Dracula

Společnost Universal vydala v nedávné době celou kolekci klasických černobílých hororů ze 30. - 50. let. Prvním v řadě, bráno chronologicky, je Dracula. Ze strany Universalu šlo v tehdejší době o poněkud riskantní experiment, ale vzhledem k tomu, že posléze vznikla další a další pokračování, a následně i mnohé následující filmy s jinými monstry, vyplatilo se. Režie Draculy se ujal Tod Browning, do té doby režisér spíše romantických příběhů, v hlavní roli upířího hraběte se rázem proslavil maďarský přistěhovalec Bela Lugosi.   Bram Stoker by možná v tomto filmu svého Draculu nepoznal – místo v Transylvánii se ocitáme v Maďarsku, postavy mají poněkud pozměněné role i osudy, ale to nic nemění na tom, že vznikla na svou dobu úctyhodná adaptace, plná temných příšeří, rozlehlých prostor plných pavučin a tajuplných schodišť, ale i zajímavého příběhu, kdy se Dracula přestěhuje do anglického opatství a začne se zajímat o zdejší možné oběti.   Obraz – samozřejmě ve formátu 1,33:1 (4:3) – prošel digitálním vyčištěním, i když vzhledem ke stáří se zde najdou chybky. O mnoho lépe si pochutnají uši na zvuku sice v Dolby Digital 2.0, ale rovněž vyčištěném. Tento původní zvuk neobsahuje hudbu, jen dialogy a ruchy. A tak jsme hned u prvního z bonusů, a to hudební stopy (doplněné samozřejmě o ony původní ruchy a dialogy), kterou složil fenomenální minimalista Philip Glass a jeho hudba skutečně naprosto souzní s duchem filmu, a navíc zní v Dolby Digital 5.1!   K filmu si můžete pustit komentář filmového historika Davida J. Skala, který nám prozradí mnohé zajímavosti o natáčení i hercích, o kulisách či kameře. Stejně tak následný více jak půlhodinový dokument představí různé zajímavosti z natáčení filmu, o hercích, o filmových i divadelních předchůdcích a následovnících tohoto filmu, a samozřejmě nemůže chybět povídání a ukázky o dalších „draculovských“ dílech.   Jako třešnička na závěr je zde množství plakátů, fotografií a také trailer. (06.06.2022)

Uhrančivý Bela Lugosi, to je hlavní pilíř. Bez něj by tento jinak nedokonalý film podstatně klesl na oblibě. I když by se nejspíš našel jiný povedený Draculův představitel, Lugosi je prostě pro hraběte narozen. Co se týká zbytku, nepřišel mi moc záživný a nápaditý - v tomhle ohledu je pozdější hammerovská verze o třídu lepší. (15.08.2006)

Úcta k charismatickému Lugosimu a vyšilujícímu Fryeovi velí nejít pod 4 hvězdy, ale vzhledem k celkové odhrkanosti, výrazným ztrátám tempa (prakticky vždy, kdy není Dracula na scéně) a přímo zoufalému finiši (tohle má jako být vyřízení vrchního ozubence?) není zbytí. Je třeba klesnout o kus níž a jít si pustit dokonalou Coppolovu verzi. Uznávám historický status, ale dnešnímu publiku řekne utahaný Dracula máloco. (31.10.2010)

Kdyby byl Dracula němý, byl by určitě lepší - hypnotické pohledy Bely Lugosiho by zůstaly a ostatním hereckým výkonům by to jedině prospělo. Takhle jde, dá se říct, o lehce nadprůměrný film, v němž mi toho hodně vadí (například ta okatá divadelnost nebo to, že se spousta důležitých věcí bůhvíproč stane mimo záběr) a ze kterého opravdu dobrou podívanou vhodnou k zopakování udělala až nová hudba Philipa Glasse a Kronos Quartetu z roku 1999. Doporučuji. A navíc - nebýt tohoto Draculy, Mel Brooks by nikdy nenatočil jednu ze svých nejlepších parodií. (25.06.2017)

Jako dítě jsem věřil, že Drákula by mohl existovat. Pozorně jsem si ho prohlížel i v tomhle filmu, který nám přinesl strýček jako dárek do staré promítačky. Užívali jsme si ho. A strýček nás sledoval, zda se bojíme. Potom se nás i opakovaně ptal. Cítil jsem, že něco říct musím. A tak jsem řekl, strach, to asi ne, jen divný pocit. Ach, kde jsou ty časy. Takže z nostalgie 2. (21.09.2010)