Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (7)

  • Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)
  • Režisér Weiss dostal za film kromě honoráře i bronzovou medaili města Prahy, 300 amerických cigaret, kilo čokolády a 5 kilo pomerančů. (raininface)
  • Herci byli šokováni, když jim při natáčení filmu byla rozdána ostrá munice, protože režisér chtěl, aby zvuk střelby působil autenticky. Při natáčení jedné noční scény ale Rudolf Deyl uklouzl a prostřelil kameramanu Rothovi rozepnutý hubertus. Teprve potom nechal režisér hercům rozdat slepé náboje. (raininface)
  • Legendární postava závodčího (Karel Effa), který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo „efendi“, aniž by bylo vysvětleno, o co se jedná. „Efendi“ je v turečtině oslovení „pane“, často používané pro oslovení cizince. Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají, že se tato filmová „hláška“ začala po promítání filmu používat mezi mládeží. (sator)
  • V roli závodčího Jardy, ve filmu debutoval Karel Effa. (Karlos80)
  • Natáčelo se v obci Kalek (M.B)
  • Film se natáčel pod pracovním názvem Dny zrady, který později použili tvůrci pro první část známé válečné trilogie Otakara Vávry. (Karlos80)

Související novinky

Reklama

Reklama