Režie:
Robert WiseScénář:
Nelson GiddingKamera:
Robert SurteesHudba:
David ShireHrají:
George C. Scott, Anne Bancroft, William Atherton, Roy Thinnes, Gig Young, Burgess Meredith, Charles Durning, Richard Dysart, Robert Clary, René Auberjonois (více)Obsahy(2)
Dramatická cesta slavné německé vzducholodi přes oceán. V roce 1937 americká vědma předpoví katastrofu německé lodi Hindenburg a pošle svůj dopis na německé velvyslanectví. Nacistická propaganda však chce dál demonstrovat sílu budoucí všemocné německé říše. Proto s obrovskou vzducholodí Hindenburg vyšle z Frankfurtu zároveň také muže z rozvědky. Ten má zajistit bezpečnost letu i všech cestujících. Brzy se mu skutečně podaří na vzducholodi odhalit sabotáž. Vzhledem k nepředvídaným okolnostem při přistání se mu ale nepodaří katastrofě zabránit… Výpravný film, který získal zvláštní Cenu Akademie za nejlepší vizuální efekty a zvuk, se inspiroval známou tragickou událostí a využívá archivní materiály z cesty vzducholodi Zeppelin LZ-129. (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Spekulativní zpracování slavné zkázy nacistické pýchy, které se zaměřuje na hypotézu sabotáže. Postavy tak nafoukané, že nebylo potřeba vodíku, občas dramatická scéna (zašívání pláště) a na svou dobu celkem obstojně natočený závěr, který přeskočí do černobílé a zakomponuje do lakehurstského inferna autentické záběry. Nutno podotknout, že vždy lehce napuštěnému Duffmanovi a jeho reklamní vzducholodi by se tohle nikdy nestalo.. ()
Väčšinu filmu sledujeme nudné pátranie po možnom atentátnikovi na palube vzducholode na základe veštby. Je to zväčša také plkanie o ničom, ale nejako to prekusnete v očakávaní zlovestného konca. A ten je teda riadnym sklamaním.Ten počiatočný výbuch je na úrovni C-čkových filmov 50-tych rokov a potom sa nám obraz prepne do čiernobiela, aby sme si mohli vychutnať historické zábery. Čo človek nespraví, aby ušetril na špeciálnych efektoch... Od takého skúseného a zručného režiséra ako je Wise, by som to nečakal. Sklamanie na plnej čiare. ()
++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Něco z historie ++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++++ Vzducholoď LZ-129 Hindenburg byl pojmenován po říšském prezidentovi Paulovi von Hindenburg a v roce 1935 ho sestrojila firma Luftschiffbau Zeppelin s náklady v přepočtu 500 000 tehdejších liber. Byl 245 m dlouhý, 41 m v průměru,s celkovým vztlakem 240 tun. Poháněly jej čtyři dieselové motory Mercedes-Benz o výkonu 890 kW každý a umožňovaly maximální rychlost 135 km/h. Dne 3. května 1937 odstartoval Hindenburg z frankfurtského letiště na první z řady osmnácti plánovaných transatlantických letů. Při příletu k New Yorku byla nad New Jersey bouře, proto vzducholoď město dvakrát obkroužila a k letišti Lakehurst dorazila s půldenním zpožděním pozdě odpoledne 6. května. V 19:00 byla zahájena přistávací operace. V 19:21 bylo na zem shozeno první přistávací lano a pozemní personál začal s upoutáváním vzducholodi. O čtyři minuty později, když byl Hindenburg ve výšce asi 60 metrů, vzplanul v zadní části požár a během 34 sekund celá vzducholoď zcela shořela. Z celkem 36 pasažerů a 61 členů posádky při katastrofě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. O život přišel i jeden ze členů pozemního personálu. Dodnes není jasné, co způsobilo katastrofu. Nejpravděpodobnější je, že požár způsobila jiskra, která vznikla z nashromážděné statické elektřiny. +++++ Americký snímek z roku 1975, který popisuje let Hindenburgu. Musím rozhodně konstatovat, že celý film má nádech 30. let a proto mi to uběhlo rychle a na konci jsem byl spokojen až překvapen. Rozhodně jsem se nenudil, i když způsob, jakým tvůrci vybarvili příčinu (bomba), asi není na místě. Vizuální efekty na tehdejší dobu byly slušné. Takový typ filmů mám prostě rád (katastrofický), nikdy totiž nevím, co a kdy se stane, i když v tomto případě to ví mnoho z nás. Herci mě také potěšili, hlavně G. C. Scott. Samozřejmě je poznat, že je to America, ale velmi chytlavá. 4* a 75%. ()
Zpočátku to vypadalo zajímavě a říkal jsem si, že to jsou šílenci, protože já bych do takové vzducholodi nevlezl. Bohužel mne zklamal závěr. Čekal jsem parádní výbuch a místo toho tam strčili autentické záběry z němého filmu. Což výsledný dojem a hlavně závěr filmu totálně pokazilo. ()
Hmm zajímavý zpracování slavný katastrofy který vychází z odvážné konspirační teorie, že to nebylo až úplně tak, jak se nám snaží nabulíkovat oficiální vyšetřovací verze. Kdo ví mohlo to tak i být. Jinak standartní katastrofická sedmdesátková záležitost. Jsou i lepší snímky v té době, ale fanouška to nijak nepohorší.60% ()
Galerie (66)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (4)
- Při katastrofě Hindenburgu zahynulo 13 z celkem 36 cestujících a 22 z celkem 61 členů posádky. O život přišel i jeden člen pozemního personálu. Kapitán Max Pruss (Charles Durning) utrpěl rozsáhlé popáleniny po celém těle, přesto však zachránil život pěti osobám z hořících trosek. Co katastrofu způsobilo nebylo nikdy objasněno. Uvažovalo se o třech variantách příčiny požáru – sabotáž, výboj statické elektřiny a chybný prudký manévr při přistání. (BrianStorker)
- Piáno, na které hraje jeden z cestujících při osudném letu, bylo ve skutečnosti už na jaře roku 1937 ze vzducholodi odstraněno kvůli své velké váze. (Rodriguez)
- Při natáčení exploze Hindenburgu se málem stala skutečná tragédie. Pro film byla postavena plnohodnotná část nosu Hindenburga, která měla být zničena požárem. Šest kaskadérů v nehořlavém vybavení bylo umístěno do repliky nosu, když byl zapálen. Oheň se rychle vymkl kontrole, způsobil, že se několik kaskadérů ztratilo v kouři, poškodil několik kamer natáčejících akci a téměř zničil zvukovou scénu. Některé záběry byly použity ve finálním sestřihu, ale plná sekvence nebyla zahrnuta. (Marek06)
Reklama