Temné slunce

Treba mne zastrelte ale mne se tenhle remake libi vic nez puvodni film je to predevsim totalne uletova zalezitost narozdil od puvodniho krakatitu kterej je zase az moc seriozni a navic clovek vi ze se to odehrava jen ve snu a dopadne to celkem dobre coz se o temnem slunci rict neda tady je to realita ao to vic je to pusobivy jasne ja nepopiram ze je to poplatny dobe ale co neni? vavra je mistr a akce tu naopak vypada velmi solidne a mne neprijde jako parodie ale to je vec nazoru... a po pozvolnym rozjezdu se to zvrhne v absolutni ujetost chcete videt Brzobohatyho na manifestaci hipiku a potahujciho si z travy? neni problem pridame i unos letadla s popravou pasazeru a aby toho nebylo malo na konci vyhladime cely mesto vedle Brzobohatyho je tu tradicne skvelej Munzar a ten konec spojenej s prochazkou po mrtvym meste vyzniva velmi slusne apokalyptycky v mych ocich je tohle proste remake ktery prekonal puvodni film a hotovo! (02.11.2011)

Pro mě je Temné slunce nejhorší dílo z Vávrovy tvorby a vzhledem ke kvalitám štábu a vloženým prostředkům i jeden z nejhorších filmů desetiletí...Propagandistické dílko, které sice formálně napodopuje původní Krakatit, ale zcela se mu odcizuje myšlenkou - je to fakticky manipulativní film, který byl politicky preferovaný a měl patřičně nadsazený rozpočet. Hercům se do projektu dvakrát nechtělo,, například Magda Vašáryová zahrála nejtrapnější postavu své filmové kariéry a zahrála ji mimochodem špatně. Celkový dojem 10 %. (13.06.2006)

Neuvěřitelé ! Vskutku ! Člověk si při filmu chtě nechtě musel odplivnout nad tím militaristickým imperialismem vlků z Vólstrýtu, pardon Atlantik Atomu... To co se na začátku jevilo jako celkem zajímavá moderní adaptace Krakatitu a to až do doby kdy pan Hrušínský lanařil Brzobohatého, se od poloviny zvrtlo v těžký mix žánrů z nichž i milovníkovi socialistických pecek šla hlava kolem. Od erotiky Vašáriové a jejího prvního orgasmu až po akční scifi komedii líznutou Vlasy. Skutečně vnímavý divák ve filmu narazí na odkaz na Arabelu, Poplach v oblacích, Návštěvníky, Operaci blesk i Mimikry. Závěr byl čistým předchůdcem postapo filmů dneška. Jak se zdá, když je třeba - soudruhům vlasatci nevadili, jen když hájili lidový tábor míru... :-). A ačkoliv vláda Southlandu jezdila v amerikách, zadržené demonstranty prali do Roburů :-))). Jak říkám od poloviny jsem už je němě zíral, bojoval s neustále cukajícími koutky a stále si opakoval.. Tohle točil Vávra? A to má být Čapek? A nejlepší byl Inženýr Prokop. Sice pořád řešil vnitřní dilema jak využít Krakatit lidem k užitku, ale stačilo aby mu na té jeho vylezcově pouti nějaká ta vnadná a všemu svolná prsatice ukázala pár zduřelých bradavek a chudák inža měl úplně jiný problém než ten s gama zářením... Každopádně film ihned putuje do mého soukroméhoa archivu socialistických brutek, protože tam patří stejně jako Mauricius do alba vzácných známek. Tohle se prostě musí vidět. Alespoň jednou ! :-). Takže jednu hvězdu dávám za tu kovovou kuličku a druhou za tu prču. Fakt to nenudilo ! Optikou osmdesátých let ale musím uznat, že některé efekty byly zajímavé a že film asi působil jako moderní sci-fi i díky elektornické hudbě, která dnes už jen umocňovala celou tu legračnost toho celého... * * (03.02.2019)

Nečekaný velkofilm, který je však jen k prasknutí nafouknutou bublinou. Silní herci (Brzobohatý, Hrušinský, Vášáryová) a nákladné kulisy jsou na prach drcený absurdními nedokonalostmi (tatrovky mezi americkými bouráky, předstíraná střelba bez zvuku, vraždění rukojmích střelou do břicha...) a demagogickými blafy (zejména hippie scéna s prostředku filmu je nevídaná pěst na oko - na druhou stranu, kde jinde uvidíte Radka Brzobohatého kouřit trávu...). Zpracování nosné myšlenky Karla Čapka, několik zborcených klišé a pár zajímavých scén stojí za zhlédnutí, ale jen pro toho, kdo se chce prodírat hromadou normalizačního balastu. (17.05.2007)

Kdyby Vávra tušil, že mu Pámbu nadělí celých 100 let a kousek, jistě by se v 69 letech nepokoušel vypořádat se všemi ožehavými tématy své tehdejší současnosti jediným filmem. On to ale nevěděl a tak nám vyšlechtil jen těžko uvěřitelného kočkokoňorybokuroprasopsa, kterého hned rozčtvrtil. Ing. Prokop prochází tím jeho filmem, jak kdyby bloudil v deliriu. Polovinu vět vůbec nedokončuje, účastní se mizerných dialogů, které v řadě případů dávají tak málo smyslu jako děj. +++++ - Na co myslíte? - Na to, že jsem už 20 roků neviděl nebe. - Opravdu? +++++ Únosy letadel, vydírané vlády, zničená města, květinové děti, volná láska (pojatá kriticky, ale Ing. Prokop taky obtáhne kdekoho), magnáti, neutronová bomba, váleční štváči, socialistický tábor, lidská chamtivost, humanismus, honička s vrtulníkem, absolutně nesmyslné jednání postav (v lásce, v práci, v základních pudech)... Ty jsou dokonce za hranou plochosti, protože ploché postavy dávají smysl - tady z nich zbývá pár pohozených údů z duše. Hudba koná strašlivou práci ve zničení atmosféry, která se možná mohla chvílemi objevit. Jen mimořádně se člověk může potěšit ze zajímavě zvolených interiérů či slušně udělaných laboratoří v Grotupu (necituje se tady starší Vávrův Krakatit - ten dobrý?). Dojem někde poblíž odpadu. (31.10.2014)