Proces

Tenhle film mi svou genialitou vzal slova (myslím, že to je skoro určitě jeden z nejlepších filmů, jaké jsem kdy viděl). Jeho panoptikální atmosféra strachu, úzkosti a paranoidního ohrožení čímsi neznámým a neosobním je zde evokována natolik sugestivně, že jsem během sledování lapal po dechu a tápal v pochybnostech, zda se mi to jen nezdá. Neuvěřitelný film, Orson Welles byl totální génius. UPDATE 25.5.2020 - Když jsem po letech dostal chuť ten film vidět znovu, opět mě zcela ohromil. Jeho dechberoucí černobílé obrazy, vrcholně skvostné obsazení, nádherná hudba a šílený děj, který je velmi svéráznou interpretací Kafky, ale možná o to víc si ho cením, oč tam Welles dal sám ze sebe. Celý film je navíc zakončen krásným Wellesovým osobním komentářem, v němž nejprve vyjmenuje všechny herce a nakonec dodá: "...Já hrál roli advokáta, k tomuto filmu jsem napsal scénář a natočil jsem jej. Jmenuji se Orson Welles." (14.12.2012)

Wellsova adaptace Procesu vás uchvátí krásou nekončící noční můry, z které je vysvobozením pouze smrt. Vizuální stránka je jednoduše strhující, tenhle film si vyloženě říká o velké plátno (Projekt 100?). Modernizace a úpravy mě nijak nepohoršily, naopak atmosféra odpovídá mým vzpomínkám na knížku. Jestli máte neklidné spaní, Procesu se zdaleka vyhněte! (19.06.2007)

Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. (03.07.2013)

Stejně jako u Kafkovy Proměny, tak i v Procesu se hlavní postava, Josef K., dostává hned na začátku do naprosto absurdní situace a na světě je hned množství nezodpovězených otázek, na jejichž odpovědi budeme čekat marně. A Orson Welles se rozhodl, že tento netradiční román převede na filmové plátno, a to se mu IMHO povedlo. Do hlavní rola obsadil Anthonyho Perkinse, který už dva roky předtím dokázal, že v thrilleru (Psycho) na sebe dokáže upoutat diváckou pozornost. Orson Welles, coby proradný advokát s pronikavým hlasem a sebevědomým výstupem, skvěle vyvažoval labilního Perkinse. Třešničkou na dortu bylo obsazení Jeanne Moreau a Romy Schneider, které dodávaly filmu půvab. Nejpůsobivějšími scénami byl rozhovor Josefa a Leni během bouře a Josefův útěk úzkými chodbami před rozjívenými děvčaty. Zkrátka velmi kvalitní filmová adaptace literární klasiky, ve které stojí v popředí nicotnost jednotlivce, jenž se snaží vzdorovat systému, který je ale skrz naskrz zkažený, a tak vše spěje k nevyhnutelnému závěru. (23.03.2013)

Proces je film, ktorý sa môže oháňať tým, že keď ho nepochopíte, tak si prečítajte knihu. Ja s tým zásadne nesúhlasím, film je film a mal by fungovať sám o sebe. Proces funguje, ale je extrémne náročný a treba ho vidieť asi viackrát. Každá druhá scéna je ako samostatný obraz, ktorý by som si dal zarámovať do zlatého rámu a mohol by som v kontexte s ďalšími obrazmi z filmu rozmýšlať nad jeho symbolmi. Orson Welles vníma kinematografiu ako Einstein vesmír. Čiže v nej vidí možnosti a súvislosti, ktoré iní nevidia a nechápu. Spoločne s Bergmanom a zopár ojedinelými režisérmi. Sfilmované výčitky podvedomia. (09.10.2012)