Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Joseph Cotten, Dolores Costello, Anne Baxter, Tim Holt, Agnes Moorehead, Ray Collins, Erskine Sanford, Richard Bennett, Orson Welles (vypravěč), Nancy Gates (více)Obsahy(2)
Vzápětí po natočení Občana Kanea se Orson Welles ve studiu RKO pustil do filmové adaptace románu Boothe Tarkingtona Skvělí Ambersonové. Film líčí osudy vysoce postavené rodiny z amerického středozápadu, která během počátku 20. století zažije strmý pád a přijde o majetek, společenský vliv a veškerá privilegia. Ústřední postavou je jediný dědic Ambersonových, sebestředný George, jenž se snaží zničit vztah své čerstvě ovdovělé matky a jejího bývalého nápadníka Eugena Morgana. Obětuje kvůli tomu i lásku k Morganově dceři Lucy.
Orson Welles natočil film s obdobnou technickou a uměleckou brilancí, jako své předchozí dílo Občan Kane. K velké škodě věci však němel plnou kontrolu nad konečnou verzí svého díla. Vytvořil sestřih o délce 131 minut a poté odjel natáčet další film do Jižní Ameriky. Představitelé RKO shledali film příliš dlouhým a depresivním a v režisérově nepřítomnosti se rozhodli pro drastické úpravy. Svou roli patrně sehrála i averze, kterou si Welles získal kvůli svému egocentrismu. Po zkrácení filmu na 89 minut nechal producent George Schaefer zničit vyřazený materiál, čímž znemožnil rekonstrukci původní verze a spáchal tak svým způsobem kulturní zločin. Zachoval se alespoň Wellesův scénář, podle kterého vznikl v roce 2002 televizní remake filmu.
Film byl nominován na Oscara ve čtyřech kategoriích: nejlepší film, černobílá kamera, herečka ve vedlejší roli (Agnes Mooreheadová) a nejlepší výprava v černobílém filmu. Autor předlohy Booth Tarkington (1869-1946) je držitelem Pulitzerovy ceny za román Alice Adams.
(oficiální text distributora)
Recenze (83)
Když Orsonu Wellesovi vystříháte třetinu stopáže a přitočíte dementní hapy end, jen těžko něčemu prospějete. Sledovat Ambersony je jako dívat se na nějakou antickou sochu bez hlavy a rukou. Takové torso je možná pěkné a dávnou krásu v něm vidíte, ale stejně vás bude vždycky mrzet, že ho nespatříte v plné kráse. ()
Další z vynikajících Wellesových filmů. Máme tu opět velmi dobře vystavěný příběh, tentokrát o pádu jedné bohaté rodiny. Charaktery a spory mezi nimi jsou skvěle napsány (nejspíše už díky knižní předloze), ale hlavně výborně zahrány. I samotná atmosféra snímku je výborná a Welles zde skvěle popsal tehdejší dobu. Jediné co mi vadilo, je občas trochu pomalejší tempo, díky kterému jsem někdy trochu nudil, i když mi bylo trochu jasné, že další strhujícího Kanea se asi nedočkám. I tak ale velmi dobré. Jestli si hodláte doplnit Wellesovu sbírku, tak po tomto filmu rozhodně sáhněte. ()
Orwellovu genialitu podtrhuje to, že i zmrzačený film s násilným závěrem, nedokáže film zbavit jeho zpočátku velmi ironickému a postupem děje čím dál zatrpklejšímu pohledu na vyšší společnost, kterou jen pdotrhuje orpavdu nádherná atmosferická kamera s prvotřídním užitím hloubky pole a náznakových scén. Kdoví, třeba by původní verze strčila do kapsy i nedostižného Kanea. ()
Wellesovu druhému celovečernímu filmu by - za mě - více slušel lehce spoileroidní titul "Sláva a pád domu Ambersonových"; ptáte se "proč?" - inu, kontrasty (čert vem, že opozitem ke slovu pád je slovo vzestup) táhnou, no ne? Říkejte mi "marketingový král", oh yeah! ___ Obrázek amerického maloměsta (a šířeji: amerického způsobu života) před a po vynálezu automobilu prismatem tradičně (vojenskými úspěchy rodového patriarchy) privilegované, staromilské (a proto i rigidní) rodiny Ambersonových, tak by bylo možné na první dobrou interpretovat tento film, jinými slovy jako pohlednici neklidné doby, tance dobové honorace ve víru revolučních technologických změn. Sestoupíme-li na individuální rovinu, pak by bylo možno film číst jako moralitku o arogantním a majetnickém mládenci (bezchybný Tim Holt; btw. úspěšně mu sekunduje Joseph Cotten v úloze E. Morgana, ostatně ani dámy se nenechaly zahanbit), který spoiler přeci jen na konci dostal za vyučenou, což z něj však učinilo lepšího člověka (jak také jinak?) spoiler, i když kdoví, nakolik toto čtení koresponduje s Wellsovými záměry, případnému divákovi by nemělo zůstat utajeno, že snímek byl producentskými zásahy zkrácen zhruba o 40 minut (nezbývá nám než smutnit, že se režisérská verze nezachovala) a závěr byl změněn. Buď jak buď, film si své místo v různých žebřících nejlepších filmů všech dob (kupř. 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete) navzdory svévoli producentů plně zasluhuje. 75 % ()
Na dobu svého vzniku to byl tématicky i zpracováním nadprůměrný kousek, nicméně jeho hodnocení mi přijde hodně nadsazené. Jde v podstatě o klasickou studiovou romanci s nezbytným happyendem na závěr. Ale už to tak chodí, že slavní režiséři to mají u fanoušků snadnější. Když pominu pár střihů a pohybů kamery, tak se Orson Welles nijak zásadně na filmu nepodepsal. Celkový dojem: 55 %. Film je snad zajímavý i svým pohledem na počátky motorismu ve Spojených státech s prorockým komentářem Eugena Morgena. ()
Galerie (109)
Photo © RKO Radio Pictures
Zajímavosti (16)
- Vystříhaný materiál byl bohužel zlikvidován, takže již není možné Wellesovu verzi zpětně zrekonstruovat. (hippyman)
- Předposlední role bývalé hvězdy němé éry Dolores Costello. Její obličej byl poškozen mejkapem němých filmů, který byl vysoce sžíravý. (Kulmon)
- Film byl nenávratně poškozen ignorantstvím producentů. Ti režisérův hrubý sestřih zkrátili o 40 minut a dotočili k němu nesmyslný happy-end. Obávali se totiž, že bude snímek na publikum v atmosféře probíhající druhé světové války působit příliš depresivně. (hippyman)
Reklama