Sedm dětí kdysi zjistilo, že klaun Pennywisse je vrahem malých dětí a také jejich společnou noční můrou, která na sebe bere různé podoby. Vydali se do městských kanálů, aby zlo zničili. Odolali všem jeho nástrahám, těžce jej poranili a přísahali, že pokud není mrtvé, vrátí se, aby To zničili jednou provždy. Nyní přišel čas dodržet slib. Bývalí přátelé se sjíždějí do Derry a pomalu se rozpomínají na staré události a opět se střetávají s děsivými vidinami, které je mají zastrašit a odvrátit od jejich úmyslu. V temných chodbách pod městečkem se však skrývá mnohem větší nebezpečí, než se původně zdálo... (Allan)
Stephen King by měl tvůrce tohoto filmu zažalovat za zprznění jeho skvělého hororového románu. Mimochodem, ten je tak dlouhý, že by ho plně obsáhl možná tak 20-dílný seriál, takže od tohoto filmu se víc ani čekat nedalo.
Ten film mám vrytý do paměti stejně silně, jako třeba prvního Vetřelce (strach z temných prostor) a první Čelisti (od 12ti mě k moři nikdo nedostal:). Možná je absurdní přirovnávat klauna k obřím monstrům (minimálně návštěvníci McDonalds nevěřícně kroutí hlavou), ale TO byl jedním z mála hororů, který mi v dětství skutečně solidně pocuchal nervovou základnu. To, že to je očividně televizní a že sem tam výkony „dospělých dětí“ úplně neštymují, mi bylo jasné již tehdy. Přesto si TO ony čtyři zaslouží. Dodnes nemám klauny rád a to o něčem už vypovídá:)
Pro neznalé jedné z nejlepších knih Stephena Kinga to bude dosti průměrný, ničím zajímavý a zdlouhavý TV horror s docela ucházející první polovinou. No a pro znalé... Krom skutečných vyjímek jsou adaptace Kingovek v drtivé většině děsné , několik jich je ucházejících a minimum skvělých. TO patří k těm nejhorším. Předloha má cca 1062 stran a jistě není lehké ji zadaptovat, ovšem než takovým to způsobem, tak raději vůbec. Jediné příjemné překvapení je, že snímek nepotápí dětští hrdinové ba právě naopak. Hodnocení literární předlohy : 4/5
Ten film se realisticky jen tváří, ve skutečnosti se metaforicky vypořádává se ztrátou dětství. Klaun není sériový vrah dětí, ani nadpřirozená hmota otálející pod městem. Klaun je To a To je dětství. Klaun zabíjí výhradně děti a dospělé nejenže nechává být, ale je pro ně celkem vzato neviditelný. Když černoch po třiceti letech svolává zbylých šest přátel, nikdo z nich si nemůže vzpomenout, protože na svůj dětský věk do jednoho jako kdyby zapomněli. Právě proto, že zapomněli, pracují všichni na velice slušných pozicích a daří se jim, třebaže v dětství patřili mezi otloukánky. Za hlavní zdroj problémů, které nás v dospělosti sužují, považuje Freud dětství. To ovšem všech sedm vytěsnilo z paměti, proto jsou úspěšní, jak dokládá počátek druhé poloviny filmu. Nikdo z nich ale nemá stálého partnera, natož rodinu. V prvé řadě nechtějí vychovávat potenciální oběti pro klauna, v druhé rovině jsou zamilovaní do sebe navzájem. Klaun je tedy figura ambivalentní. Na jednu stranu spojil celou partu dohromady a zprostředkoval všem sedmi sic nebezpečné, přece však dobrodružné dětské zážitky, protože jak říká King, dětství je ten nejhezčí věk v životě každého z nás; ten věk mezi 8 lety a 15 lety, mezi nabytím rozumu a objevením nedětských neřestí, mezi batolením a sexem (jak jednoho dne sexualita procitne, dětství tím nenávratně skončí). Na druhou stranu je nám klaun nucen dětství připomínat tím nejkrutějším způsobem – přes zabíjení dětí. Že zabíjí v pravidelných intervalech už stovky let, aniž to komukoliv přijde k podivu, dokládá, že dětství je pro dospělé dávno zapomenutou kapitolou. Našich sedm hrdinů ale nezapomnělo, a i přes oněch šest napjatých telefonátů uprostřed filmu - vzpomenou si, nevzpomenou? - se na dětství rozpomnělo. Pronikání nevědomých obsahů z dětství, byť transformovaných a symbolizovaných, do vědomí nad sny zvítězilo a oni se probudili jakoby ze snu, jehož úkolem bylo chránit jejich spánek-dospělost. Sny, které se vyrovnávají s tělesnými podněty, jsou nejlepším