Režie:
Billy WilderKamera:
Joseph LaShelleHudba:
André PrevinHrají:
Jack Lemmon, Shirley MacLaine, Lou Jacobi, Bruce Yarnell, Herschel Bernardi, Hope Holiday, Joan Shawlee, Grace Lee Whitney, Paul Dubov, Howard McNear (více)Obsahy(1)
Muž je žárlivý, když miluje. Pošetilá láska k dívce lehkých mravů dožene chorobného žárlivce k plánu, že se v přestrojení za anglického lorda stane jejím jediným klientem... Příběh vášně, touhy a krveprolití ve městě, které nikdy nespí. Tak vypravěč s nadsázkou líčí děj bláznivé komedie Sladká Irma nazvané podle hlavní hrdinky. Tou je neodolatelná dívka se zvláštní oblibou v zelené barvě, která se živí tím nejstarším řemeslem ve vyhlášené pařížské čtvrti červených luceren. Jako jedna velká šťastná rodina tu žijí svorně nejrůznější postavičky pařížského podsvětí, nevěstky i jejich kuplíři. Dokud se zde neobjeví poněkud naivní a horlivý strážník Nestor Patou, který má za úkol dohlížet na dodržování mravnosti. Po drzé policejní razii ve vyhlášeném místu neřesti ale skončí definitivně mimo službu a s ostudou se vrací na místo činu. V místním bistru se znovu setká s Irmou, do níž se bláznivě zamiluje. Z pošetilé lásky se stane dokonce jejím kuplířem, jenže nesnese pomyšlení, že by se jí mohl dotýkat někdo jiný. Vymyslí proto mazaný plán, že se stane jejím jediným klientem v převleku za bohatého anglického lorda X. Jenže vést dvojí život může být pořádně nákladná záležitost a hlavně člověka připravit o zdravý rozum... Znamenitou romantickou veselohru založenou na vztahových karambolech a bláznivých situacích natočil klasik hollywoodského filmu Billy Wilder. Ten napsal scénář spolu se svým dlouholetým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem podle stejnojmenného francouzského muzikálu s lechtivou tematikou z 50. let. V hlavních rolích zazářila osvědčená herecká dvojice z filmu Byt (1960) ve složení Jack Lemmon a Shirley MacLaineová. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Ať mi nikdo neříká, že toto není předobraz funesovských četnických filmů. Wilder navíc vzešel i z předválečné kultury francouzské (vedle domovské rakouské), zůstává jí věren a nebanalizuje ji, zároveň zůstává ironikem do morku kostí. A to zapomínám na výtvarnou stránku, jež pojala Paříž z parodického hlediska ve všech ohledech (nejen Zola a Břicho Paříže). ()
AK už kvôli ničomu inému, tak aspoň za premiérový, priam až prevratový nápad so zápletkou, sympatických hercov a neklišovitý záver sa oplatí film vidieť. Aj keď asi stačí raz, podobných nenanútených milých filmov sa nenájde veľa. Ale presladený a prenaťahovaný scenár a pár nehodiaco-trapných scén mi tie pocity trošku skresľoval. Takisto ani hudba si toho až tak nezaslúžila, aj keď nevravím, že by mi vadila. 70%. ()
Bez nadsázky miláček publika, jemuž Wilder vdechl tolik ze své frivolnosti, inteligentní a svižné komiky a citu pro odvážnější romantickou komedii. Příběh jednoduše musel být zasazen do bezstarostné a odvázané Paříže, která tu reprezentuje ten typický americký romantický obrázek toho, jak to v městě nad Seinou funguje. Snímek nabízí spoustu procítěné groteskčnosti a neméně vytříbené prvky parodie, nijak zvlášť nepolevuje v tempu, zdařile graduje a jako hlavními přednostmi se může pochlubit skvělou hudbou, kamerou a vynikajícím ústředním párem Lemmon - MacLaine. ()
Billy Wilder se málem utopil ve vlastnoručně vykopaném rybníku. Dlouhá, „velká“ komedie uvozená monologem vypravěče, o věcech nemravných a přesto nesoucí mravní ponaučení, hodně užvaněná, velmi vtipná. Sladká Irma má kromě posledního všechny zmíněné aspekty. Wildera asi opustila múza, jinak si vznik téhle rozvláčné historky z pařížského „skoro-podsvětí“ vysvětlit nedokážu. Pokusů o konverzační humor je mnoho, šíp však ani jednou (ani jednou!) nezasáhne cíl a tak není ani tolik udivující občasný odklon k humoru situačnímu. Ten ovšem Wilder jako ryze „statický“ režisér vůbec nezvládá (příliš dlouhá a nepříliš vtipná hospodská bitka). Z komerčního (nikoliv z praktického) hlediska protřelým tahem bylo po Bytu opětovné obsazení Jacka Lemmona a Shirley MacLaineové. Zatímco MacLaineová roli roztomilé prostopášnice ještě jakž takž zvládá (nedá se říct, že by ji třímala pevně v otěžích), Lemmonovy groteskní poloha nesvědčí. Jeho proměna z poctivého strážce zákona v prvotřídního pasáka není věrohodná a coby britský lord ošklivě přehrává (pokud to byl účel, neposvětil prostředky). Musel bych hodně namáhat paměť, abych si vzpomněl alespoň na jednu scénu, na jeden okamžik, který mě rozesmál a stejně si nejsem jistý, jestli bych z ní něco vydoloval. Nesmál jsem se, nudil jsem se a jelikož jde o komedii, nikoliv švédské psychodrama, někde bude problém. 50% ()
Tahle predelavka francouzskyho muzikalu ma pomerne dlouhou stopaz, prestoze se v ni vlastne vubec nezpiva. Jedinym hudebnim cislem je oslavny tanecek na kulecnikovym stole, ale to snad ani nestoji za zminku... Bez pisnicek a tanecku, porad tu mame dve a pul hodiny puvodni story postaveny na hlavu, ktera chvilemi pusobi zabavne a chvilemi naopak trapne. Lord X v podani Lemmona byl vcelku vydareny stramak, naopak jako policista a pasak byl spis trapny. Shirley MacLaine byla sladka, Lou Jacobi vyborny. Misty zabavne a misty nikoliv, celkovo vzato mirny nadprumer. ()
Galerie (124)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Billy Wilder byl velmi šetrný při nákupu drobností a tak postel, kterou jednou již zakoupil pro film Slaměný vdovec (1955), musela hrát v dalších filmech. Nejdříve ve snímku Byt (1960), potom v Sladká Irma (1963) a také v Líbej mne, hlupáčku (1964). Zlí jazykové tvrdili, že v jeho filmech budou hrát stále lehčí herečky, aby postel posloužila co nejdéle. (Snorlax)
- James Caan v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
- Billy Wilder chcel pôvodne do úlohy barmana Moustache (Lou Jacobi) obsadiť Charlesa Laughtona. Ten však už mal rakovinu a čoskoro zomrel. (Michal74)
Reklama