poster

Dracula

  • USA

    Dracula

Horor / Drama / Fantasy

USA, 1931, 75 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • burina
    *

    Bela bol príšerný herec, ktorý mal ale to šťastie byť v správnom filmovom období na správnom mieste a s tým správnym prízvukom. :) Bohužial ma jeho Dracula len nechcene pobavil ale vôbec nevystrašil. Z obdobia ked sa natočilo tolko výborných hororov ma vyzdvihovanie práve tejto nudy dosť prekvapuje.(13.10.2012)

  • stilgar1
    ***

    Browningovo zpracování je pro mě velkým zklamáním. Při té vší chvále jsem očekával něco propracovanějšího. O jakékoliv temné či hororové atmosféře se nedá ani mluvit. Už po prvních dvaceti minutách jsem měl spíše chuť se smát. A hrůza mě jímala pouze z toho, jak někdo mohl zprznit takto zajímavé dílo. Herecké výkony trapné (a obzvlášť ten stále vychvalovaný Bela Lugosi...vždyť se do té role vůbec nehodí...a jeho vystupování je spíše k smíchu, než aby někoho postrašilo...zlatý Max Schreck), vizuální stránka nebyla o moc lepší.(8.12.2006)

  • Ramirez85
    ****

    Dracula z roku 1931 je tím typem filmu, kolem kterého se vytvoří obrovské haló a jeden pak od něj očekává něco, co ten film snad ani nemůže nabídnout. Přesto má tato klasická verze svoje kouzlo a to samozřejmě hlavně díky ústřední postavě, Bela Lugosi vypadá přesně tak, jak bych si upírského hraběte představoval. Co mi tam naopak docela zásadně chybělo, byla absolutní absence ikonických upírských tesáků. A ještě musím vyzdvihnout jednu věc- promo plakáty, tomuto já říkám umění, krása.(4.5.2014)

  • Marigold
    ****

    Draculovská verze Toda Browninga opouští dvě podstatné věci, charakteristické pro předchozí verzi Friedricha Wilhelma Murnaua: expresionistické mistrovství formy a vidění Draculy jako nelidského monstra. První odklon je jednoznačně ke škodě, film působí vizuálně dost nepřesvědčivě a určitá umělost narozdíl do expresionistických kulis boří genius loci filmu. Více než dvě třetiny snímku se odehrávají v nudném salónním prostředí Anglie, scénář prudce redukuje rumunskou expozici i finále v opatství ve Whitby. Prostřední část se zamotává do repetic podobných dialogů i scén a nemohu si pomoci, když není na plátně Dracula, je poněkud nudná. Browning působí jako filmař těžkopádně, střih je hodně uhozený a narozdíl od Jamese Whalea (téhož roku natočil Frankensteina) nemá takový dar pro kompozici obrazu. Druhý odklon však téměř vše napraví. Bela Lugosi dodal Draculovi aristokratický rozměr, který mu přihrblý Max Schreck upřel, a umocnil démoničnost a charisma, které z transylvánského hraběte čiší. Jeho "I am... Dracula" je jedinečným svědectvím o tom, jak hluboko se Lugosi do postavy ponořil a jak labužnicky s ní vychutnal každičké slovo. Detaily na jeho tvář s expresionisticky zvýrazněnýma očima nepůsobí při nejlepší vůli směšně ani v čase splatterů a slizu. Je to právě jeho díl zásluh, který učinil z této verze Draculy kult, byť např. Copollova verze je filmařsky mnohem dokonalejší.(22.12.2005)

  • Dragoni
    *****

    Můj nejoblíbenější film o Drakulovi, a na rok v kterém to bylo natočeno je to senzační dílo a tvůrce se dokonce snažl držet knižních předloh spolu s Bélu Lugosihonym a jeho hláškami, je to vynikající podívaná.(21.2.2009)

  • - Sanatorium doktora Sewarda se ve filmu nachází "ve Whitby" a "poblíž Londýna". Ve skutečnosti Whitby leží v hrbaství Yorkshire, nikoliv poblíž Londýna. (liquido26)

  • - Mladá žena, která si v první scéně v dostavníku čte turistického průvodce, je Carla Laemmle, neteř zakladatele a tehdejšího šéfa Universal pictures Carla Laemmleho. (liquido26)

  • - David Maners a Helen Chandlerová spolu natočili ještě další tři filmy. (liquido26)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace