Lepší zítřek

Jedná se o první film Johna Wooa, kterým se skutečně dostal do povědomí a pro který se stal hlavně synonymem režiséra, který dokáže natočit pořádnou akční řežbu. Hvězdou jeho filmu je Yun-Fat Chow, který nebyl v amerických filmech nikdy pořádně doceněn, ale tady předvádí opravdu parádní kousky. Žádné kopy a údery, ale pořádně krvavá řežba. To je recept, na který Woo vsadil, spolu se zajímavými postavami a ucházejícím příběhem. A vyšlo to. Na tohle se dobře kouká, pokud máte rádi drsnější akci. Síla tohoto filmu je i v tom, jak dokáže ladně spojovat drsnou akci, humor i vztahovou rovinu. (19.01.2014)

Dramatický příběh je chytře vedený, člověka zajímá, jak to scénárista a režisér zakroutí dál, a musím říct, že pro mne mnohdy opravdu překvapivě. Akční scény jsou, smíří-li se člověk s dávkou nadsázky, s níž poetika filmu pracuje, opravdu povedené a linie vývoje vztahu dvou bratrů a linie měnícího se přátelství dvou hlavních hrdinů mne oslovily vůbec ze všeho nejvíc. Malinko mi vadily přece jen trochu příliš mravoučné sentence, zvláště v závěru filmu. Určitě by prospělo, kdyby režisér uvěřil, že divákovi také něco dojde samo. (09.08.2010)

Mistrovský kousek Johna Woo z prostředí hongkongské mafie, kde na opačných stranách zákona stojí dva bratři, jejichž sourozenecké pouto dostává pořádně zabrat. Mezi bratry stojí nejen tiskárna falešných peněz a obchod s drogami, ale i krutá životní rána a nelítostný šéf podsvětí. Režisér v tomto snímku teprve rozjíždí své pověstné kousky, ale i tak valí do diváka dramatické scény podbarvené trefnou hudbou, monstrózní přestřelky s efektními výbuchy i jistou dávku decentního humoru typického pro hongkongskou akční produkci. Vše toto snímá nádhernou kamerou a opravdu se nebojí vymalovat interiéry na rudo v nezapomenutelné vendetě Yun-Fat Chowa v místním pajzlíku za pomocí nezapomenutelné finty s květináči. Právě gangster Yun-Fat Chow doplňuje ústřední trojici snímku a jeho postava je stejně nezapomenutelná, jako výše zmíněné květináče. Lung Ti zde představuje bratra na „špatné“ straně zákona, a když kráčí ve sněhově bílém obleku s očima zakrytýma slunečními brýlemi, divák nemá žádných pochyb proč si John Woo do role vybral. Trojici uzavírá postava výbušného mladšího bratra, kterou ztvárnil Leslie Cheung. Woo dává svým postavám dostatek prostoru, aby se divákovi představily. Nechává si je sáhnout doslova na dno svých možností, aby vzápětí heroicky povstaly a předvedly mistrův pověstný krvavý balet. Na tomto snímku neshledávám prakticky nic, co by se dalo zkritizovat. Za pochvalu by ovšem stála ještě pěkná řádka věcí…nezbývá než si tento pětihvězdičkový epos pustit znovu. (21.10.2011)

Vkročení Johna Woo do povědomí diváků. Lepším zítřkem boduje nejprve na domácí půdě, kde jeho přeci jenom někdy nestravitelný styl asijského patosu a teatrálnosti vstřebali nejrychleji a díky britské působnosti je pak film distribuován dále do světa. Zejména v tehdejším Západním Německu, kde vrcholil boom o vše hongkongské je film doslova následně uctíván. Divák se zlehka začíná seznamovat s rukopisem režiséra - někdy až komický vztah přátel, bratrů, zradou blízkého přítele, odplatou pozůstalých vykonanou v duchu samurajských schémat, černá Beretta double, nešetření municí na osobu, sluneční brýle, dlouhé pláště a krev. Zde je všeho jen v menších dávkách a film spíše působí jako reklama na kuřáky, neboť není téměř záběru, kde by někdo neměl v ústech cigaretu nebo alespoň sirku... Rozpačitě působí i "vztah" bratří, který hraničí s uvědomnělostí budovatelských filmů. Naštěstí většinu scén napravuje dnes již legendární ústřední melodie, která povyšuje tohle dílo. (15.08.2010)

Ještě teď mám v živé paměti večer tak před deseti lety, v době, kdy se jedna z tuzemských televizních stanic uvolila vysílat kompletní trilogii Lepší zítřek, z nichž první dva natočil jakýsi John Woo, o kterém jsem věděl jen to, že z jeho filmů aby odváželi mrtvoly valníkama, zapnul svou černobílou televizi, vypnul zvuk, abych náhodou nevzbudil ve vedlejším pokoji spící rodiče, a pak se po dvě hodiny oddával u prvního dílu do té doby ještě neviděnému akčnímu orgasmu. Já a hongkongské heroic bloodshed opusy od toho malého sympatického mužíka, to byla láska na první pohled :-) Dnes už jsem u prvního Lepšího zítřku tolik blahem nehýkal, přeci jen ve srovnání s masakrální dvojkou a dalšími kousky ze "svaté hongkongské pětky" (ještě Hard Boiled, Killer a Kulka v hlavě) jeho zář trochu bledne, leč jedná se o pílíř žánru, Chow Yun-Fat s neodmyslitelným párátkem v ústech je jednoduše boží, chlapy tu šlechtí až dojemná zásadovost a ochota nasadit pro kamaráda i život, a nakonec ta přestřelka s květináči... ta je prostě fenomenální. Nostalgických 5*. (25.11.2006)