Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Šakal
    *****

    Obavy, co se snímkem udělá pověstný zub času, byly (k mému velkému potěšení) naprosto liché. ANO, můžeme (možná) polemizovat nad tím, že se nejedná o žádné „velké umění“, co však nelze pominout (zastiňuje to a mnohonásobně převyšuje veškeré případné nedostatky) je skutečnost, že se jedná o velkolepou podívanou (zábavu). Přesněji řečeno zábavu trvající 212minut. Pokud si nějaký snímek zaslouží přízvisko VELKOFILM , potom je to bezesporu tento Wyler(ův) kolosální epos. Jestliže M. Bay kdysi prohlásil: „nepřišel jsem léčit rakovinu, ale bavit lidi“, měl by si tento snímek pouštěť ve smyčce stále dokola, aby pochopil, jak se to skutečně dělá. Pravda, na vině není pouze samotný Michael (to by nebylo zcela fér), ale zejména pokročilá (technická) doba a s tím spojený současný trend , nesoucí si (překvapivě?) neřešitelný problém (čti nedostatek), kdy se režiséři stávají (dobrovolně) otroky moderních technologií. Co je platné, že díky CGI si „lusknutím prstu“ vytvoříte během okamžiku několikatisícovou armádu, když to ve výsledku působí sterilně?! Jednoduše kompars tvořený skutečnými lidmi z masa a kostí nenahradíte, byť sebelepší pokročilejší technologií.. P.s. na úplný závěr s jednou (osobní) poznámkou. Všechny ty „drobnosti“, které by mě v 99% všech ostatních případů silně znervózňovaly a byly nepřekonatelnou překážkou si snímek dosyta užít, v tomto případě jednoznačně beru. Dokonce v nich spatřuju veskrze klady. K tomuto typu (velko)filmu jednoznačně (neodmyslitelně) patří. A nejsilnější zážitek? Vyrovnanost celého snímku, kdy si člověka W. Wyler získá již od samotného úvodu , jeho pozornost si (zcela po právu) udrží po celou stopáž a kdy se (při závěrečných titulcích) necítí ani v náznaku unaven, naopak příjemně osvěžen a to tak, že má chuť na repete. Pokud bych měl však přeci jenom jednu scénu vypíchnout, měl bych stejně jako O. Stone (resp. Al Pacino) http://www.csfd.cz/film/8750-vitezove-a-porazeni/ jasno. Ano, závody čtyřspřeží v cirku. I po těch (více než 50-ti letech) nepůsobí ani v náznaku směšně a diváka zvedají i dnes z křesla. Nadčasové (stejně jako celý tento Wylerův snímek) a musím (si) přiznat jedno: neshodneme se tak často (pánové akademici), ale tohle byla trefa (resp. trefy) do černého! To ve všech 11-ti případech. Ch. Hestonem počínaje, přes geniální hudební doprovod M. Rozsy a W. Wylerem konče. Navíc (ve světle nové remasterované výroční (2BLU-RAY) verze) není skutečně co vytýkat. 100%(zážitek). Nakonec i ty pokročilé technologie mají něco do sebe :-)(12.3.2012)

  • Isherwood
    *****

    Rozpadlé přátelství, rozbitá skřidlice, galeje, hláškující šejk, závody v cirku, ukřižování. Tři a půl hodiny té největší podívané, jakou kdy Hollywood nabídnul. Má to své mouchy, je to předlouhé, teatrální a přepjaté, jenže ten film chytne (dámy prominou, jen obrazně řečeno) za koule a pustí až se závěrečnými titulky. Sled pamětihodných scén, který ve výsledku všechny sošky zaslouží, ať už o nich myslíte, co chcete. Když mám definovat velkofilm, s nábožnou úctou ze sebe jako první vypálím právě tohle.(26.12.2009)

