Gallipoli
-
Gallipoli
-
Gallipoli
Drama / Válečný
Austrálie, 1981, 110 min
Režie:
Peter WeirHrají:
Mark Lee, Mel Gibson, Bill HunterPlakáty
Obsah
-
Historii australsko-novozélendského armádního sboru (ANZAC), zdecimovaného v roce 1915 na poloostrově Gallipoli, chtěl režisér Weir natočit už dříve, ale kvůli značným finančním nákladům byla realizace filmu neustále odkládána. Dlouhá příprava a ražisérova neústupnost se vyplatily, neboť GALLIPOLI patří k nejpůsobivějším protiválečným snímkům, vůbec. Příběh australských mladíků, jejichž naivní představy o válčení jsou krutým způsobem uvedeny na pravou míru, je přes svůj historický rámec právě dnes velmi aktuální. Velkoryse pojatý film vyniká kupodivu především drobnokresbou jednotlivých postav. Kvality scénáře, důsledně vycházejícího z historické skutečnosti, umocnila suverenní a přitom nápadná režie. Emotivní účinek díla znásobují citlivě použité hudební motivy různých žánrů. Film GALLIPOLI získal celkem 9 australských filmových cen (nejlepší režie, mužský herecký výkon - Mel Gibson, mužský herecký výkon ve vedlejší roli - Bill Hunter, kamera, scénář, zvuk, střih a výprava). (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (100)
-
KevSpa
Peter Weir byl vždycky bravurní režisér, ani válečný film pro něj nebyl problémem. Mladičký Gibson ve strhujícím snímku, který nemá jediné slabé místo.(28.5.2002)
-
Lima
Osudy dvou kamarádů a běžeckých závodníků za 1.světové války. Film s protiválečným, humanistickým posláním a se strhujícím tragickým závěrem, který mi navždy zůstane v paměti. Fanynky Mela Gibsona si také užijou, tenhle film mu otevřel cestu ke celosvětové slávě, stejně jako Peteru Weirovi.(8.5.2003)
-
Radyo
Zcela určitě je to nejlepší film o 1. světové válce, co jsem kdy viděl (nebo aspoň co si pamatuju). Mel Gibson už coby 25-letý předvádí výborný výkon, byť ještě nedostává až tolik prostoru, jako v jeho pozdějších filmech. Režisér Peter Weir umí točit skvělé filmy, což dokázal před tímto snímkem, ale i po něm.(9.8.2002)
-
Isherwood
Odpověď na otázku, zda-li je Gallipoli špatný válečný film není až tak jednoznačná. Peter Weir patří k filmařům, kteří brilantně ovládají jak formu, tak i obsah a proto jsem byl u Gallipoli nemile překvapen. Nerozhodnost, ta je hlavním kamenem úrazu celého filmu. Hodinu a půl Weir nerozhodně vypráví na téma „válka je vůl“, staví proti sobě idealistu s realistou a celé to nechává pomalu „vyprávět se“ v – ve velmi okatě levném – prostředí nekonečné australské pouště. V poslední půlhodině se – jako by rozpočet zázrakem nabyl na objemu – vydává do Turecka a snaží se o čistou válečnou akci. Jenomže ta je pohříchu málo válečná a nejde ani tak o to, že by působila laciným dojmem, jako spíš o to, že tohle je látka, která Weirovi nesedí ani za mák a kterou kočíruje dosti nerozhodně a křečovitě. Přesto je zde silná režisérova zainteresovanost v celém tématu. „Ta“ myšlenka, špatnosti a krutosti války je „to“ co chtěl povědět, ale forma podání dosti kolísá a s tím nic nenadělá ani vynikající Mel Gibson v hlavní roli.(1.7.2005)
-
gouryella
No po pravde me tento valecny film zklamal. Popis osudu australske jednotky u Gallipoli me prisel (na to, ze byl natocen dle skutecnosti) jako hodne neverohodny.(8.8.2002)
-
Djkoma
Válečný film, který je spíše filmem o cestě dvou mužů do války. Mark Lee a Mel Gibson předvádí výborné výkony na své cestě, kdy jeden přesvědčený sportovec chce být vojákem a bojovat za svou vlast a druhý, který o tom nechce ani slyšet. Jejich cesty se brzy rozejdou, ale přesto k sobe zase najdou cestu, aniž by možná oba chtěli. Vedle skvělé režie a herců mě překvapila ještě hudba. Nemyslím teď nádherný hlavní motiv, ale využití skladby Oxygene od Jean-M Jarreho. Je to krásná skladba a ve filmu je využita tuším třikrát na skvělých místech, do kterých až překvapivě dobře zapadá. Peter Weir natočil skvělý film o dvou mužích a válce, do které jdou. Dva různé charaktery a jedna láska ke sportu.(31.12.2008)
-
Renton
Scénář: David Williamson, Peter Weir .. Krutý příběh členů vojenské skupiny ANZAC, která musela za nesnesitelných podmínek a špatného velení provést invazi na poloostrov Gallipoli (viděl jsem o tom i dokument z bojů WW I, takže o reálnosti nepochybuji!). V tomto příběhu sledujeme osud dvou výborných běžců, kteří se přihlásí k armádě a plují přes půl světa k daleké a neznámé Evropě bojovat po boku britského impéria. Co si také zaslouží vyzvednout je překrásný hudební doprovod. Peter Weir tohle drsné drama zvládl na výbornou. K tomu mladý Mel Gibson v závěrečné nezapomenutelné scéně, kdy ... 85%.(7.4.2005)
-
Malarkey
Jeden z těch dalších anti-válečných filmů, na které by se nemělo zapomínat. Na Gallipoli jsem se docela těšil, o to více mě mrzelo, že vlastně celých 80 minut se ve filmu neděje nic, co by stálo za zmínku. Jasný, příběh to posune, ale na film, který si připomíná jedinou australskou historickou vsuvku do první světové války je to hodně málo. Na druhou stranu bylo sympatické slyšet ve filmu muziku Jean Michel Jarreho. Znělo to v něm tak jako docela dost zvláštně, ale sedlo mi to. Je to zvláštní, kdyby mi někdo řekl, že ve válečném filmu hraje jeho muzika, asi bych se posmál. Přitom to opravdu docela pěkně funguje. Přesto mě ale film celých 80 minut vcelku schopně nudil, o to více mě překvapil samotným koncem. Do té doby je to vcelku průměrné drama, ale od té doby neskutečně dobrý anti-válečňák, kde ta poslední scéna ukáže, jak je válka krutá. Jenže by to nemuselo být až tak průkazné....takový příběh prožívala každá linie za první světové války. A co měli řikat ti, co prožívali zákopovou válku ve Francii? Ti teprv...Ale tak co. Film to byl i tak pěkný. Rozhodně měl něco do sebe. To tyhle filmy maj. Ale k dokonalosti jim vždycky něco chybí.(16.5.2010)
-
Marigold
Válečné drama budované na zdánlivě nudných a táhlých základech, nicméně Weir se ukazuje jako brilantní architekt, když trochu nezáživnou první polovinu zúročí ve válečné části a především ve zcela zničujícím závěru, který k dokonalosti dovede pečlivě osnovaný motiv existence vedle smrti, unikání před ní. Začíná to kdesi pod pyramidami a pokračuje na pobřeží Turecka, kdy si film navzdory kulisám války udržuje chlapeckou bezstarostnost. Dojem, že hrdinové budou prostě existovat vedle dějinné vřavy je ale soustavně naleptávaný čímsi osudovým, co se do filmu vkrádá. Tušení tragédie, nevyhnutelného okamžiku, kdy se malé světy střetnou s tím velkým a smrt monumentalizovaná masivem egyptských pyramid sestoupí z piedestalu, stále sílí a nakonec se mění v děsivou jistotu. Není v tom sentimentální kalkul, spíše nesmírná tíha a skličující bezmoc. Je v tom obrovská porce režisérské brilance, trpělivosti a načasování. Neskutečně mě však iritovala zcela nepadnoucí synťáková bzučení... tady se o pozornost hlásí časovost, jinak je Gallipoli času odolný skvost.(4.4.2011)
-
Pohrobek
Největší Churchillova hrubka a stále žhavé australské trauma. Téma, k němuž mají protinožci překvapivě blíž než jejich angličtí kolegové. A je to také dobře vidět, protože tenhleten snímek splnil vše, co jsem od něj mohli čekat.(5.6.2005)
-
T2
║Rozpočet AUD 2,600,000║Tržby USA $5,732,587║Tržby Celosvetovo $15,400,000║ /65%/(16.3.2008)
-
mandes
rozpočet : ? tržby americke : $5,732,587(10.12.2006)
-
KarelR
Obrovské zklamání. Když se asi hodinu a čtvrt nic nedělo, začal jsem čekat alespoň na "deer hunter twist", ale nakonec přiběhlo spíš něco na způsob "paths of glory citové vydíračky", což na mě vážně nefunguje. A to jsem si myslel, že je Peter Weir neomylným režisérem...(1.8.2008)
-
B!shop
Hodne netradicni valecnej snimek. 50 minut jenom trva, nez se hlavni dvojka dostane mezi vojaky a valcit se zacne az za dalsich 25 minut a ani pak to neni nejak klasickej valecnej film. Ale ono tady ani tak o tu valku nejde, tady jde spis o jednotlivy postavy, hlavne teda dvou kamaradu bezcu. No a zaver je sice hodne silnej, ale na druhou stranu me drobet nasral. No a co se tyce mladyho Gibsona, v hlavni roli tu je sice Mark Lee, ale Gibson na sebe strhava vetsinu pozornosti, ale i presto se dobre doplnujou. Takze celkove zajimavej pribeh, paradne natoceny a dobre zahrany, ale pokud se tesite na klasickej valecnej film, tak od tohohle ruce pryc.(25.11.2008)
-
Hal_Moore
Válečný film, který vlastně o válce vyjma poslední půl hodinky vůbec není. Je o životě mladých občanů Austrálie v době první světové války, řešící dilema zda jít či nejít do války a proč. Ze začátku je film velmi zdlouhavý a člověk se tak může dívat jen na opět vynikajícího Gibsona. Naštěstí se děj začne po chvíli rozjíždět a ve druhé třetině už jsem spokojeně sledoval dění na obrazovce. Škoda špatného přístupu (asi) režiséra, film na to jak je ze začátku zdlouhavý, tak je ke konci strašně uspěchaný a hlavně cca poslední dvě minuty jsem vůbec nechápal, že už je vlastně konec. Po Tarantinových Gaunerech snad nejméně očekávaný poslední záběr, který bohužel v mých očích filmu spíše uškodil. Pokud ve mě nějaké hlubší pocity byly, konec je zazdil.(8.4.2010)
-
genetique
Nie je vojnový film ako vojnový film. Okrem záverečných pätnástich minút to s priamym bojom nemá nič spoločné, tým dostávajú viac prednosť charakterové črty a psychologické vykreslenie postáv. Ale cez to všetko mohlo byť to puto medzi hlavnými postavami (a tým aj naviazanosť divákov na postavy) väčšie. Weir má obrovské cítenie pre nastolenie dychberúcej drámy s pekelným záverom ako bol napríklad aj tento. A preto je dosť dôležité, keď pred filmom o ňom nič neviete, na mysli mám najmä ten záver, po ktorom mi bohovsky stuhol úsmev na perách. 80%.(3.2.2008)
-
flanker.27
Peter Weir není tuctový režisér. Své filmy vždycky natočí jinak, než byste čekali, ale ne jako nějaké experimenty, celý film je znát jeho pevná ruka provádějící naprosto konkrétní vizi. Nejinak je to v tomto válečném filmu. Weir se soustředí hlavně na dva kamarády, kteří se poznají na běžeckém závodu, po kterém nastává jejich cesta do armády. Z australské pouště se přeneseme do egyptského písku, kde se vojáci cvičí pro nasazení na skalnatém poloostrově u Bosporu, jehož obsazením si spojenci slibovali rychlé vyřazení Turecka z války a ovládnutí Středomoří. Ale opět sledujeme oyčejné vojáky s jejich iluzemi, tužbami a hlavně kamarádstvím. Teprve při vlastním nasazení se původní představy mění ve vystřízlivění, na které ovšem není dost času. Weir je velmi uměřený co se emocí týče. Pro vyvolání žádoucího efektu postavám stačí dvě tři věty a výraz ve tváři. Není to ani trochu okázalé, o to je to účinnější. A strhující konec s během o život, to zůstane v každém. Úchvatná je scéna s lovením výzbroje pod vodou, když okolo prší střepiny. Mám silný dojem, že se u ní inspiroval Spielberg pro Ryana.(17.9.2006)
-
sud
Filmy Petera Weira jsou neobvyklé, i když se to na první pohled nezdá. A jednou z nejvýraznějších ukázek je "Gallipoli". Během filmu a krátce po jeho konci jsem si říkal: "No, dobrý, konec silnej, ale nic světobornýho." Ovšem za nějaký čas to ve mně začalo rezonovat a já na to: "Sakra, ten vztah dvou kluků byl vykreslenej moc hezky, ten začátek v Austrálii byl taky O.K., přechod pouště, Egypt, Gallipoli, nečekané setkání, lovení výzbroje pod vodou, běh o život, nesmyslnost války...sakra, ten film je skvělej!!!" A tak je to s každým jeho filmem. Silné protiválečné drama z 1. světové války. 85%.(30.5.2010)
-
castor
U režiséra bez slabých míst Petera Weira si odborná kritika i samotný divák cení mimo jiné toho, že ani po odchodu z rodné Austrálie neslevil ze svých osobitých představ a nároků a pokračoval v laťce, kterou si sám nastavil u protinožců. Bezmála třicet let staré protiválečné a tragicky laděné drama Gallipoli o „zbytečném“ masakru australských vojáků u tureckého pobřeží během první světové války upoutá svou čistotou i velkorysostí, podpořenou krásou filmové kamery (za ní se po boku jiného slavného Australana Russella Boyda učil dnes oscarový John Seale). Zlomový byl film nejen pro Weira, ale i představitele jedné z hlavních rolí – Mela Gibsona. Svůj vstup do Hollywoodu pak stvrdili následnou spoluprací, dramatem Rok nebezpečného života.(5.4.2010)
-
petero
Slušný malý protivojnový film s dodnes tak isto hrajúcim Gibsonom. Keď sa však ozvala hudba Jeana Michela Jareho, film akoby na chvíľu skočil do inej dimenzie ;-)(4.7.2005)