Za zvuků hudby
-
Sound of Music, The
Muzikál / Rodinný / Drama / Životopisný
USA, 1965, 174 min
Režie:
Robert WiseObsah
-
Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.
Nepřístupný kapitán von Trapp (Christopher Plummer) totiž po smrti manželky řídí celou svou domácnost, vč. sedmi dětí, jako námořní loď. Každý den se skládá převážně z plnění rozkazů a striktního dodržování pravidel, na dětské radovánky nezbývá místo. Navíc si ratolesti vynucují otcovu pozornost tím, že se každé chůvy zbaví, jak nejrychleji to jde. Fantazii mají v tomhle směru skutečně velikou, Maria je v pořadí už dvanáctá pečovatelka.
Oblíbený muzikál ZA ZVUKŮ HUDBY, dnes označovaný jako 'klasický', byl mimořádně úspěšný už při prvním uvedení do kin v r. 1965, když tehdy překonal všechny kasovní rekordy. Jedná se o téměř tříhodinovou filmovou adaptaci muzikálového hitu z Broadwaye (premiéra 1959). Cesta sentimentálního příběhu na jeviště, resp. filmové plátno byla dosti spletitá. Scénář je založený na knize Howarda Lindsaye a Russela Crousela a tato kniha vznikla pro změnu na motivy autobiografie (1949) skutečné baronky Marii von Trapp (ta se mimochodem ve filmu mihla v komparzu při večírkové scéně). První filmová verze příběhu byla navíc natočena už v r.1956 v Německu (Die Trapp-Familie, pokračování Die Trapp-Familie in Amerika (1958)).
Radostná, povznášející a místy i dramatická podívaná chytla za srdce i oscarovou porotu, která film nominovala celkem v 10 kategoriích. Muzikál nakonec získal přesně polovinu těchto cenných sošek, vč. prestižních Oscarů za nejlepší film a režii (režiséru a producentovi Robertu Wiseovi tak přibyly další cenné kousky do sbírky, už v r.1961 slavil triumf s WEST SIDE STORY), dále pak za nejlepší zvuk, hudbu a střih. Jedna z neproměněných nominací patřila herečce v hlavní roli, Julii Andrewsové, která už předtím za ztvárnění Marii dostala cenu kritiku Zlatý Glóbus. Jednalo se teprve o její druhý film (za debut MARY POPPINSOVÁ o rok dřív Oscara získala), kterým potvrdila svou pozici muzikálové hvězdy v typově podobné roli guvernantky. Co se týče dalšího hereckého obsazení, malou perličkou pro milovníky muzikálu je fakt, že v menší roli sestry Sofie se tu poprvé před kamerou objevila Marni Nixonová, jejíž hlas zaznamenaly v předešlých letech miliony návštěvníků kin. Nazpívala totiž pěvecká čísla místo Natalie Woodové (WEST SIDE STORY,1961) a Audrey Hepburnové (MY FAIR LADY,1964). Kromě kvalitního hereckého obsazení, chytlavého příběhu plného emocí a dokonale propracovaných hudebních čísel filmu k úspěchu určitě pomohla i kamera, působivě zachycující svěží krásu rakouských Alp. Natáčelo se skutečně v rakouských exteriérech, takže pocit autentičnosti je dokonalý. (DearS)
Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.Komentáře uživatelů k filmu (91)
-
golfista
O tomhle filmu jsem se (já nevzdělanec :) dověděl až z tabulky dle inflace přepočítaných výdělků všech filmů v americké distribuci. V té nefiguruje na vedoucích místech ani "Titanic", ani "Hobiti", ale "Jih proti severu", "Star wars" a na třetím místě tenhle muzikál ! ... No a protože chodím do superzásobené půjčovny, tak byl na pořadu večerního DVD promítání právě tenhle film.... A musím přiznat, že mě dostal. Jak kvalitou zpracování, tak hereckými výkony, příběhem a nakonec i délkou :) Ale i přes téměř tříhodinovou stopáž (rozdělenou tak jak bývalo zvykem "přestávkou" :), je to nádherný film, který vážně stojí za to vidět (Zvlášť když se člověk z dokumentu dozví, že byl zfilmován skutečný příběh). Tohle je prostě klasika..... P.S. Kéž by se něco podobného dalo napsat po čtyřiceti letech o nějakém současném filmu.(20.8.2004)
