Prázdniny v Římě

William Wyler sa počas celej svojej kariéry obdivuhodne pohyboval medzi žánrami a takmer v každom z nich stvoril nejaký klenot. V tomto prípade sa mu podarilo dokonca dosiahnuť na absolútny vrchol. Svižný príbeh, výborne inscenované humorné aj romantické pasáže a krásne prostredie nám ponúklo veľa žánroviek. No žiadna z nich nemala úsmev a šarm čerstvo objavenej Audrey Hepburn v kombinácii s charizmou Gregoryho Pecka. Fantastický záver je iba čerešničkou na torte najlepšiej romantickej komédie, akú nám kinematografia ponúkla. Desať oscarových nominácií, z toho tri víťazstvá. (09.02.2016)

Od scény, kdy se "princezna" rozhodla ostříhat, se mi její představitelka - jinak jedna z nejkrásnějších hereček co kdy byly natočeny na kameru - totálně přestala líbit. Prostě jí to více seklo s dlouhými vlasy - s ofinou vypadala téměř jako Hillary Swank ve filmu Kluci nepláčou (hrála tam kluka). Další asi jediné větší minus shledávám ve faktu, že první hodinu mne Prázdniny v Římě bezvadně bavily, ale poté jsem až do konce co pět minut koukal na hodinky a potěšit mne dokázaly jen opravdu vtipné scény jako ústa pravdy nebo polévání kolegy čajem :-). Ale jinak moc fajn: konec překvapil, kamera výborná, herci perfektní... jo a o Gregorym Peckovi jsem si myslel, že je to Cary Grant!!! Shame on me... no ale ještě řekněte, že každý vypadá úplně jinak! (06.01.2010)

„Vplížím se k ní do pokoje v přestrojení za teploměr.“ Tak pěkná story, tak okouzlující Audrey a tak málo času. Vlastně hodně, zbytečně moc. Ale jinak... nádhera! Romantická skoropohádka o rozmarné princezničce Anně a sobeckém novináři Joeovi bezesporu patří do zlatého fondu světového filmu. Že se jedná o film Williama Wylera poznáte snadno – je skvěle zrežírovaný. Co mě však potěšilo nejvíc byl úsměv Audrey Hepburnové. Už jen kvůli němu by byl vznik celého filmu ospravedlnitelný. Prázdniny v Římě nelze odbýt několika slovy, ale to co je na nich nejlepší ano, dvěmi: Audrey Hepburn! 80% Zajímavé komentáře:Exkvizitor, Mahalik, Mertax, Callas (14.01.2006)

Kdo by nechtěl strávit prázdniny v Římě s krásnou princeznou v podání Audrey Hepburnové a provádět ty největší rozvernosti? Jo, pánové, o tom se nám může jenom zdát, takovouhle výsadu dostal pouze skvělý a charizmatem sršící Gregory Peck. Ale i ta představa toho, že z „opilé ženské“ u vás v bytě se vyklube princezna je úžasná. Příběh oplývá skvělými momenty, například Irvingovy nehody jsou hodně povedené, úsměvy Audrey pohladí na duši a celková takhle story mi přijde sněhově našlehaná, úplně z ní vyzařuje ta čistota té doby, vždyť ani Peck se o nic nepokouší, ta stará romantika v tom dělá z Roman Holiday klenot svého žánru. Dlouho jsem přemýšlel nad barvami, jak by asi vypadal celkový dojem z toho, kdyby to bylo barevné. Osobně si myslím, že ta černobílá barva dává Římu opravdové kouzo stejně tak, jak půbavná Audrey. V tomhle pochmurném počasí potřebuje trochu sentimentální injekce v podobě dobré romantické komedie. Tahle je ta pravá! Ještě si tak říkám, asi vyrazím někdy v noci do ulic a budu obhlížet lavičky jestli tam neleží ta má princezna :)) (26.05.2008)

Znám křišťálovou studánku a toulky nocí bez spánku, v rytmu věčného města, kam vede každá cesta. Skvost jménem Římské prázdniny, hořkosladký a nevinný, září Audrey a Gregory, v nebesky čisté lovestory. Nejkrásnější pohádka, jakou jsem kdy viděla. Která dívka by nechtěla být princeznou, když Gregory Peck je princem? Proč jsem se nenarodila o pár /desítek/ let dřív?:) _____Scéna z tiskové konference: v jediném vzájemném pohledu se zrcadlí hlubší, dráždivější a jímavější city než ve všech sbírkách poezie, které jsem kdy četla... Ann: I don't know how to say goodbye. I can't think of any words. Joe: Don't try... (18.05.2007)