dokladem Freudovy domněnky, že jedním z hlavních úkolů snu je automaticky přetváří tyto podněty do podoby, která se snaží naše vědomí uchlácholit a ponechat v nečinnosti. Dobrým příkladem jsou sny, ve kterých vykonáváme nezbytnou tělesnou potřebu na toaletě. Sen se nám při takové příležitosti doslova snaží namluvit, že můžeme klidně ve spánku pokračovat, neboť naše potřeba je právě uspokojována. Což nás přivádí k tomu, odkud klaun vstupoval do naší reality – ze sprch, umyvadel, z kanálů. Jak sprcha, umyvadlo nebo záchod odvádějí naší špínu do jiné dimenze, přičemž šokující je pro nás případný návrat tohoto, v některých filmech zpřítomněný kupříkladu vylévající se krví ze záchoda. Tato krev, tento návrat zmizelého, nás zpravidla děsí a znepokojuje. Film, potažmo kino se setmělým sálem a náhlou „záplavou" obrazů, je pak explicitoriem onoho. Některé filmy na to vsázejí. Například u scén vraha, čistícího krev po oběti, pak vyvstává, zda se divák, toužící nečistoty a krev vidět co nejdříve zmizelé, protože do naší reality nepatřící, s vrahem identifikuje, nebo zůstane v opozici na straně dobra. Mimochodem, v knize Tma 2.0 přichází Ondřej Neff s představou světa, ve kterém elektřina přestala fungovat jako technická síla, následkem čehož se navracíme před ´89 a kdesi cosi, ovšem co je zde pro nás podstatné, k moci se dostanou sanitární inženýři, hajzlbáby a žumpmani a jim podobní, protože co začne v této staronové civilizaci churavět nejprve, jsou ucpané hajzly. Stalo se prostě mánií ukrývat lidský tělesný odpad, jako by pouhý pohled na něj mohl člověka ochromit. V útrobách trubek se rozpadá řád světa, je v něm přítomno jakési nevědomé podsvětí, od něhož se obvykle chceme distancovat. A tak i klaun z filmu představuje exkrement, který k nám zavítal z jiné dimenze. Dimenzí je pak ono navracející se zapomenuté dětství, představující vpád reality do světa či Lacanovými slovy „symbolického řádu“, který udržuje a chrání trvání dospělosti.
TO je průměrný televizní thriller. O hororu nelze mluvit, protože z děsivé atmosféry knihy zbyly jen občasné záblesky. Zajímavé je, že herecké výkony představitelů dospělých verzí hrdinů výrazně zaostávají za výkony dětských herců. Ten, kdo nezná knihu, se asi trochu bát bude.
Prvně, nikdy jsem nečetl nic od Kinga (ne že bych nechtěl, ale jeho knížky jsou na mě až příliš drahý a v knihovně nejsou stále k dostání). Ale tenhle film se mi líbil. První část je samozřejmě mnohem lepší, už jen díky dětským hercům, kteří jsou mnohem přesvědčivější a nepřehrávají oproti svým dospěláckým protějškům. Atmosféra je hutná, napnutá a díky flashbackům se pořád něco děje, takže se člověk nenudí. Zápletka je celkem jednoduchá, jako ve většině Kingových děl (nečetl, ale viděl jsem jich hodně). A příběh následně jen sleduje dění, které vychází z prvotní situace. V tomto případě je to tajemné zlo, které ovládá jedno maloměstečko, jakási hydra, která zastiňuje mysl každého jeho obyvatele ne nepodobná drakovi z pohádky, jenž jednou za čas vyleze z úkrytu a sežere pannu a zbytek nechá napokoji. Nejméně přesvědčivé jsou výlevy emocí, kdy většina dospělých prostě příliš přehrává. Šílenej strach sice cítit můžeme, ale určitě při něm každej nevyvádí jako nějaká hysterka. Druhá část je horší, protože je to už převážně na těch starších a ani dějově není nic moc. Všechno to dobrý a zajímavý se prostě stalo v tom prvním dílu. Zbytek už je jen klasický řemeslo bez jakýhokoliv lepšího momentu.
Ačkoliv předlohu považuji za jednu z nejlepších Kingovek, tohle zpracování mě kupodivu příliš nezklamalo. Ono natočit TO není vůbec jednoduché. Do filmu se podařilo dostat prakticky celou knihu a myslím, že ne tak špatně. Vidím, že Pennywisse všem připadal na filmu nejlepší, mně paradoxně vadil nejvíc, jako ztělesnění čisté hrůzy z knihy mi opravdu nestačil. Herci byli velmi slušní, závěr nebyl moc povedený ( dabing samozřejmě příšerný ). Takže celkově na TV film lepší tři*.
