Město smutku
-
Beiqing chengshi
-
Mesto smútku
-
City of Sadness
Drama
Tchaj-wan, 1989, 157 min
Režie:
Hsiao-hsien HouObsah
-
Sledujeme osudy jedné rodiny, které se prolínají s dramatickými dějinami Tchaj-wanu. Pro 75letého Lina a jeho rodinu to znamená přispůsobit se novému dějinnému řádu a opustit část konfuciálnské tradice. Lin má čtyři syny. V den konce války se narodí nejstaršímu dítě a Lin pojmenuje novorozence Kwang-ming, Světlo. Lin má ale i starosti, protože dva jeho synové slouží ještě v armádě. Nejmladší syn je od vojny osvobozen - je hluchoněmý. Je to jemný muž. Vede fotoateliér a pořádá tam setkání mladých intelektuálů. V zimě se nad rodinou stahuje černý mrak smutku. Klid a idyla dávného venkovského Tchaj-wanu je pryč, nadchází doba bojů a ztrát... (oficiální text distributora)
Sledujeme osudy jedné rodiny, které se prolínají s dramatickými dějinami Tchaj-wanu. Pro 75letého Lina a jeho rodinu to znamená přispůsobit se novému dějinnému řádu a opustit část konfuciálnské tradice. Lin má čtyři syny. V den konce války se narodí nejstaršímu dítě a Lin pojmenuje novorozence Kwang-ming, Světlo. Lin má ale i starosti, protože dva jeho synové slouží ještě v armádě. Nejmladší syn je od vojny osvobozen - je hluchoněmý. Je to jemný muž. Vede fotoateliér a pořádá tam setkání mladých intelektuálů. V zimě se nad rodinou stahuje černý mrak smutku. Klid a idyla dávného venkovského Tchaj-wanu je pryč, nadchází doba bojů a ztrát... Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
Houdini
Zlatý Lev(20.12.2005)
-
Adrian
Prechod Tchajwanu z područia japonských kolonizátorov do pazúrov "protektorskej" Číny v rokoch 1945-1949 zachycuje táto úžasná, kontemplatívna rodinná freska. Hľadanie národnej indentity a premeny spoločnosti sú nám podávane skrz ich prepletenú interakciu s rodinou pána Lin pomocou výbornej práci s obrazom a hlavne zvukom -> prostriedkami, ktoré sú často významovými nositeľmi zmeny klimatu v spoločnosti. Pomalé tempo spolu s opakujúcimi sa zábermi mierne variovaných situácii vyvolávajú silne atmosféricku výpoveď o dobe a prchavosti každého uplynulého okamžiku nášho života, ktorých silu dokáže občas zachytitť fotografia. Jeden z filmov, ktorý ma vnútorne obohatil nielen spôsobom akým je natočený, ale aj tým, čo vypovedá a zároveň necháva nevypovedané a určené k nášmu rozjímaniu.(21.10.2005)
-
hirnlego
Začátek poměrně nadějný, leč zanedlouho jsem se s údivem přistihla, jak bloudím myšlenkami někde úplně jinde - veškerá pozornost a soustředěnost na film tatam. Opravdu mě stálo hodně úsilí sledovat se zaujetím, co se na plátně děje, neboť, ač je snímek pěkně natočený (navíc párkrát zazní i velmi příjemná hudba - kombinace asijských motivů a lehkého náznaku osmdesátek) a jeho obsah v mezích možností historicky zajímavý, absolutně jsem u něj postrádala právě onen nespecifikovatelný prvek, který člověka nutí neodtrhnout oči od plátna. Takže na 4* to s čistým svědomím bohužel nevytáhnu...(11.4.2007)
-
EdaS
Zajímavé, ale opravdu velmi pomalé a velmi dlouhé drama rodiny na pozadí politických změn. Během filmu jsem měl bohužel pocit, že ty zobrazované roky jsem s hrdiny v kině odseděl.(4.12.2006)
-
molotov
Smutný, ale taky i dost nudný film. Jednu hvězdičku přidávám za Tonyho.(3.12.2006)
-
Šandík
Krásný a smutný film.(8.10.2006)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.2.2009)
-
Hejtmy
Prvních dvacet minut vypadalo nadějně a protože o historii Taiwanu toho moc nevím, těšil jsem se, že se to změní. No pak se začalo řešit moc rodinných problémů, já začal ztrácet pozornost, začal jsem se nudit a moje pozitivní naladění k filmu se vyvinulo v odpor. Tradiční kámen úrazu asijských filmů, dlouhá stopáž, zaúřadoval i v tomto případě a já byl nakonec rád, že film končí. To byla jediná emoce, kterou ve mně tato taiwanská sága vzbudila. 30%(30.11.2010)
-
blackJag
Rodinná sága na pozadí neblahých údálostí, jejíž statičnost ještě prohlubuje neúměrná stopáž a téměřná neochota kamery pohnout se. Skutečně, ve většině scén do obrazu vstupují a vystupují kvanta postav a to do té míry, že je poměrně obtížné se v tom zmatku nějak orientovat. Zatím co k režijně odtažitému pojetí mám tedy své výhrady, herecké práci lze vyčíst jen málo co, pakliže vůbec něco. Zvlášě Tonyho Leunga je radost sledovat. 60%(12.12.2008)
