Filmová a divadelní herečka se narodila 11. 7. 1930 v Nenkovicích u Kyjova. Pochází z rolnické rodiny. Po základní škole se vyučila jako švadlena. V oboru pracovala v Prostějově a pak v Brně. Stále ji to táhlo k divadlu. Zkusila dělnickou přípravku a poté v roce 1956 vystudovala brněnskou JAMU. První jevištní zkušenosti získala na brněnských scénách v Divadle Julia Fučíka a Státním divadle Bro a v roce 1960 natrvalo zakotvila v souboru Činohry Národního divadla v Praze.
V roce 1957 si ji vybral mladý Ladislav Helge pro hlavní ženskou roli Andulky pro svůj debut ŠKOLA OTCŮ. Hrála zde partnerku Karla Hogera. Pak následovaly další role, např. Jana v poetické TOUZE (1958), Pavla Vášová v dramatickém příběhu o záchraně člověka ve smrtelném nebezpečí ŽIVOT PRO JANA KAŠPARA (1959), Alžběta ve válečném dramatu režisérů Kadára a Klose SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN (1963). V roce 1964 ztvárnila titulní postavu v psychologickém dramatu režiséra Václava Vorlíčka MARIE. Hrála také ve filmech s historickou tématikou. Vytvořila postavu barvířovy ženy ve filmu KLADIVO NA ČARODĚJNICE nebo Marii Zápotockou ve filmu DVACÁTÝ DEVÁTÝ.
Na divadle a ve filmu nejprve představovala rozmanité dívčí typy, které pojednala s civilní střídmostí a s velkým smyslem pro autenticitu. Od poloviny 60. let byla obsazována do postav rozšafných a energických manželek a matek (MŮJ BRÁCHA MÁ PRÍMA BRÁCHU, BRÁCHA ZA VŠECHNY PENÍZE, SLAVNOSTI SNĚŽENEK). Ve filmové roli se naposledy objevila jako paní Hubáčková ve filmu Dušana Kleina JAK BÁSNÍKŮM CHUTNÁ ŽIVOT. Od 90.let se už ve filmu příliš neobjevuje. Natočila pár inscenací, např. MILOSTIVÉ LÉTO, LAKOMEC, O HLOUPÉ hHAVÍŘCE, SVĚDKYNĚ atd.
