Kabinet doktora Caligariho

Možno má pre mnohých kritikov tento film význam ako výnamné expresionistické umelecké dielo, mňa film zaujal hlavne svojou štruktúrou rozprávania, tak klasickou pre trilery, ktoré vídavame v tv a kinách celé desaťročia. Takže sa dá povedať, že sa jedná o čistokrvný triler. Film by si mal pozrieť každý, kto si myslí, že šokujúca pointa bola použitá prvýkrát v Šiestom zmysli. Geniálny mix výtvarného umenia, trileru a nakoniec aj čierneho humoru. VIDENÉ ZNOVA: Kabinet je podľa mňa najvýznamnejší a najoriginálnejší výtvarný počin v histórii kinematografie. Keď sa nad kulisami zamyslíte, ich výroba nemohla byť až tak drahá a jednoznačne bolo všetko natáčané v interiéroch, takže o to viac je práca architektov a režiséra úctihodná. Kostru príbehu vymyslel Fritz Lang, čo je iba ďalším dôkazom jeho geniality. Nie je vôbec od veci si pozrieť v krátkom čase Kabinet a Dr. Mabuseho, ktoré oba pracujú s manipuláciou charizmatického záporného hrdinu, ich vyznenie je ale vďaka odlišným pointám diametrálne rozdielne. (09.11.2009)

Kabinet by mohl být šokem pro někoho, kdo si myslí, že se závěrečným twistem přišel až Shyamalan. Expresionistická stylizace úplně všeho se mi strašně líbí, ale geniální na ní je to, že není samoúčelná, ale vyplývá z podstaty příběhu. Jinak jen lituji toho, že jsem se zatím dostal pouze k padesátiminutové verzi, sestříhané pro video. A tenhle film vidět na plátně? Ach! (08.04.2007)

Expresionismus promlouvající nejen příslovečně exaltovanou mimikou obličeje a zvýrazněním očí, ale především deliricky pokroucenými a znejisťujícími kulisami. Je příběh šíleného doktora jen bláznův sen? Je to realita? Nesmírně působivé dílo, které dík své unikátní vizualitě (a z ní plynoucí atmosféře) neztrácí na kvalitách. Film jako umění. Umění jako film. (28.01.2004)

Po scenáristické stránce by šlo na tomhle, dnes již víc než stoletém dílku nejspíš snadno najít nějakou tu mušku a pár hereckých výkonů občas na můj vkus příliš brnká na strunu patosu... ale to zpracování? Ta výtvarní stránka s takřka dokonalými kulisy, barevnými filtry, detailně vyladěnými záběry s působivými odstíny, u té bych vůbec neměl problém souhlasit s tím, že má v sobě nejeden závan geniálity. Ta atmosféra, kterou celé provedení vytváří v doprovodu s původní hudbou, je prostě úžasná. V tomhle ohledu má KABINET dodnes určitě čím fascinovat, tuze mě přikoval k sledování a splnil svůj pro mě účel, jak po té „brakové“ stránce s cílem předvést senzační, poutavou žánrovou atrakci své doby, tak po té umělecké, protože bylo co i seriźoně obdivovat. Bál jsem se, abych se po čase opět jednou při doplňování si restu z němého období moc nenudil, ale naštěstí se nestalo a snad se teď lépe odhodlám konečně i na Fausta... Jo, kdyby většina současných horrorů měla v sobě alespoň polovinu té invence, nápaditosti, tvůrčího umu a zápalu, jak to předvedli již v roce 1920 tvůrci Kabinetu doktora Caligariho, asi by se tento fascinující žánr s romantickými kořeny nemusel stávat v očích mnoha diváků automaticky samoúčelným spotřebným brakem. [75%] (10.08.2022)

Pamatujete si na epizodu ze Zemana, kdy byl v místnosti přichycen ten zlotřilej dědek Brůna se sekerou v ruce a kymácel se ze strany na stranu? Určitě jo, vždyť ta atmosféra překvapila i samotné scénáristy. Nějak jsem si na ní vzpomněl při Kabinetu doktora Caligariho, který sice nedosahuje kvalit třeba takového Fausta od Murnaua, ale co se týče kulis á la Hrátky s čertem, je to unikátní. A právě ta atmosféra mi tady strašně chyběla. Horor si vyžaduje perfektní načasování ke sledování, ale ke Caligarimu to, myslím, nepotřebujete, protože jako celek to nějak protejká mezi prsty. A to nemám rád. Wiene se snažil, ale když divák otírá raději prach z monitoru než pozoruje děj, je asi něco v nepořádku. A výmluva typu: "No dobrá...ale podívej se z jakýho je to roku. Ten film nemůže být dokonalej..." neberu. Viz. Faust! (02.07.2009)