Nie, ultimatívny horor podľa Kinga ešte nakrútený nebol. Možno sa to zmení po Frankovej THE MIST... To je adaptáciou 1.000 stranovej (!) knižnej predlohy a je pochopiteľné, že musela byť otesaná nie len o vysoko rozpočtové (Korytnačka a prílet na planétu Zem) a príliš vedľajšie, prípadne pofidérne (sex v kanáloch, Henryho gay sex) scény. Výsledkom je príjemne dlhý a po technickej stránke nepríjemne odlfáknutý kúsok vyznačujúci sa výbornou znepokojivou atmosférou a nezabudnuteľným tancujúcim klaunom Pennywiseom (Tim Curry). S prižmúrenými očami 80%. Viac v mojej recenzii na Studna.net: www.studna.net/reviews/471/
Pote co jsem protrpel Secret Window jsem si proste potreboval spravit chut. "To" je jedna z mych nejoblibenejsich veci podle Kinga. Je samozrejmne nutne odprostit se od srovnavani knihy a filmu, protoze kniha je vubec nejlepsi zalezitost, co jsem kdy cetl. Tommy Lee Wallace, jinak dost velkej patlal, si dal zalezet a natocil opravdu prijemnej televizak, ktery dokaze vydesit. Velke stesti mel pri vyberu hercu, predevsim deti a pak Tim Curry jako Pennywise jsou naprosto skveli. Delka mi vubec nevadi, s chuti si to obcas zopakuju v kuse, aniz bych se jen chvilku nudil. A ze jsou triky, hlavne v zaveru, spatne? No co uz, o to prece vubec nejde....
8/10
A nepoučim se, a nepoučim. Ne, kinga prostě ne.. smutný je, že filmy sou snad ještě horší než knížky, na druhou stranu kratší, když už nic, a za to jednu bambuli
Na televizni horor docela slusna atmosfera, a jedno z lepsich zpracovani Kinga. Film se da v podstate rozdelit na dve poloviny - prvni, kdy vidime co se stalo, kdyz byla "sedmicka" mlada a jak se s Penywissem "vyporadali". Deticky hrajou celkem slusne a rozhodne lip, nez jako dospeli, kteri silne prehravaji. Na trikach je znat doba vzniku, a ze je film urcen pro televizi. Nevim jak to NOVA rozsekla ja to videl na dvd, takze v prvni polovine tu vidime jak se to vse stalo, kdyz byli jeste deti + kazdeho vzpominka na jeho setkani s klaunem, pote co jim jeden z nich, co z Derry neodesel zavola, aby dodrzeli slib a vratily se. V druhe polovine se pratele po triceti letech setkavaji a zjistuji, ze se klaun kazdych 30 let vraci a rozhodnou se ho natrvalo znicit. Tady uz je to s atmosferou trosku horsi. Celkove se mi to libilo a i pres svou 3 hodinovou delku to nenudi takze davam za 4.
První polovina filmu zaujme a je docela i zábavná, hlavně když se tam objeví Pennywisse a cení svoje zoubky nebo když všechno zacákává krví, ale ta druhá polovina je už opoznání horší a klaun se tam objevuje velice pomálu a to je myslim docela škoda a když už to vypadá že bude pořádná finálová bitka tak tam vleze nějakej ubohej pavouček, kterej i na dobu vzniku je hodně špatně zpracovanej a vypouští nějaký debilní světýlko, opravdu nevim kde mohli páni tvůrci přijít na takhle ubohej konec bez Pennywisse, kterej provází celým příběhem jako ten hlavní nepřítel a pak ho předělaj na nějakýho pavouk, tim si to u mě pěkně rozházeli, takže jenom 3*
Tříhodinové televizní zpracování Kingova tlustopisu, natočené ve stejném roce jako Reinerova Misery. Dosavadní adaptace Kinga lze v zásadě rozdělit do těchto skupin - 1) GENIÁLNÍ (Carrie, Shinning), zahrnujíce výborné REINEROVSKÉ (Stůj při mně, Misery) a všemi rozněžněle adorované DARABONTOVSKÉ (Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle) 2) PRůMĚRNÉ A PODPRůMĚRNÉ (Christine, Sleepwalkers, Hřbitov zvířátek, Tommyknockers, Temná polovina, Nezbytné věci, Pavučina snů, Tajemné okno aj.) 3) ty co jsou ÚPLNĚ MIMO (Running Man, Trávníkář). Wallaceovo TO se plácá v největší, druhé skupině. Je na něm vidět snaha, má pár dobrých momentů jako výrostka mizícího v úzké rouře nebo odvrácenou stařenku mluvící klaunovým hlasem a první, reminiscenční polovina snese srovnání se STůJ PŘI MNĚ, se kterým jej pojí dětští hrdinové a podobná idylická atmosféra. Film ale postrádá kingovskou syrovost a ve druhé polovině rychle ztrácí dech, nemluvě o zpraseném finále, za které zdaleka nemůžou jen poněkud prošlé triky. Mnohé věci jako bezelstně se usmívající klaun v kanále, působí mrazivě na papíře, ale na plátně nefungují a většina lekaček pak vypadá jako něco co vypadlo z Nočních můr na Elm Street (viz. podivné sušenky u večeře v restauraci). Knihu jsem četl, je opravdu výborná, ale strašlivě roztahaná a oceňuji, jak se ji podařilo tvůrcům osekat od zbytečného balastu. Ačkoliv si nedokážu představit dospělého člověka, který by se u tohoto filmu byť jen trochu bál, přesto z nostalgie, kvůli výborným dětským hercům a za Olivii Hussey ve vedlejší roli musím dát za čtyři. Jinak popularitu tohoto snímku v českých luzích a hájích ilustruje i song skupiny Plexis To ("TO se zase vrátí, TO nás neopustí... Chceš balónek? Chceš balónek?" :)