  • Davies182
    ****

    Tak jsem si po x letech konečně uvědomil jednu věc: čím rozmáchlejší, pomalejší a detailnější, neuspěchané záběry ve filmu jsou, tím rychleji stopáž uteče! Nádhera. Takže i když je Wylerův epos dlouhý tři a půl hodiny (divné, že u LotRa mi to nikdy nevadilo, heh), užil jsem si to parádně. A to jsem přitom nečekal, o čem to VLASTNĚ celé bude. Závod kvadrig ve mě pak zanechal dojem jedné z nejnapínavějších scén, jaké jsem kdy viděl.(27.6.2011)

  • monolog
    ***

    Film mi přišel trochu moc dlouhej, ale ta konečná scéna z circu, ta byla nádherná. A když si představíte, že tam všichni ti lidi museli být, protože nějaký počítačový dokreslování jako v Gladiátorovi nebylo možné, nezbývá, než sklonit všechno, co jde. Ten koňskej závod byl úžasnej a tak za něj taky dostali všech těch jedenáct Oskarů. Jinak mi to připadalo opravdu hodně zdlouhavý a nudný a možná až příliš se zabývající náboženstvím. Výprava samozřejmě velkolepá, ale tentokrát to nezachránil ani Charlton Heston.(12.12.2005)

  • Matty
    ****

    Třiapůlhodinový epos podle knihy generála Lewa Wallace z roku 1880 vypráví o zámožném židovském šlechtici z rodu Hurů, který se vydává na cestu pomsty poté, co jej zrad nejlepší přítel. Drama fiktivních postav se odehrává v autentickém prostředí známém především z Nového zákona. Vždyť také podtitul zní „Příběh Ježíše Krista“. Samotného Ježíše uvidíme pouze zezadu, tvář kamera nikdy nezabere, přesto právě scéna s nim patří k těm nejsignifikantnějším. Co se však při vyřčení jména Ben Hur vybaví každému, je nezapomenutelný, cca osmiminutový závod čtyřspřeží. Rok průběžně natáčená scéna, kterou paradoxně nerežíroval samotný Wyler, nýbrž pomocný režisér Yakim Vanuty. Jelikož podobně rozmáchlá produkce nemůže být postavena na jedné, byť bezmála dokonalé scéně, jsou zde pochopitelně také věrohodné kostýmy, skvělí herci, scénář vyhýbající se patosu, orchestrální hudební doprovod Miklose Rozsy, novátorské techniky kamerových záběrů, obrovský emotivní náboj a pochopitelně režie Williama Wylera, který si mohl vyzkoušet i sandálový velkofilm. Velkofilm, těžké se vyhnout tomuto slovu, když již sedmiminutová hudební předehra napovídá, že tohle nebude komorní drama o třech postavách. Přejděme však k jádru věci: Ben Hur za ty roky zestárl a dost. Příběh je na dvě stě minut příliš povrchní, jásavá, nepošpiněná červeň pelerín římských vojáků tahá oči, myšlenku „víra tě postaví na nohy“ pohřbívá její plochost a souboj galér v jedné obrovské nádrži? – škoda slov. Ale stejně: 100 švadlen, zbrojířů a koželuhů, 40 tisíc tun španělského bílého písku, 100 tisíc kostýmů, 8000 statistů, celkem přes 300 scén, 15 milionů rozpočet, 80 milionů zisk. To mluví za vše – Ben Hur JE velkofilm a jako takový si zaslouží být hodnocen. 85%(6.1.2007)

  • - Burt Lancaster, který se sám popsal jako přesvědčeného ateistu, odmítl roli Ben – Hura, protože tím nechtěl podporovat křesťanství. (Kulmon)

  • - Stephen Boyd nosil kontaktní čočky, protože William Wyler nechtěl, aby měl stejnou barvu očí jako Charlton Heston. Čočky však působily dráždění a občas se muselo na několik dní zastavit natáčení, aby si hercovi oči odpočaly. (HellFire)

  • - Při koňských závodech bylo zapotřebí 15 000 komparzistů. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace