Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Druhá světová válka se chýlí ke konci, avšak Němci ve Vítkovických železárnách stále přemýšlejí o zvýšení výroby pro potřeby své armády. Češi se naopak snaží výrobu zpomalit. Při jednom z náletů je zasažena vysoká pec předáka Halfara. Zatímco dělníci jsou rádi, že nemusejí pracovat pro nacisty a mohou jít domů, Halfar s inženýrem Hejnychem se pustí do opravování. Nejde jim o pomáhání nepříteli, nýbrž o budoucnost po válce. Struskař Kuča, který má v nedaleké vsi těhotnou ženu, se náhodou dozví, že Němci chtějí vyhodit vysoké pece do povětří. Ihned běží přátele varovat. A tak zatímco se k městu blíží fronta, zaměstnanci železáren se snaží Němcům zabránit v dokonání zhoubného díla… (Česká televize)

(více)

Recenze (31)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Stejně jako se jmenoval Vinetou - poslední výstřel, mělo se tohle jmenovat Elektrikářský učeň - poslední výstřel. Jéé teď jsem asi vykecal pointu.... No o co tu jde. Ostravacko, hutě jedou pro Třetí říši o sto šest a když je Ivan za humny, rozhodnou se je Němci nechat odpálit. Tedy tu část, co nevybombardovali ty dvoumotorové letouny při náletech (netušíte co to mohlo bejt, z těch siluet s dvojitým ocasem toho člověk moc nerozeznal - Pe2?). Naštěstí je v železárnách prima parta vedená komunistama, která ani nechce bejt doma s rodinama, když se jejich vsí valí válka, ale raději jsou u svých pecí za pecí a kujou pikle jak celé to monstrum zachránit před zničením. Dojde tedy k nějakým sabotážím a pak je všechny neosvobodí ( a teď pozor!) Rudá armáda, ale Sokolova armáda s českými, resp. česky posanými tanky T34! To mne tedy potěšilo. Když už tedy. Ale na děkovačku Rusům dojde stejně i na předání závodu statečným komunistům. No co dodat. Další pekelnost v řadě z padesátých let. Tady je to tedy ještě o level zajímavější, protože všichni mluví ostravsko-polským hantecem a je co se snažit aby divák pochopil o čem ti bodří slévači s mastnými vlasy a koňskými zuby vlastně hovoří. Nohavicova píseň, resp. její text ,, V jednom dumku na Zarubku'' je proti tomu spisovná čeština... Dávám jednu cívku. * ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Celej film byl jeden velkej trapas a navíc se v něm mluvilo nějakou moravskou hapmaťilkou, takže jsem hovno rozuměl, to bylo samý včíl sem a včíl tam. Jsem si připadal jak ve Slovácku se nesudí. Co jsem nepochopil vůbec, proč tímhle nářečím mluvili i někteří fašouni, tady asi někdo přemejšlel prdelí. Stejně je to sranda, naše země má rozlohu 3cm čtvereční a máme tu milion nářečí. Třeba když mluví uživatelka Květule tak mám pocit, že chce zpívat a na dialog s uživatelkou Blondshark abych si vzal rovnou překladatele. Naštěstí u tohoto filmu jsem nepotřeboval ničemu rozumět. Skupina dělníků co vypadá jak spolek elitních retardů Jedličkova ústavu vezme nácky útokem a pokaždý když uvidí sovětskou uniformu si z toho samým blahem ucvrnknou do trenek, to je celý, víc trapnosti už film nenabízí. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Budovatelský film. 1) Dobový běžný budovatelský film má všechny atributy toho filmového podžánru: naivní propagandistický scénář, vášnivou melodramatickou hudbu, nadšení a odhodlanost nových stavitelů vlasti atd. Na herecké výkony se tolik nehraje, ani na logiku děje, protože víra v lepší budoucnost má přednost před skutečností._____ 2) Snímek má dvě specifika: základní zápletku (zničí ustupující fašisti továrnu anebo se ji podaří uchránit pro československý stát?) a parádní ostravštinu. Už jen pro ni je film zajímavý._____ 3) Inteligentní koment (jeden z mála k tomuto filmu): MickeyStuma****. ()

Marthos odpad!

všechny recenze uživatele

Nechceme tady žádné Rotschildy! Zachycení posledních dnů druhé světové války na Ostravsku zcela podléhá době, v níž Weissův film vznikal. Scénář je mizerný, všechno to hemžení a mihotání před kamerou vzbuzuje už jen mimoděčný smích, jehož vděčným zdrojem jsou především směšné kreace ostravských (ne)herců v čele s vysloužilým exotem Inocencem Březinou... Očekávat od filmů z padesátých let jakýkoli hlubší význam je naprosto vyloučené a proto s klidem nechme čas od času polechtat bránici zářivými úsměvy hrdinné dělnické lůzy a žvástama o nežádoucích Rotschildech. Nic jiného totiž ani nelze. ()

xaver 

všechny recenze uživatele

Válečný paskvil, hodně slaboduché, i když pochopitelné, když si uvědomíme v jaké době film vznikl. Vcelku souhlasím s hodnocením Marthose, až na jednu věc. Slovy klasika, patřím k pracující inteligenci, ale výraz "dělnická lůza" bych nikdy nepoužil. Dehonestuje obrovskou masu poctivých lidí, kterým nezbylo nic jiného, než celý život poctivě makat, protože se nenarodili v té správné posteli. Je to nedůstojné člověka dnů včerejších, dnešních i budoucích. Anebo má pan Marthos důvod podlézat současným mocným a podléhat současným "módním" trendům? ()

Galerie (3)

Zajímavosti (2)

  • V záběrech probíhajícího boje o osvobození slévárny můžeme vidět v akci německý protitankový kanon PAK 40 ráže 7,5 cm (v závěrečných fázích války páteř protitankové obrany německé armády). (Všežrout)
  • V snímku sa rozpráva ostravským nárečím a dielo je dnes cenné z lingvistického hľadiska. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama