, že tento díl byl zatím si ze všech „nejlepší“. Samozřejmě propaganda působí i zde více jak silně. Divák musí brát v potaz lehce domyšlené skutečnosti. Za pozastavení stojí také to, že střela, která zraní nadporučíka Jaroše například zabije 15 obyčejných vojáků a mnoho dalších úsměvných nebo strašných věcí. (23.11.2014)

Českých příspěvků do porážky Třetí říše nebylo pravda mnoho, a těch co by se odehrávaly na bojišti bylo ještě méně. Sokolovo je v rámci východní fronty kapka v moři, ale pro historii našeho národa význam mělo. Kdyby se jeho odkazu nechopili komunisté, udělala by to Třetí republika. Otakar Vávra natočil vcelku svižný pomník, nijak se vymykající z průměru tehdejších masových válečných filmů. Ve srovnání se špičkou reprezentovanou Příliš vzdáleným mostem prohrává téměř ve všem, ve srovnání s mnohem pozdějším Tobrukem obstojí vcelku se ctí. (22.11.2020)

Tak takovouhla propagandu sem už dlouho neviděl!!! Kdybych to hodnotil jako "jen" film, tak dám možná dvě, ale tohle se prostě nedalo. Realističnost někam zmizela, nevím kam? Nechci pošpiňovat památku mnoha vlastenců, kteří u Sokolova padli, ale nemůžu přejít oslavu Stalina a Sovětského svazu, když přitom českoslovenští vojáci byli napřed Stalinem deportováni do pracovních táborů a až díky Hitlerovi mohli vytvořit armádu. Škoda jen, že si kulturní výbor vybral O.Vávru k natočení tohoto "velkofilmu" na objednávku. (07.08.2006)