9 dněj odnogo goda
Deväť dní jedného roku
Nine Days of One Year
Režie:
Michail RommKamera:
German LavrovObsahy(1)
Dvaja mladí jadroví fyzici, Dimitrij Husev a Ilja Kulikov, sú kolegami a priateľmi, ale sokmi v láske. Dimitrijov život sa vyvíja sľubne - ožení sa so svojou vyvolenou a stojí na prahu veľkého objavu, keď sa počas experimentu nešťastnou náhodou vystaví dávke rádioaktívneho žiarenia. Na následky tohto ožiarenia vážne ochorie. Pri živote ho však stále drží jeho silná vôľa žiť, láska k jeho práci a celému ľudstvu...Film získal Krištáľový glóbus na medzinárodnom filmovom festivale v Karlovych Varoch v roku 1962. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (9)
Originální filmové pojetí času (potažmo narativních technik s ním spojených), působivé panoramatické záběry výzkumného střediska a filozofický spor dvou fyziků-cynika a exemplárního proletáře-to jsou pravděpodobně nejpádnější důvody pro reputaci údajně "nejlepšího ruského filmu šedesátých let(před Andrejem Rublevem!)".Štěstí, láska, prosperita-no prostě komunismus! ()
Křišťálový glóbus ()
Na ruské filmy z tej doby nefunguje ani nostalgia. Prácne som vo filme hľadal, čo z neho má aj po polstoročí nejakú hodnotu. Našiel som niekoľko nevšedných záberov kamery, zaujímavú postavu otca hlavného hrdinu a hľadanie bolo na konci. A ako bonus som dostal ruštinu, s ktorou teraz prichádzam do kontaktu iba sporadicky. ()
Vyprávění tohoto filmu je zasazeno do devíti dní, které mapují život jaderných fyziků. Během experimentování se zachycením neutronů však dojde k enormnímu ozáření radiací jednoho z nich – jedna z hlavních postav Dmitri (Aleksey Batalov). Ten se však nevzdává. Jeho objevitelská touha může být silnější než radiační vlny. Snímek je pozorohudně technicky natočen. Kamera je neustále v pohybu (různé švenky, nájezdy, snímání z jeřábu) a společně s tísnivou hudbou a výtvarnou stylizací (nemocnicem bunkr) dotvářejí hutnou atmosféru balancující na pomezí strachu z “konečna” a touhy objevovat. ()
Film zpracovávající postupně se proměňující životy skupiny jaderných fyziků během jednoho roku, přičemž vybírá devět důležitých i méně důležitých dní, jejichž prostřednictvím problémy hrdinů přiblíží. Film osciluje mezi několika rovinami, což nejlépe dokumentuje proměňující se perspektiva narace, rétorika filmu i prostředí Odstup vševědoucího vypravěče v případě scén v elektrárně střídají lkavé monology ženské hrdinky nebo výmluvné pasáže zachycující hrdinu Ježka, o němž jako diváci víme více než všechny postavy kolem, což dodává filmu určité napětí. Modifikující se rétorikou mám na mysli střídání se částí ideologických (např. filozofické debaty po kavárnách), dramatických/intimních (osobní problémy postav, emocionální vyprázdnění manželství, Ježkovo zdraví) a profesionálních (např. ne/úspěchy v továrně). ()
Reklama