-
KevSpa
Můj nejoblíbenější muzikál, který jsem poprvé viděla někdy v dětství a absolutně mě okouzlil.(18.8.2006)
-
Houdini
NFR 2001, Oscar 5 : Nejlepší film, Režie, Střih, Hudba - A, Zvuk + 5 nominací: Herečka HR - Julie Andrews, Herečka VR - Peggy Wood, Výprava, Kamera, Kostýmy(9.3.2004)
-
Galadriel
Jedno slovo: "kouzelné".(17.8.2005)
-
Gemini
Za zvuků hudby, konkrétně Batman Main Theme od Dannyho Elfmana sepisuju tohle hodnocení...Nemám rád filmové muzikály (no dobře, Zpívání v Dešti a Někdo To Rád Horké bych ještě kousnul:)). Ale výjimka potvrzuje pravidlo - tohle je jeden z mých nejoblíbenějších "klasických" filmů vůbec.(16.2.2003)
-
lebowski
Nádherný film!(17.3.2003)
-
Matty
Kdosi kdesi napsal něco ve smyslu, že kdyby Ernest Lehman při psaní Za zvuků hudby trochu přitvrdil a při psaní Kdo se bojí Virginie Woolfové? zas trochu ubral, nezískaly by uvedené filmy celosvětový ohlas. Ale zatímco psychologicky hutná manželská pře má stále moc naladit vás negativně, tříhodinové pění členů hitlerjugend pozitivní náladu nepřineslo. Ten film je naivní, až to není pěkné. Krom písniček zestárlo všechno. Prostinké vtipy, lepkavě melodramatický námět (s tristně nevyužitým časoprostorovým kontextem), dvě krajně nevěrohodné romantické zápletky (šestnáctileté dívce bylo v době natáčení 23). Není pravda, že jsem se nebavil, jenom rozhodně ne na těch správných místech. Když rozmazlení fracci začali s vyhlídkou pár-hodinového půstu hladově skučet, zatímco v Německu byly pár let předtím schváleny Norimberské zákony, představoval jsem si pro pobavení totéž optikou Monty Pythonů. Nešlo jinak. Ke starším muzikálům a k muzikálům obecně patří trocha přihlouplosti, jež na oplátku vyžaduje shovívavost hudby a tanců chtivého diváka, ale pokud je jediným smyslem takového muzikálu být sladce neškodným, výsledek má nejblíže ke kýči. 70% Zajímavé komentáře: Mahalik, Aidan(29.6.2009)
-
T2
║Rozpočet $8,2milióna║Tržby USA $163,214,286║Tržby Celosvetovo $286,214,286║ Nádhera v ľahkosti poňatia sa nám ponúka od režiséra Roberta Wise. Film začínajúci v krásnej hudobnej hravosti, kde človek ani len netuší aká krásna príbehová osnova ho čaká a rovnako tak film končiaci s veľkým posolstvom o sile zanietenia v rodinné a ľudské cítenie. Na začiatku som sa zľakol tej veľkej minutáže a nevedel som si predstaviť ako na celej ploche filmu ma môže zasýtiť hopkajúca a spievajúca Julie Andrews a stalo sa a pribúdajúcim časom si človek tento muzikál čoraz viac pustí k srdcu až si ho zamiluje. Tento "rodinný" príbeh ponúka nadštandardný filmový zážitok, dokonca aj dnes, keď už všetko je tak nehorázne zo všetkých strán prevarené. V čase uvedenia(rok 1965) do kín sa stal z filmu v USA megahit porovnateľný z Titanicom či Temným Rytierom, ak by sa brala do úvahy inflácia film by mal tržbu neskutočných $1,022,542,400. /90%/(14.8.2009)
-
mandes
rozpočet : $8.2 million tržby americké : $158,671,368(4.5.2007)
-
Subjektiv
Je s podivem, jak může být milován film, který je z vlastní vůle předvídatelný od prvního okamžiku, z vlastní vůle extrémně kýčovitý, z vlastní vůle naplněn schematickými postavami (také s absolutně předvídatelným vývojem). Odporná cukrová vata: vypadá to, že je toho hodně (3 hodiny ničeho OMFG), neváží to nic, když to jíte je okolo spousta rozzářených lidiček a pak se vám zkazí žaludek i zuby. A závěrečná půlhodinka útěku před zlými nacisty krátce po anšlusu je tou špejlí, která se vám nakonec vzpříčí v krku.(12.4.2010)
-
Madison
Neskutočne podmanivá muzikálna seansa, ktorej dominujú herecké koncerty spontánnej Julie Andrews a tragédiou poznačeného Christophera Plummera, pomaly nachádzajúceho zmysel života v nebesky pôvabnom hlase, jednoduchosti a kráse obyčajnej vychovávateľky. Nezabudnuteľné pohľady na scenériu rakúskych hôr, zástup švitorivých, no dobrosrdečných detí, nádherné piesne i blížiaca sa pohroma nacistickej mašinérie, robia z tejto snímky plnohodnotný zážitok, ktorý nadlho utkvie v hlave. Jediné mínus pre mňa predstavovala iba prepálená stopáž, ktorá však napriek tomu záverečným dojmom až tak neuškodila.(21.7.2010)
-
Bebacek
Vždyť je to jen snůška teatrálního konzervatizmu, o nějakém kouzlu této až místy směšně trapné záležitosti bych velmi pochybovala. Navíc se poslední "dramatická" půlhodina neskutečně bila s předchozím sladkobolným rozjímáním.(9.3.2007)
-
Mahalik
Lidi, tak tohle byl doják! Julie Andrews svou pozitivní energií div nerve trávu ze země, Plummer je pro změnu chladnější než pan Chládek a nacisti jsou, jak jinak, než nacisti.__ Na poli muzikálového zjevu mě snad už nic nepřekvapí. Lítal jsem v dešti, tančil s děvkama, kouřil marihuanu, ale abych poznával s rebelující jeptiškou Salzburg, tak to ještě opravdu ne. Když to vezmeme ruk-cuk, tak úvodní dvě hoďky jsou pro maniaky s dětskou duší. Sledujeme Marii jak pobíhá v horách a s rozpřaženýma rukama máchá ve vzduchu (kdyby byla bouřka, no nevím-nevím, jestli by si ještě zazpívala..) připomíná Boha. A ona vlastně byla, metaforicky vzato, pro ty děti Bohem. Hell yeah! Málem bych opemenul ty pacholata. "....Marie, pojď si zapívat!". 7 statečných rozhodně nečekejte (vždyť oni se bojí i bouřky). Tahle banda vás poslechne na slovo. Pokyny Marie plní lépe než mechanický sluha a kdyby jim nakázali vzájemné postřílení se, oni do sebe naperou klidně celý zásobník. Opravdu, takovou angažovaností se nepyšnila ani Matka Tereza!__ Závěrečné finále připomíná spíše Hitchococka. Atmosféra je neskutečná a v jednu chvíli jsem si všiml, že zhruba tři minuty nedávám svým plicím kyslík. Až tak mne to dostalo. Proč 5*? Protože jsem maniak s dětskou duší. Poroučím se.... P.s- scéna s yódlováním by se měla vytesat!(3.3.2009)
-
Kass
Když bych zpětně zabrousil myšlenkami k "Za zvuků hudby", první vzpomínka by přirozeně náležela J. Andrews... s kytarou v ruce, na vysokopoložené zelené louce s úchvatným panoramatem rakouských alp v pozadí. Hned ta následující by zřejmě patřila Ch. Plummerovi zpívajícímu legendární Edelweiss. "Za zvuků hudby" je POZITIVNÍ film. Pozitivní v tom nejširším představitelném záběru; vstřebávajícím v sobě jak panensky krásnou přírodu a lásku k vlasti, tak pospolitost rodiny či morální čistotu