Skvělí Ambersonové

Když Orsonu Wellesovi vystříháte třetinu stopáže a přitočíte dementní hapy end, jen těžko něčemu prospějete. Sledovat Ambersony je jako dívat se na nějakou antickou sochu bez hlavy a rukou. Takové torso je možná pěkné a dávnou krásu v něm vidíte, ale stejně vás bude vždycky mrzet, že ho nespatříte v plné kráse. (02.02.2012)

Další z vynikajících Wellesových filmů. Máme tu opět velmi dobře vystavěný příběh, tentokrát o pádu jedné bohaté rodiny. Charaktery a spory mezi nimi jsou skvěle napsány (nejspíše už díky knižní předloze), ale hlavně výborně zahrány. I samotná atmosféra snímku je výborná a Welles zde skvěle popsal tehdejší dobu. Jediné co mi vadilo, je občas trochu pomalejší tempo, díky kterému jsem někdy trochu nudil, i když mi bylo trochu jasné, že další strhujícího Kanea se asi nedočkám. I tak ale velmi dobré. Jestli si hodláte doplnit Wellesovu sbírku, tak po tomto filmu rozhodně sáhněte. (17.10.2008)

Orwellovu genialitu podtrhuje to, že i zmrzačený film s násilným závěrem, nedokáže film zbavit jeho zpočátku velmi ironickému a postupem děje čím dál zatrpklejšímu pohledu na vyšší společnost, kterou jen pdotrhuje orpavdu nádherná atmosferická kamera s prvotřídním užitím hloubky pole a náznakových scén. Kdoví, třeba by původní verze strčila do kapsy i nedostižného Kanea. (07.01.2009)

Wellesovu druhému celovečernímu filmu by - za mě - více slušel lehce spoileroidní titul "Sláva a pád domu Ambersonových"; ptáte se "proč?" - inu, kontrasty (čert vem, že opozitem ke slovu pád je slovo vzestup) táhnou, no ne? Říkejte mi "marketingový král", oh yeah! ___ Obrázek amerického maloměsta (a šířeji: amerického způsobu života) před a po vynálezu automobilu prismatem tradičně (vojenskými úspěchy rodového patriarchy) privilegované, staromilské (a proto i rigidní) rodiny Ambersonových, tak by bylo možné na první dobrou interpretovat tento film, jinými slovy jako pohlednici neklidné doby, tance dobové honorace ve víru revolučních technologických změn. Sestoupíme-li na individuální rovinu, pak by bylo možno film číst jako moralitku o arogantním a majetnickém mládenci (bezchybný Tim Holt; btw. úspěšně mu sekunduje Joseph Cotten v úloze E. Morgana, ostatně ani dámy se nenechaly zahanbit), který spoiler přeci jen na konci dostal za vyučenou, což z něj však učinilo lepšího člověka (jak také jinak?) spoiler, i když kdoví, nakolik toto čtení koresponduje s Wellsovými záměry, případnému divákovi by nemělo zůstat utajeno, že snímek byl producentskými zásahy zkrácen zhruba o 40 minut (nezbývá nám než smutnit, že se režisérská verze nezachovala) a závěr byl změněn. Buď jak buď, film si své místo v různých žebřících nejlepších filmů všech dob (kupř. 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete) navzdory svévoli producentů plně zasluhuje. 75 % (08.02.2024)

Na dobu svého vzniku to byl tématicky i zpracováním nadprůměrný kousek, nicméně jeho hodnocení mi přijde hodně nadsazené. Jde v podstatě o klasickou studiovou romanci s nezbytným happyendem na závěr. Ale už to tak chodí, že slavní režiséři to mají u fanoušků snadnější. Když pominu pár střihů a pohybů kamery, tak se Orson Welles nijak zásadně na filmu nepodepsal. Celkový dojem: 55 %. Film je snad zajímavý i svým pohledem na počátky motorismu ve Spojených státech s prorockým komentářem Eugena Morgena. (10.04.2009)