Reklama

Reklama

Buffalo Bill a Indiáni

  • Česko Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka (více)
Trailer

Obsahy(1)

Paul Newman jako věhlasná ikona Divokého západu... Píše se rok 1885 a jméno Buffalo Billa je symbolem hrdinství. A díky jeho veleúspěšnému kočovnému představení také ztělesněním splněného amerického snu. Pod taktovkou geniálního vedoucího Natea Salsburyho si mytický Buffalo Bill podmaňuje celou Ameriku. Jakmile se však legendární lovec bizonů a podnikavec uchýlí do zákulisí, odhazuje nejen své falešné lokny, nýbrž i morálku, zatímco si prolévá hrdlo kořalkou a láme srdce nejedné opěrní divě s hrdlem zlatým. Když je do zábavné podívané povolán obávaný náčelník Sedící býk, Buffalo Billa čekají bezesné noci a vrásky na spanilém čele… Hollywoodský mogul s italskými kořeny Dino de Laurentiis (Barbarella, Tři dny Kondora, Ragtime, Duna) spojil své síly s uznávaným americkým režisérem Robertem Altmanem (M*A*S*H, Vidiny, Nashville). Výsledkem se po dvouletých přípravách stal divácky vstřícný, až úšklebný, přitom však promyšlený portrét první hvězdy Spojených států amerických, jejíž sláva nevzešla ani ze svrchované vojenské opory, ani z politického prostředí, ale ze zdola, ze spisovatelského umu Neda Buntlinea, jenž stvořil z obyčejného lovce bizonů a vojenského průzkumníka Williama F. Codyho modlu jménem Buffalo Bill. Právě ten se počínaje 20. stoletím stal hojným předobrazem pro filmové westerny. Po Altmanově „westernu“ McCabe a paní Millerová také nový přírůstek nedostál klasickým rysům prérijního žánru zpopularizovaným Johnem Fordem, Howardem Hawksem či Anthony Mannem. Na motivy divadelní hry „Indians“ Arthura Kopita Altman se scenáristou Alanem Rudolphem mistrovsky rozehráli vrstevnaté dějství, které neustále překlápí otázku historie a klamu, zneužívajícího a zneužívaného, hranice šoubyznysu a umění. Jak bývá u Altmana zvykem, kromě nápadité obraznosti snímek nepostrádá bohatou zvukovou stopu, díky níž je svět Divokého západu vykreslen jako palebný střet odlišných názorů, vzájemně spletených, v nichž se problematizuje rudo-bělošské pojetí dobra a zla, z nějž málokdo dokáže vyjít s čistým štítem. Snímek Buffalo Bill a indiáni aneb Lekce dějepisu Sedícího býka získal roku 1976 Zlatého medvěda na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (32)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Tomu říkám demýtizace! Ale to je asi tak všechno, protože tenhle Altman postrádá nosný dramatický oblouk, většinu času sledujeme nezajímavé přípravy Billovy show a když začne, tak tu až příliš místa zabírají estrádní pitominky. Hvězdným obsazením se nenechte zmást, všichni známejší herci ve vedlejších rolích ( Keitel, Chaplinová ) jsou také nevýrazní a nezajímaví. Očekával jsem nějaké životní bilancování Buffalo Billa, ale nedostavilo se, tedy kromě předposlední scény, jediné, která v sobě nese určitou tragiku jeho postavy. Ten chlap je jen posedlý svojí show, svými vlasy a operními pěvkyněmi - takže ani on mě příliš nezaujal. A všechno to má dvě hodiny... ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Asi tak nějak chápu nosnou myšlenku a účel tohohle „westernu“. Ale nemyslím, že by se realizace režisérova záměru povedla. Je sice zajímavé Buffalo Billa, jež sám sebe degraduje na cirkusáckou postavu, či ponížení, které musel podstupovat Sedící býk před bílími muži, ale na film bez nějaké větší nosné linie to nestačí. Zajímavé osudy hlavních hrdinů jsou bohužel rozmělňovány dílčímí příběhy vedlejších postav, jež jsou místy až na pomezí absurdity. Jakoby Robert Altman chtěl točit jako Fellini, ale nesedělo mu to. Výsledkem je dějový šum, u kterého je místy obtížné udržet pozornost a místy je dokonce iritující. ()

Reklama

kagemush 

všechny recenze uživatele

Film z poslední dekády, kdy si autoři filmů mohli dělat (skoro) vše co si zamanuli (ona to nebyla poslední dekáda svobody jen pro film, ale  třeba i pro pop music). No a tendle šťoural Altman toho v sedmdesátkách hned několikrát využil. Newman jako chlapík kterého přerostla nejen jeho pověst ale i piedestal který si vystavěl pro svou miniaturní sošku a při vědomí , že není cesty zpět (jako by bylo kam...), naprosto skvělý. - A pak ta prima linka pana Neda Buntlina, jenž přijel vlísat se zpět do přízně tomu, koho stvořil (Bůh přemlouvá Adama - vem mě na milost?) , - jenže konfrontace s trapností existence Hrdiny širých plání je tak děsivá, že pan Buntline, ten génij škváru, má vlastně právo si tak trochu zamoralizovat. A že to vše tak nějak úplně historicky nesedělo-no a? (co tedy ještě musím ocenit-cca polovina záběrů je z plenéru, kde je neustále porůznu rozpohybována hromada statistů-tohle tedy pan Altman uměl jako málokdo) ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Pokud se mělo jednat o navázání na umělecký úspěch Života a doby soudce Roy Beana, tak se tady něco hrubě nepovedlo. Altmanovi jdou konverzační filmy a rád jemně kritizuje, ale v případě westernového žánru tohle není to pravé ořechové. Utahování si z legendy vyznívá do ztracena, ať už kvůli slabé výpravě, nijaké kameře a nevyužití kvalitních herců (Keitel, Grey - viděli jste, co ten chlap předváděl třeba ve Fosseho Kabaretu?). Jak říkám, Roy Beanovi se Buffalo Bill v lecčems podobá, ale kvalitativně je o dvě třídy dole. On také Altman není Huston, že ano. P.S. Zato o pět let starší McCabe a paní Millerová, to je to pravé westernové pošušňání! ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Altmanovo podvratné westernové divadlo o počátcích amerického showbyznysu koukám nemá moc příznivců. A přitom se stačí dívat a vidět, že je legrační, a přitom promyšlené. Nestraní bělochům ani indiánům, legendám ani jejich stvořitelům. Snad proto je natočený jako něco mezi show a uměním. Paul Newman byl v hlavní roli dokonalý (a ostatní postavy byly schválně v jeho stínu). ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Film byl uveden v roce 1976 během oslav amerického dvoustého výročí nezávislosti. (Zetwenka)
  • Film získal v roce 1976 hlavní cenu na Mezinárodním Filmovém Festivalu v Západním Berlíně. (kosticka7)
  • Buffalo Bill a Indiáni je revizionistický western založený na hře „Indians“ z roku 1968 od Arthura Kopita. (Zetwenka)

Reklama

Reklama