Agónie - konec Rasputina
-
Agoniya
-
Агония
(Sovětský svaz) -
Agónia - koniec Rasputina
Drama
Sovětský svaz, 1981, 148 min
Režie:
Elem KlimovHudba:
Alfred ŠnitkeKomentáře uživatelů k filmu (10)
-
Douglas
Expresivní snímek lze chápat současně jako životopisné drama i podobenství o rozpadu ruské monarchie. Klimov pracuje s různými rovinami vnímání reality a času Střídá "běžné vnímání" se silně stylizovanými scénami vizí a černobílými dokumentárními záběry. Podobně jako hrdina Klimovova snímku Jdi a dívej se projde hrdina filmu vlivem okolností a vlastní sebedestruktivity několika výraznými změnami, až nakonec zůstane jen sám se sebou a není mu dáno ani jednoduše umřít.(12.6.2006)
-
igi B.
Falešný obraz konce samoděržaví, křivé zrcadlo nastavené jednomu ruskému mýtu... Škoda, že umělecky nepochybně silnému filmu nebylo dáno vzniknout o pár let později, kdy v rámci >perestrojky a glasnosti< by se nepochybně toto Klimovovo dílo vyrovnalo s jednou temnou kapitolou ruské historie lépe a pravdivěji...(12.6.2006)
-
Vitex
Několik úchvatných pasáží. (Snímek byl natočen už v roce 1974, ale povolen až o oněch sedm let později v cenzurované verzi. Původní sestřih s českými titulky nebo dabingem patrně není - pokud vůbec existuje.)(31.8.2008)
-
Crocuta
Z filmu dýchá atmosféra pozvolného rozkladu a nezadržitelného úpadku soudobých hodnot a závěrečné scény Rasputinovy likvidace jako by předjímaly nadcházející éru násilí zachvacujícího celou společnost. Snímek téměř nihilistického ražení, nicméně hodný pozornosti, stejně jako ostatní Klimovova díla.(29.7.2007)
-
mm13
Elem Klimov zvláda jednu vynikajúcu vec lepšie, než väčšina režisérov. Aspoň pokiaľ môžem súdiť na základe dvojice filmov, ktoré som od neho mal možnosť vidieť. Na Agónii, podobne ako na Idi i smotri, nemožno neobdivovať všeobecnosť výpovede. V jadre to nie je film o Rasputinovi, nie je to film o úpadku cárskeho Ruska. Je to film o človeku či ľudstve ako takom, všetky (inak zdá sa vcelku dodržané) historické súvislosti neslúžia konkrétnemu cieľu, ale prerastajú do plnokrvnej metafóry. Možno viem, ale hlavne som naplno precítil. Nutné podotknúť, že v neposlednej rade aj vďaka hlavnému predstaviteľovi – v Petrenkovom podaní pramení Rasputinova démoničnosť z reálnych povahových čŕt, nie z teatrálnej mimiky a gestikulácie. Naozaj úžasná súhra medzi režisérom a hlavným predstaviteľom...(23.6.2005)
-
anderson
Réžia slovenského znenia = Alžbeta Domastová (SPF = 1982) (10.8.2011)(10.8.2011)
-
vik
Obraz Ruska na úsvitu carského režimu má tendence vyjadřovat se očima Rasputina, ale hlubšího pohledu se divák nedočká. Místo toho se zabývá obecným stavem ruské společnosti a dějinnými souvislostmi (průběžné představování skutečných politických osobností) důrazně podpořené archviními dokumentárními záběry. Film zobrazuje úpadek režimu spojený s hrůznými činy Rasputina a vyznívá tak navenek velice naturalisticky.(26.6.2006)
-
IdaHutt
Umělecká síla a éthos tohoto ztvárnění vděčného filmového tématu mohou být dle mého názoru jen stěží překonány jiným dílem. Rasputin a dokonávající carská monarchie zde představují originální "dvojníky" - jeden nemůže existovat bez druhého, Rasputin je symbolem katastrofálního stavu ruské společnosti, je zřetelnějším ztělesněním smrtelného úpadku Ruska než sám car Nikolaj, jemuž vděčný národ přezdíval "Krvavý". Klimovova koncepce mistrovsky pracuje s racionalitou a iracionalitou zároveň. Jeho historická analýza Ruska na sklonku carismu je dokonale racionální, přičemž tato racionalita je současně velkolepě potvrzována dvojí iracionalitou: jednak obrazem společnosti zdevastované psychopatologií svých nejvyšších vládnoucích kruhů, jednak samotnými filmovými prostředky. Vše, vše, vše - postavy, interiéry, práce s barvami (černobílé záběry zde neplní pouze funkci "historického materiálu"), detaily a velké detaily (všimněte si, že snad pohled žádného člověka není "normální", oči všech jsou oči šílenců, lidí v amoku, extázi, utrpení...), ano, vše je projevem totálního marasmu, ve kterém už nelze odlišit šílenství individuální a šílenství kolektivní. V jistém smyslu by zde bylo možno připomenout postupy režiséra z naprosto jiného žánru a jiné kultury: Davida Lynche. Právě tato psychopatologie, děsivé obrazy vystupující až z hlubin nevědomí, archetypální asociace... jsou oběma tvůrcům společné. Zatímco Klimov však činí z psychopatologických prvků nástroj výše zmíněné racionální analýzy společnosti, u Lynche je šílenství světai projektováno výhradně do šílenství osamělého individua (osamělých individuí).(8.5.2011)
-
Rodin
Skvěle prezentovaná ruská filmařská škola, bohužel dosti učesaná evidentními cenzorskými zásahy novodobého sovětského samoděržaví. Z historického hlediska tedy film obsahuje několik zjevných nepřesností, ovšem vykreslení osudu carské rodiny a scény zavraždění Rasputina - to byly opravdové lahůdky. 80% musím dát i ve spánku.(7.4.2010)
-
Barak
Z obyčejného člověka velký muž. Většina lidí ho milovala a přitom - aspoň pro mě - to byl "škaredý pán", který dokázal neskutečně dobře manipulovat s lidmi a získávat si jejich důvěru. Zkrátka je to jen takové životopisné drama popisující pád "velké" osobnosti a spolu s ní i úpadek velkého Ruska. Celé je to doprovázeno archivními záběry, které se v průběhu filmu občas objevují. Herec hrající Rasputina vypadá hodně dobře, ale žádný převratný film to není.... 7/10(23.5.2007)