drtivé většiny zúčastněných .... předem "nepřipravenému" divákovi by se z toho všeho mohla dost možná lehce zatočit hlava, stejně jako se to stalo Wednesday z "The Addams Family" :-)). V závěrečných zhruba 50 minutách však film přejde do vážnějších tónin a zbaví příběh jeho nevinnosti. Pozdější scény prosvicují stínem a jasem některé dříve zdánlivě jen jednobarevné postavy, a v kontrastu k idylickým pasážím, jež jim předcházely, vyznívají dramatičtěji a naléhavěji, čímž celý snímek řadí v kontextu muzikálové tvorby k vyjímečným a nezapomenutelným dílům. "Za zvuků hudby" nepovažuji po formální stránce za tak "dokonalý" muzikál jakým je např. "My Fair Lady", nebo "Zpívání v dešti". A přesto mě dokázalo oslovit mnohem více, a vzpomínku na ně chovám natrvalo uloženou kdesi hluboko v sobě ....The hills are alive with the sound of music ...(23.1.2005)
-
burina
Som tak okúzlená, až neviem čo napísať. Sú filmy, pri ktorých máte také očakávania, že sa určite sklamete. The Sound of Music k nim našťastie nepatrí. Je to totiž NÁDHERNÝ film. Zo začiatku sa tvári ako ďalší bezstarostný muzikál, a aj keď je to už ku koncu pekná dráma, stále je to neuveriteľne pozitívny film. A ja vlastne ani neviem, čo vychváliť skôr. Hudbu, prírodnu scenériu, príbeh, Christophera Plummera alebo Julie Andrews? Ak ste tento muzikál nevideli, napravte to a nechajte sa okúzliť aj vy....(6.12.2008)
-
Fingon
O tom, že existuje nějaký muzikál Za zvuků hudby, jsem se dozvěděl díky jednomu ze svých nejmilovanějších filmů, Moulin Rouge. No, nebyl jsem zklamán, zvláště Do-re-mi a Edelweiss mi asi budou znít ještě dlouho. Nicméně mě dost iritovala práce kamery, v některých záběrech to prostě "neuřídili" (myslím kameru samotnou). Po Moulin Rouge a Zpívání v dešti nejlepší muzikál, který jsem kdy viděl.(15.11.2007)
-
RHK
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete.(27.1.2010)
-
Aky
Ukrutně krásný, dojemný film. Navíc si u něj člověk uvědomí, jak podobné je Rakousko a Česko - a jaká je to nádhera.(13.4.2009)
-
Aidan
Apfelstrudel, alpské scenérie, roztomilé úsměvy dobře vychovaných dětí a koňská dávka pozitivní energie. Rozum se bouří, haleká cosi o nasládlém kýči, ale není vyslyšen, neboť Julie Andrews je tak neodolatelně bláznivá a Christoper Plummer tak mužný a děti tak rozkošné a štrúdl tak dobrý. Cyničtější divák bude mít jistě problém tolik koncentrované laskavosti a něhy rozdýchat. I já jsem ke své škodě rozdýchával a bojoval s ironií a vyhrál - snad i proto, že jsem se na film díval sám a neměl se před kým zardívat. Nechal jsem se nad čtyřmi kousky skutečného jablkového závinu pozitivně nabít a totéž doporučuji i vám.(31.7.2006)
-
Flego
Salzburg, 30 - te roky. Mladá novicka sa ako opatrovateľka zoznamuje so siedmimi deťmi kapitána vo výslužbe a netrvá dlho, keď si ich získa. "Poppinsovská" Julie Andrews je úžasná, hudba a pesničky chytľavé a architektonicky nádherné mesto na úpätí hôr si získa každého. Lenže chobotnica nastupujúceho fašizmu zachvacuje aj Rakúsko, tzv. anschluss, s čím sa nedokáže zmieriť kapitán. Priznám sa, nepoznal som tento film, len som vedel, že existuje. Som nadšený, lebo toľko vnútornej sily, vzájomnej lásky a správneho vlastenectva nemá hocijaký film. Tento film bude bezpochyby zdobiť moju zbierku.(6.10.2009)
