poster

Sacco a Vanzetti

  • Itálie

    Sacco e Vanzetti

  • Francie

    Sacco et Vanzetti

  • anglický

    Sacco and Vanzetti

Drama / Životopisný / Krimi

Itálie / Francie, 1971, 120 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Exkvizitor
    ***

    Tento film o známém soudním případu bohužel neshledávám příliš zajímavě zpracovaným. Snaží se být dokumentaristicky objektivní a akurátní, avšak výsledkem je dojem ilustrace učebnice dějepisu, v níž nefigurují lidé z masa a krve, ale neživotné historické figury a suchá fakta. I režie je "neutrální", a snad se ani nesnaží uplatit výraznější nápady (nicméně střih je poměrně svižný, převládají krátké záběry ruční kamery s důrazem na detaily, využívá se hojně nájezdů kamery). Nevím, za co R. Cucciolla, který hraje jednoho z hrdinů, obdržel cenu za herecký výkon v Cannes, protože se nijak výrazně neprojevuje (což ovšem v zásadě není jeho vina, má tak napsanou postavu). Významné téma justiční vraždy na politickou objednávku lze vidět v nesčetných jiných filmech lépe zpracované (třeba "Ve jménu otce", "Muž pro každé počasí", "Stezky slávy"...).(31.3.2008)

  • mm13
    ***

    Nemuseli zase až toľko tlačiť na pílu.(8.11.2013)

  • Šakal
    ****

    Napsat cokoliv o tomto snímku ( po vyčerpávajícím a zcela výmluvném komentáři uživatele sportovec ) snad ani nemá cenu. Pouze bych opisoval jeho slova. Tak pouze pár vět ( musím, zato jak na mě snímek zapůsobil ). Snímek je na točen podle skutečných událostí http://wiki.csaf.cz/encyklopedie:pripad_sacco_a_vanzetti a pojednává o jednom z nejpokrytějších rozsudků v historii USA. Tvůrci snímek pojali a následně vylíčili jako dokumentární drama a jako velice dobrý nápad se zde ukázalo střídání černobílích a barevných pasáží doplněných o dobové reportáže. Snímek se také opírá o vynikající herecké výkony všech zůčastněných, působivá je práce kamery, vše umocněno silnou hudební složkou dvojice Ennio Morricone a Joan Baez. Zejména úvodní píseň The Ballad of Sacco and Vanzetti se vám dostane " pod kůži ". Jedná se o jedno z nejpůsobivějších převedení soudního procesu na filmové plátno ( nechápu to místní nízké hodnocení ). Nemám moc, co bych tomuto snímku vytknul, snad jen tu NESKRÝVANOU SYMPATII tvůrců k obžalovaným ( přeci jenom se jedná o RADIKÁLY a nikoliv bezůhonné občany), což se vzhledem k tehdejší politické situaci a okolnostem dá ale pochopit ( přesto to určitý NEDOSTATEK je )., který ale nepřekryje ten veskrze pozitivní dojem z tohoto jinak povedeného snímku. Podobný typ snímku: Sheridanův In the name of the father(22.10.2009)

  • dopitak
    ****

    Napíšu to upřímně, už jsem viděl mnohem záživnější filmové soudní procesy. Tady sice až do konce nevíte, kde byla pravda, soud(ce) je ale vykreslen jako ultrasráč a z obětí justičního omylu jsou tak dokonalé modly anarchismu. Bral jsem to soukromě jako poznávačku dabérů a opravdu hodně jich lze poznat, dabing je tradičně (K.M.Walló, 1973) na nejvyšší úrovni. Hudba Ennio Morriconeho tentokrát nejen instrumentální, nicméně skvělá. Gian Maria Volonté trochu vypadá jako Andrej Hryc.(22.2.2014)

  • sportovec
    *****

    Vynikající filmové dílo důkladnou rekonstrukcí pozadí jednoho z nejskandálnějších procesů americké historie, které se staly historickými předchůdci neblaze proslulého maccarthysmu, přibližuje vzrušenou atmosféru historických nenapodobitelných dynamických šedesátých let (jen mimochodem se ve filmu mihne jméno socialistického amerického prezidentského kandidáta Eugena Debbse odsouzeného ve stejné době pro své antimilitaristické postoje k deseti letům vězení). Bylo by potřeba zpracovat historický doslov, který by na základě rozboru dochovaných pramenů přesně doložil anatomii hrůznosti této skandální justiční dvojvraždy. Působivé střídání černobílých a barevných scén s dobovými dokumentárními filmovými reportážemi dále zesiluje přesvědčivost i věrohodnost filmu; hlas Joan Baezové, této zpívající osobnosti-symbolu americké demokratické levice, je dalším důkazem nápaditého uměleckého potenciálu tvůrců filmu. Italoameričtí dělníci se obludnou zvůlí americké justice stali nadčasovým symbolem právě tak jako o čtyři desetiletí později jejich vzdálený jazykový příbuzný Ernesto Che Guevara. Vedle skvělých hereckých výkonů Cyrila Kusacka (prokurátor Katzmann), Ricarda Cucciolly (Nicola Sacco) zaujme Gian Maria Volonté jako Vanzetti skvělým závěrečným vystoupením u soudu. To, že sympatie tvůrců jsou nepokrytě na straně nevinných socialistů, je pochopitelné; čtvrtým rokem probíhala krvavá nesmyslná americko-vietnamská válka, stále přetrvávala vzrušená atmosféra osmašedesátého roku a přežíval dobový sen o spravedlivější společnosti mj. romantické opozice také květinových lidí. Fakta, uvedená ve filmu, jsou stejně nedvojsmyslná jako fakt rehabilitace obou nadčasových hrdinů k padesátiletí jejich zavraždění americkou justicí; jeho hlavním aktérem se stal tehdejší guvernér státu Massachuchetts Řekoameričan Michael Dukakis, poražený o jedenáct let později jako kandidát Demokratické strany v prezidentských volbách otcem končícího současného amerického prezidenta George Bushe juniora. Objektivnost filmu tak byla potvrzena i oficiálním aktem místa, které v r. 1927 v rozhodujícím okamžiku naopak právně i mravně selhalo.(27.9.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace