Reklama

Reklama

Okupace ve 26 obrazech

  • Česko Okupace v 26 obrazech (více)
TV spot

Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (90)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

O tomhle filmu jsem slýchával od táty už od dětství. Prý se o něm vždy mluvilo jako o jednom z nejdrsnějších balkánských filmů, co tu tehdá promítali. Já bych to ale trošku upravil. Film jako takový zase tak drsný není, spíš je to jedna velká nuda, která se odehrává v nádherných lokacích stařičkého Dubrovníku. Pokud ale vydržíte do konce, dostane se Vám zásluhy v podobě opravdu dost odporné scény v autobusu, kde Ustašovci předvedou, o koho se vlastně jedná. Humus nad humus. Ale musím uznat, že drsnější scénu jsem z Balkány asi ještě neviděl. ()

SeanLSD 

všechny recenze uživatele

Slávny prvý diel Zafranovičovej voľnej trilógie je myslím najslabší, pôsobí viac provokatívne ako umelecky presvedčivo. Nepopieram však, že si ho človek najlepšie zapamätá - minimálne klacia scéna sa jednoducho nedá vymazať z pamäte. Toto slávne autorské dielo preslávilo Zafranoviča a súčasne z neho urobilo protežovaného miláčika neskorého titovského režimu (ako aj nepriateľa chorvátskych národniarov), ktorému sa zdalo veľmi moderné a súčasne dostatočne vyhovujúce výkladu dejín v podaní ortodoxných juhoslovanských komunistov, v tej dobe už sa hlavne zubami nechtami držiacich moci. OKUPÁCIA čerpá z talianskych majstrov ako Fellini či Visconti, vystopovať sa dá aj prímes vplyvu československej novej vlny z autorových pražských štúdií a pritom zostáva do potrebnej miery režimná, lebo robotníci sa nedajú a zostanú správnymi komunistami (podľa historických faktov však v Dubrovníku žiadna povstalecká bunka nevznikla). A aby to nepôsobilo tak čiernobielo propagandisticky, na jedno skazené vajce pripadne aj jeden správny príslušník buržoázie. Väčšina divákov si však aj tak zapamätá hlavne nezabudnuteľnú scénu výbuchu naturalistického násilia, ktoré nasleduje po hodine či viac ukolísávania stredomorskou atmosférou so znepokojivými náznakmi a ktorá, nutno povedať, nezostáva nič dlžná skutočnej brutalite ustašovského režimu. P. S. Či bolo nejakých tých obrazov vo filme 26, a o aké členenie sa vlastne jedná, som napokon absolútne nepostrehol. 6/10 ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

V Okupácii v obrazoch sa miesi taliansky a francúzsky melodramatický prístup k téme druhej svetovej vojny prostredníctvom citových vzťahov na začiatku predstavených hrdinov a ten taliansky nekompromisný v Passoliniho štýle. Ono sa to vôbec nemusí biť, práve naopak, v momente keď sa spustí masaker v autobuse, sme ešte viac šokovaní zobrazeným. Zafranovič predstavuje dejiny svojho národa bez príkras. Nám, stredoeurópanom zvyknutým na produkciu zaoberajúcu sa prevažne Nemcami, Talianmi, Američanmi a Britmi tak môže pripadať tento film ako príjemné spestrenie ošúchanej témy a ako dve príťažlivé hodiny dejepisu chorvátskych dejín. Zafranovičov zámer určite nebol ukázať komunizmus v negatívnom svetle (skôr naopak, ale bohvie), ale z dnešného pohľadu práve mnoho fašistických praktík ukázaných v jeho filme túto ďalšiu zhovadilú ideológiu v mnohom pripomína. ()

bourec 

všechny recenze uživatele

Od kamarádů sem o tomhle filmu slyšel už několikrát,a tak ,když se objevil na dvd v moji blízkosti,šel sem do toho.S titulkama,na tu dobu s celkem kvalitním obrazem.Ale ač je film určitě věrným vylíčením tamní doby v Jugošce,tak je to opravdu odporná nuda,kterou snad překoná i papír spláchnutej do hajzlu.A scéna z autobusu.Sice drsná,ne samoúčelná,ale pro otrlce,jako sem já,nic moc.Jako nepřítel uměleckejch děl bych asi hodnotit snad ani neměl,ale vzhledem k tomu,jak o tady chodí,hodnotit budu.20%. ()

laik_60 

všechny recenze uživatele

prvá polovica filmu pomerne nudná, až nástup gardistov ich správanie a brutalita akoby zdvihli ocenenie filmu divákmi, inak je to smutný dramaticky príbeh o rozpade kamarátskeho vzťahu vplyvom udalostí aké v tom čase v Dubrovníku boli. Film je súčasťou trilógie venovanej vojnovým udalostiam v chorvátsku ktorej režisérom je Zafranvič (2. Pád Italie, 3. Večerné zvony) ()

Galerie (4)

Zajímavosti (9)

  • Zprvu byl film i režisér Zafranović silně protežován komunistickým režimem. Na tuto protekci reagovala zdrcující kritika mladých novinářů z mládežnického časopisu Polet. Ta vyvolala reakci režimem protežovaných filmových kritiků, kteří odsoudili novináře v Poletu. Celá záležitost se rozrostla až do takových rozměrů, že se případem začaly zabývat výbory komunistické strany a člověk po celé Jugoslávii prakticky nemohl nalézt noviny, které by neřešily skandál okolo filmu. (Komiks)
  • Film vyvolal kvůli na svou dobu velkému množství násilných a otevřeně sexuálních scén kontroverze a značnou kritiku. Polemiku způsobila i nejasnost v citlivé otázce, zdali snímek obviňuje Chorvaty z fašistické kolaborace, anebo naopak vyzdvihuje hrdinství Chorvatů v antifašistickém odboji. V samotném Chorvatsku bylo promítání filmu i přes úspěchy na filmových festivalech v Cannes a Pule během 80. a 90. let prakticky tabu. Film byl tak např. poprvé vysílán v televizi až v roce 2014, učinil tak kanál HRT 1, který snímek nasadil pozdě v noci. (Komiks)

Reklama

Reklama