Poslední vlna

Zvláštní, že ten film funguje i po letech, dokonce po 35 letech... Snímek se nese na apokalyptické vlně (ha ha), jež dosáhla svého hollywoodského vrcholu před rokem 2012, ale hlavními tématy jsou Maoři a jejich duchovní svět, a pak svět snů, který může znamenat zcela jiné možnosti komunikace, které jsme už dávno zapomněli. Mystická atmosféra, skvělá kamera, tajuplná hudba a v podstatě velmi dobrý Chamberlain, to vše dotváří celkový dojem. Zvláštní je, jak dokázal Peter Weir na základě maorsko-mayských legend předpovědět ničivou tsunami v roce 2004. (08.04.2013)

Je mi jasné, že nejednoho diváka tenhle prapodivný film unudí k smrti, já ale pokaždé slastně vrním. Hodnocení je tedy čistě subjektivní, prostě mi tenhle mysteriózní thriller sedl jako prdel na hrnec. Snad to mohlo být ještě drobet lepší, ždibíček kratší, konec o fous méně rozjetý, v hudbě méně mdlých synťákových ploch, ale co - prostě nemohu nenasázet plný počet hvězd. Jedna * za úžasné, tísnivé katastrofické scény - led uprostřed pustiny, černý déšť, stromy prorážející okna. Druhá * za naprosto dokonalé využití Aboriginských mýtů. Třetí * za krásně, klasicky vygradovanou smyčku nezvratných událostí a scén na pomezí reality a snové halucinace, směřující až k epickému závěru. Čtvrtá * za kameru, práci se zvukem a domorodou hudbou, pátá * za sluncem sežehnuté, rudé australské krajinky. Můj soukromý mikrokosmos. (29.06.2011)

Další magicko-realistický skvost od Petera Weira. Stejně jako v předchozím Picnic at Hanging Rock, i zde mají hlavní roli tajemné síly prastarého australského kontinentu, tentokrát ale zosobněné nikoliv jeho přírodou, nýbrž jeho původními obyvateli. Troufám si tvrdit, že kdo dokáže vnitřně se zklidnit, zastavit myšlenky a nechat se bez předsudků a námitek unášet lehce zlověstným filmovým dějem, bude odměněn hlubokým zážitkem. Oba zmiňované filmy ve mně vyvolaly velkou touhu po dlouhé a důkladné návštěvě téhle zvláštní, odlehlé a čarokrásné země. (24.03.2013)

Weir je v tomto filme plný nápadov. Vidno, že sa jednalo o niečo, čo chcel natočiť. Dôraz na atmosféru a jej neustále menenie funguje bezchybne. Problém mám s príbehom. Ten je miestami veľmi nekonzistentný. Motivácia postavy je síce podmienená jeho snami, ale to ako sa správa v určitých momentoch mi prišlo trošku zvláštne. Rovnako aj vzťah medzi Aborigénmi. Čim sme sa viac približovali k pravde, tým viac mi prišla celá tá mystifikácia ohľadom prípadu zbytočná. Koncom sa to pre mňa rozpadlo. Samotné vyústenie je síce logické ale rozhodne k nemu nemala viesť taká strastiplná cesta. Kedysi by sa mi to možno páčilo. Teraz to už nestačí. Jeden z tých filmov, ktoré bohužiaľ zostarli. Chamberlain je tu ale dosť v pohode. (19.03.2021)

Kvalitní mysteriózní filmy se skutečně fascinující atmosférou začínám vnímat jako vzácné šafrány na filmovém poli a režisérů, kteří by natočili hned několik takových snímků, bude zřejmě velmi málo. K moderním americkým „klasikům“ Lynchovi a Nolanovi jsem si před časem zařadil do této skupiny nedoceněného britského filmového mága Nicolase Roega. Dnes definitivně mohu přidat i jednoho rodáka z Austrálie: Petera Weira. Poslední vlna sice u mě nedokázala vyvolat TO nadšení a tak velké zasažení, jaké ve mě před měsícem způsobil Weirův předchozí kousek Piknik na Hanging Rock a možná podobně jako u Friedkinova Vymítače ďábla mohu tady částečně doplácet i na to, že nejsem zrovna příliš věřícím člověkem a jistou víru k Bohu či nadpřirozeným sílám je asi u podobných filmů k plnému docenění potřeba. Snad i proto o něco víc než Poslední vlna mi sedl v mnoha ohledech podobný snímek Wernera Herzoga Kde sní zelení mravenci, kde střet moderního vzdělaného člověka s náboženskými mýty australských domorodců sledujeme přeci jen z pohledu Středoevropana a pro mě byl tento pohled logicky bližší a přístupnější, než ten od australského rodáka. To však nic nemění na tom, že přinést zajímavý zážitek plný magického nadpřirozena, pohlcující atmosféry, dechberoucí hudby i fascinujících, mrazivých vyústění se Weirovi v mém případě opět povedlo. Navíc čím dál víc k závěru se zmíněnými kvality Weirovi téměř dokonale povedlo i bouřit ve mě ty zmíněné bariéry.. takovou sílu ty závěrečné scény s bloudícím hlavním hrdinou, nacházejícím trpké poznání, mají. Richarda Chamberlaina jsem viděl poprvé a podal skutečně výkon hodný uznávaného herce. [85%] (02.08.2021)