Stalo se v Číně IV

Nová dobrodružství nového Wong Fei-Hunga (Jeta vystřídal Chiu Man-Cheuk) navazují bezprostředně po skončení třetího dílu. Fei-Hung se vrací do města, poté co vyhrál soutěž ve lvím tanci, ale ještě než stihne dorazit, objeví se jakýsi generál, který mu chce předat medaili (tu už Fei-Hung jednou odmítl) a požádat ho, aby reprezentoval Čínu v další lví soutěži, kterou tentokrát pořádá osm světových zemí. Ty mají k dispozici velice experimentální lvy (pamatujete stonožku z Last Hero in China? Tohle překoná i vaše nejdivočejší představy). Wong Fei-Hung do toho samozřejmě jde, protože čest země je na prvním místě. V hlavním městě se díky Foonovým průšvihům setkává s tetičkou May (sestrou tetičky Yee... ani Rosamund Kwan totiž ve čtvrtém díle nevystupuje... vůbec ho bojkotovali takřka všichni, protože režie se místo Tsui Harka ujal relativně nezkušený Yuen Bun), která tu vydává noviny. A mohl bych pokračovat dál, protože OUTC 4 má tak rozvětvený příběh, až přecházejí zraky. V řadách nepřátel se objevují zástupkyně sekty Červených luceren, které systematicky likvidují cizince (a spadeno mají hlavně na nevinné kněze), přičemž jedna se do Fei-Hunga zamiluje (náš hrdina je tu vyslovený lamač ženských srdcí, což se mu v pátém díle dost nevyplatí). Během jedné bitky (při níž Fei-Hung dívky pacifikuje bičem) si tak kladní hrdinové rozházejí nejen klan červených luceren, ale i Němce, kteří nejdřív střílejí a potom se teprve ptají. Dokonce Fei-Hunga zavřou a hodlají ho popravit. Žádné vězení naštěstí Fei-Hunga nezadrží dlouho a pár dobře mířených no shadow kicků si poradí i s rychlopalnými puškami. Němci mají nicméně v záloze tajný plán a pomáhá jim vskutku hvězdné duo - Billy Chow, který má takovou sílu, že by složil i koně (to není bůhvíjaké přirovnání, Billy vám to názorně předvede) a Chin Ka Lok jako šílený šermíř. Oba by si to s Fei-Hungem rádi rozdali (však víte jak to chodí) a dostanou svojí příležitost (do všeho se naštěstí zaplete i Club Foot (Xin Xin Xiong), který sice ještě pořád po "nehodě" z trojky kulhá, ale skákat umí hodně ostře. Možná vám přijde, že je to asi velká pecka, když o tom mluvím tak nadšeně, jenže chyba lávky! OUTC 4 je v první řadě obrovský, přehuštěný chaos. Nenapadá mě žádné rozumné přirovnání, ale pokud jsou první dva díly OUTC jako první Rambo, pak čtyřka se dá přirovnat k Rambovi 3. Je v něm spousta akce, technicky je solidní (i když právě degradace střihu a vedení kamery je záležitost, které si u trojky a čtyřky všimnete nejdřív), ale prakticky nedává smysl, přeskakuje z tématu na téma a atmosféra epického příběhu známá z prvních dvou dílů je naprosto fuč. Přispívá k tomu i prkenný výkon Chiu Man-Cheuka, který je sice dobrý se lvem nebo deštníkem v ruce, ale při dialozích a grimasách mu nevěříte ani ten falešný cop na hlavě. Navíc úplně zmizel humor, protože děj uhání kupředu tak pekelně, že není čas dělat vtipy. Jen co si to Fei-Hung vyřídí s matkou představenou (devítiletá holčička s děsivým make-upem) ze sekty Luceren (dráty na drátech, souboj na kostkách domina - nejzajímavější pasáž filmu), už musí zachraňovat generála (marně) při prvním lvím tanci a pak zas pro změnu chystá pomstu (s měděným lvem... menší upgrade). Každá z těchto pasáží by mohla být samostatným finišem snímku a tak se celek nevědomky rozdrobí na několik kapitol, což by ani tak nevadilo, kdyby byly všechny stejně povedené, odtempované a především dotažené do konce. Úplný konec ve kterém dojde na souboj Xin Xin Xiong, Chiu Man-Cheuk vs. Billy Chow, Chin Kar Lok totiž zdaleka není tím zlatým hřebem, na který se všichni těšili. Jako by Bunovi už došly síly a na frak dostává jak choreografie, tak roztěkaná kamera. Otevřený konec pak jenom zatlouká poslední hřebíky do zad zkrouceného příběhu a dělá z celé OUTC 4 jen bezduchou akční vatu, kterou si zřejmě užijete, pokud máte rádi akci ve které se hrdinové odlepí od země na jaře a přistanou až na podzim a jste fanoušky série, kteří ocení malé detaily (deštník, charakteristické Wongovy pohyby). Právě tihle zanícenci ale museli v roce 1993 vyskakovat z kůže, když viděli Chiu Man-Cheuka v hlavní roli. Ten kluk se sice snaží, ale nestačí to. Umí kopat, když na to přijde (v OUTC 4 a 5 mi připadá zoufale nevyužitý), ale herectvím je několik světelných let od Jeta a absence Harka (který když už nic, tak má vždycky alespoň pevně daný směr, kterým se ubírá) všechno zpečetila (byl to Bunův režijní debut a přesně podle toho to taky vypadá). Ačkoliv to nakonec nebyla taková katastrofa, jak líčili někteří (zahraniční) kolegové, dost jsem se nazýval (i během soubojů), což je ovšem také dáno tím, že na lvím tanci neshledávám nic ohromujícího a proto mě ani nikterak nebralo finále trojky. Je vrcholně podezřelé, že čtyřka se nezmohla na nic víc, než prodloužení téhle tématiky, přičemž jí ve finále natáhla do obřích rozměrů. I z tohoto důvodu je pro mě závěrečných dvacet minut velkým zklamáním a film může být jedině rád, že se udržel těsně na hraně průměrného hodnocení. Dva, tři lvi navíc a byla by to skoročtyřicítka. Mimochodem Chiu Man-Cheukovi bylo v době natáčení devatenáct. To skoro mluví za vše, ne? Je to škoda, spálit šanci pokračovat v dobře načaté sérii, kvůli jedné hádce mezi Jetem a Tsui Harkem. Ale musela být asi pořádná. 50% (20.04.2017) (méně) (více)