Kamaráde, kamaráde

Musim říct, že Jack Lemmon a Walter Matthau mi přišli o něco zábavnější, než Lino Ventura a Jacques Brel ve francouzský verzi. Bohužel ta zábava vydrží tak do půlky. Druhá polovina mi přišla dost odfláknutá a chvílema sklouzává až do trapnosti. Takovej Klaus Kinski, kterej hraje nějakýho doktora na sexuální klinice, neni vůbec vtipnej, ale působí spíš jako dement. Nakonec filmu dávám teda 3 hvězdy, který jsem dal i originálu s Venturou. Ale originál se mi líbil o něco víc. (08.07.2017)

ZBYL JEN POPEL NEBO JISKRA JEŠTĚ HORI?  Tak...a při telefonátu Lemmonově drahé Sylvii, kde zazněla tahle hláška jsem se snad ještě zasmál. Jinak zbyl právě  jen popel. Případnou jiskrou mohl být alespoň Jack Lemmon pro kterého mohla být postava nešťastně zamilovaného dotěrného sebevraha další dobrou příležitostí pro vyzralý komediální výkon namísto topornějšího Jacquese Brela z francouzského originalu. Bohužel i Lemmon mě v tomto případě moc nezaujal. Přišel mi už poněkud prošedivělý, z formy. Jakoby ani neměl co hrát. A  situace, které mu Wilderův scénář připravil byly opravdu nedůstojně. Původně by se mohlo zdát, že půjde jen o rutinní doslovný remake povedeného francouzského originalu s Linem Venturou. Jenže, pak Wilder začne dost jet bomby v podobě svých vlastních nových nápadů ale bohužel v negativním slova smyslu. Sexuální klinika s nafukovacími panami a drogy v čele se švihlým sexuologem v podání Klause Klinskiho (patrně nejtrapnější komediální výkon, co jsem letos viděl) byla opravdu moc a je mi opravdu líto Matthaua i Lemmona, že se toho museli zúčastnil. Do toho neustalé nepochopitelné zadní projekce (třeba i z okna) a hnusná prostředí. Ale hlavně se ptám, kam se poděl ten milý fajnový humor z Wilderových starších filmů, kdy hlavně Někdo to rád horké a Byt jsem si velmi oblíbil. Tohle je ale něco z úplně jiné galaxie, bohužel od stejných tvůrcu. Proto bych se přiklonil k názoru uživatele Oskar, že do osmdesátých let už Wilderův styl s Lemmonem a Matthaunem nepatřil. Jako by ,,Přišel čas holin´´, jak zpívají bratři Ebenové.  Tohle je opravdu hodně bezradný experiment. Dost velký kontrast k těm elegantním kouskům z dřívejška.  Budiž mu alespoň omluvou, že se do něj patrně nikomu nechtělo, všichni si oddychli, když to měli za sebou a k výsledku se nikdo nehlásil. No, učiním tak stejně a pokusím se raději zapomenout. Každopádně toto je opravdu smutný konec jedné velké legendy. (13.11.2020)

"Nejlepší filmoví kámoši všech dob jsou zpět!", hlásal dobový plakát. Ač považuji dvojici Matthau - Lemmon za velmi plodnou a osobně si myslím, že jsou horkými kandidáty na výše zmíněný titul, nevím, jestli je ona radost na místě. Velký problém totiž vidím už v jejich obsazení - osobně chovám v mysli takovou teorii, že Jack Lemmon byl obsazen na základě toho, že jeho Clooney řeší stejně zapeklitou situaci, jako jeho starší a slavnější bratránek Felix Unger (tenhle postřeh jsem zaznamenal nezávisle na komentáři kolegy blooma). A Billy Wilder chtěl mít zřejmě Jacka pohromadě s jeho filmovým dvojčetem, tudíž silně zápornou postavu hraje právě Walter. Nemusel by to být prvoplánově špatný tah, Matthau si už podobnou roli střihl v jednom známém krimi-thrilleru (který ale nemůžu jmenovat, jelikož bych mohl způsobit spoiler). Po boku svého nejznámějšího komediálního parťáka ale těžce obhroublá mluva a zacházení působí nepřesvědčivě. Opačný problém mám zase s vedlejší rolí v podání Klause Kinskiho - šíblý psychiatr a'la dr. Fassbender (Peter Sellers ve What's New,...) dokáže navzdory malému prostoru rozesmát nejčastěji, ale chvíli mě přijde, jakoby sem vpadl z jiného filmového vesmíru. Zajímalo by mě, jakou úlohu má tato postava v původní předloze Francise Vebera (kterou si dodatečně zkusím sehnat), jejíž základní, víceméně protřelá idea slibovala rozhodně větší potenciál. Dle mě ale vysokým ambicím přistřihlo hřebínek také částečné podřízení tehdejším trendům - například větší zakomponování akčních prvků, které v té době pronikaly do komedií poměrně často (okrajově vzpomeňme třeba Policejní akademii), což si myslím, že nebylo tím pravým ořechovým pro Wildera. Nejvíce jsem si nad tímto filmem posteskl právě v souvislosti s panem režisérem - jednalo se o poslední dítě, které Billy choval ve své pomyslné kolébce. Tato komedie není v kontextu všeho viděného vůbec špatná, ale takto významné kariérní postavení si vůbec nezasluhuje, škoda, že i přes pokročilý věk nedošlo na návrat, jako v případě Waltera s Jackem o dvanáct let později. 60% (14.08.2010)

Mno, jo, filmove ynteleguany zase tliachaju cosi o tom, ze Wilder "sliapol vedla", "vedu tu len obscenne vtipy hodne do tv estrady", "vysledkom je trapna nuda" : jdete s tim laskavo do prdele. Jedna z tych lepsich komedii dvojice Matthau s Jackom Lemmonom /Byt, Stistko, Cinsky syndrom/. Je sice pravdou, ze to uz nema na najlepsie filmy rezisera Wildera /Sunset Boulevard, Eso v Rukavu/, ale stale je to natocene bravurne, herecke vykony su vyborne, humoru je dostatok. Tempo je na urovni, film ma aj slusnu dejovu liniu. 85 % (11.10.2016)

Nejhorší komedie s dvojicí Lemmon - Matthau. Francis Veber, autor scénáře Dotěrného chlapa, říká, že chybou bylo obsadit Waltera Matthau jako nájemnáho vraha, protože po množství komedií už nepůsobí jako zabiják tak přesvědčivě jako Lino Ventura v Dotěrném chlapovi. Něco na tom bude. Jack Lemmon vlastně zase hraje Felixe Ungera z Podivného páru, přesto výkonům obou dvou nelze nic vytknout. Filmu ale kazí dojem přesně to, o čem píše Tsumani_X a Klaus Kinski to opravdu nezchraňuje (na rozdíl od hudby Lalo Schifrina). Francouzský originál se mi líbil o dost víc. (21.06.2007)