Reklama

Reklama

Sbohem, Brazílie!

  • Argentina Bye Bye Brasil

Obsahy(1)

Jedna z klíčových osobností brazilského filmového hnutí cinema novo, Carlos Diegues na pozadí nízkorozpočtového příběhu o třech kočujících cirkusácích, vypráví o zániku jedné epochy Brazílie. Forma nostalgické komedie nabízí hořký úsměv nad osudem tradičního umění, které vytěsnila dravá civilizace.

Smutná komedie o nostalgickém pohledu na zánik tradiční kultury, nadčasově prorokuje věk laciné televizní zábavy. Nikdo už není tím, čím býval, k čemu jej vedly historické souvislosti, ani staříčký promítač, ani indián, který říká, že bílí zničili jeho rod. Nyní se on vydává do města zničit je, evoluce je nezadržitelná a děsivá. Zánik Amazonie, to je autentický konec sedmdesátých let minulého století, který téměř dokumentárním způsobem zachycuje slavný snímek klíčové osobnosti cinema novo Carlose Dieguese.

Příběh této nezvyklé roadmovie se od počátku soustředí na Caravanu Rolidei, trojlístek cirkusových umělců, potomků dávných sideshows, který kočuje od městečka k městečku. Pomocí jednoduchých kouzel, specifické dávky šarmu a výřečnosti se publiku představuje principál přezdívaný Cikánský král (Jose Wilker), sexuální bohyně a tanečnice rumby Salome (Betty Faria) a neporazitelný němý silák Swallow. Jednoho dne je na pouti spatří mladý naivní akordeonista Cico (Fabio Junior), zcela okouzlen živočišností Salome, se rozhodne skupinu nadále doprovázet i se svou mladičkou ženou čekající dítě. Zprvu je sice odmítnut, protože jeho místo už zaujal gramofon, ale Salome usoudí, že živá hudba by nemusela být od věci. Na společném putování za indiány, Altamirou, Amazonkou i mořem kočovníci poznávají, že se Brazílie hodně změnila a na jejich vystoupení zejí židle prázdnotou. Obyvatelé chudé země sedí jako přibití před novodobými pozlátky včetně televize, na kterou hypnotizovaně zírají. Při jedné peripetii pikareskního putování potkávají stařičkého promítače filmů, který jim vysvětluje, že zastavit se (usadit se) nemá smysl, protože lidé se o ně přestanou zajímat. Ovšem ani neustálé putování nenabízí kýžené výsledky. Pricipál usoudí, že jediným řešením je vyrazit do míst, kterých se civilizace ještě nedotkla. Ovšem ani Amazonie už vlastně neexistuje, vysnění indiáni zmizeli nebo se infiltrovali do příměstkých ghett. Nakonec se cesty umělců rozcházejí, teprve setkání po několika letech naízí novou perspektivu. Cico hraje s kapelou na místní diskotéce, jeho žena se prostituuje a Caravana Rolidei s nově nainstalovanými neony na autě a se stříbrnými flitry připomíná pojízdný sexshop. Brazílie nenávratně zmizela.

Snímek, jenž zároveň slouží jako cenný dokument o proměnlivosti dob, získal příznivý kritický ohlas a v roce 1980 byl nominován na Zlatou palmu. (Martin Jiroušek, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (9)

Mariin 

všechny recenze uživatele

Klasické dílo jihoamerické Cinema nuovo, zřejmě inspirované evropskou novou vlnou, zaměřuje pozornost na okrajové komunity (kočovní eskamotéři, chudí manželé), jejichž živobytí ohrožuje technický pokrok, zejména šíření televize. A samozřejmě, film nese též ovoce sexuální revoluce - nemravnost a nezávaznost manželství (snad i jako opozice vůči soudobé americké filmové tvorbě, která byla stále ještě pod vlivem křesťanství a držela tradiční hodnoty). Vydržel jsem se na celý film dívat jen proto, že mne zajímaly záběry brazilských měst a typy brazilského lidu, jinak - jak uvádí přede mnou merissa - film dnes asi mnoho diváků nezaujme. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Velmi pěkný soundtrack plný nostalgicky laděných písní podbarvuje atmosféru filmu, v němž jsem sice rozuměl problémům a pocitům postav, ale ne vždy se mi je podařilo během sledování sdílet. Atmosféra kočovníckých varietních představení v exotické Brazílii byla velmi podmanivá, méně již útržky ze samotných vystoupení, které mě samy o sobě nadchnout nedokázaly. Sice mě zaujalo, jak se v konkurenci nových výdobytků snažili zapojit do svých čísel moderní techniku se světelnými efekty a kloubit retro s módními trendy, ale u těch vystoupení jsem si většinou říkal, že mohla být určitě lépe propracovaná a atraktivnější. Možná, že ta stále větší nezáživnost jejich programu sloužila pro tvůrce jako záměr v souvislosti se zobrazením postupného zániku atraktivity živého varietního umění pro diváky, těžko říct. Když jsem se pak ale ve dvou jiných scénách přistihl, jak si místo plného soucitu s hlavními postavy nad změnou kultury a života poťukávám do rytmu „úpadkového“ 70-tkového disca, měl jsem definitivně pocit, že se někde stala chyba i na straně tvůrců. Ačkoliv špatný film to rozhodně není. Jeho atmosféra mě v nejedné scéně uhranula, ale jindy se mi táhl, nepůsobil vždy na mě těmi správnými emocemi. Na stejné myšlenky a často i silněji podané, jsem narazil už ve více filmech (byť možná ne v takhle exotickém prostředí) a filmařsky skvěle zachycené jihoamerické reálie mi asi jako důvod pro vyšší hodnocení nestačily, byť kvůli místy silné atmosféře bych se možná časem na film podíval znovu.... a ty 3 hvězdičky jsou tady z mé strany rozhodně silné. [70%] ()

Reklama

Lenss 

všechny recenze uživatele

Pohledů na tohle dílo je mnoho. Nemá cenu hledat kde a čím je film podobný kterému žánru nebo co tím vlastně chtěl autor říct. Zrovna jako o střídání kultur může být o marné naději, (ne) schopnosti vzít život do svých rukou a dát mu směr a cíl...(Para Vigo Me Voy), nebo nakonec o překonání nástrah stárnoucích generací, s nimiž nás spojuje nostalgické lpění na představách o tom, co bylo dobré a adaptování se na nový, moderní svět s jinou formou toho, co jsme dělali doposud. Čím je bye Bye Brazil unikátní, je dokonalá atmosféra světa, o kterém my na starém kontinentu nemáme ani zdání. Syrová autentičnost zapadlých koutů Brazílie, nářečí a zvyklosti, lidi a jejich stejné osudy jen na míle daleko. A do velmi náročné látky kupodivu zapadá i režisérovo několikeré, až drzé odlehčení ve formě gegů (asi dvou) a za pozornost také stojí i trika PARAGON, je jich tam několik :) ()

merissa 

všechny recenze uživatele

Troufám si tvrdit, že Sbohem, Brasílie je pro dnešního diváka filmem prudce neaktuálním, nicméně pro člověka, který se do kina nechodí jen bavit může být překvapivým vhlédnutím do života komediantů jiných, než na jaké je zvyklí z evropských filmů. Putování principála faustovského vzezření a na první pohled femme fatale naivních mladíků po zemi, v níž se někdejší publikum změnilo v televizní diváky bez zájmu o živá vystoupení. Hledání rybích kostí - antén nad střechami domů jako předurčení k neustálému kočování po místech, kde ještě neznají pokrok. ()

Loretta 

všechny recenze uživatele

Nostalgicky vyprávěná road movie o cestě skupiny performerů napříč rozlehlou Brazílií. Usměvný strach kočujícíh umělců z „rybích kostí“, antén, které symbolizují ústup cirkusového umění a jeho nerovný souboj s lacinou televizní zábavou i na těch nejodlehlejších místech Brazílie. V přeneseném významu a ve větším měřítku tak můžeme okem režiséra sledovat nerovný souboj celé Amazonie s moderním světem. José Wilker je v roli Cikánského krále velmi přesvědčivý a uhrančivý, stejně tak jako poetika konce, který karavanu Roliedi pomalu dostihuje. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama