Jeden z nejvýraznějších českých herců své generace toužil být hercem odmalička. Už jako dítě bavil návštěvy imitováním rozhlasových hlasatelů a rád mystifikoval okolí. Když se proto po gymnáziu rozhodoval mezi výtvarnou školou a DAMU, zvítězila Divadelní Akademie. Absolvoval ji v roce 1973 rolí Mackieho Messera v Žebrácké opeře, na základě které byl šéfem liberecké Ypsilonky Janem Schmidem přijat do prvního angažmá. Zůstal mu věrný dosud.
Počínaje tímtéž rokem se začal objevovat i ve filmu a v televizi, často v záporných a excentrických rolích. Takový byl jeho Eda v ZATYKAČI NA KRÁLOVNU nebo brusič Petr z filmu PÁNI KLUCI. Přestože šlo vesměs o role rozsahem malé, Lábus na sebe upozonil výrazným komediálním talentem, na jehož základě pro něj tvůrčí dvojice Miloš Macourek-Václav Vorlíček napsala roli čaroděje II. kategorie Rumburaka v televizním seriálu "ARABELA". Přestože šlo o roli zápornou a komickou, Jiří Lábus ji obohatil o další rozměr. Jeho čaroděj, mstící se za křivé obvinění, vzbuzoval u diváků soucit a sympatie, seriál se stal fenoménem a bez nadsázky se dá říci, že Rumburak je pro Lábuse stále životní rolí.
V průběhu osmdesátých let se vryl divákům do paměti také jako součást komické dvojice Lábus-Kaiser ze zábavného tv pořadu "Možná přijde i kouzelník" a u dětských diváků si získal sympatie namluvením plyšového moderátora Jů z tv pořadu "Studio Kamarád". Filmových nabídek dostával stále požehnaně, nicméně o velkých rolích se bohužel stále mluvit nedá. Výjimkou je snad jen živočichář Béďa v divácky vděčné komedii SLUNCE, SENO, JAHODY a jejích dvou pokračováních a opět role Rumburaka, tentokrát ve stejnojmenném filmu.
Devadesátá léta poskytla Jiřímu Lábusovi o něco zajímavější příležitosti. Po obligátním zopakování role čaroděje II. kategorie v seriálu "ARABELA SE VRACÍ" natočil především kafkovský film AMERIKA, v němž pro mnohé překvapivě ztvárnil vážnou, dramatickou postavu a byl za svůj výkon odměněn Českým lvem. Za zmínku rozhodně stojí menší, ale zodpovědně zahrané roličky ve filmech SPIKLENCI SLASTI, ZAPOMENUTÉ SVĚTLO nebo LOTRANDO A ZUBEJDA. Mnohem rozsáhlejší role ovšem Lábus získává v televizi (připomenul bych například jeho mrazivé ztvárnění podivínského gurmeta Lafflera v horroru SPECIALITA ŠÉFKUCHAŘE) a stále většího úspěchu se mu dostává v divadle. Za roli podváděného manžela ve Vianově hře "Hlava Medúzy" obdržel v roce 1997 cenu Thálie.
Pokračuje také jeho spolupráce s Oldřichem Kaiserem, jednak na dodnes trvající rozhlasové parodii "Tlučhořovi", ale stále více i v televizi. Nejdříve jde o jednorázovou televizní parodii "Pension Lola" a vzápětí na zábavném pořadu "Ruská ruleta", v němž mají oba herci za úkol vždy na vylosované téma improvizovaně sehrát skeč. Dále je Lábus objeven pro zcela novou disciplínu - dabing. Jeho široké hlasové schopnosti poskytují dabingovým režisérům dosud netušené možnosti, takže Lábus svérázným způsobem namluvil rozhlas v seriálu "MASH", často dabuje mistra slova Rowana Atkinsona a málokdo si bez něj umí představit dabing Marge z animované parodie "SIMPSONOVI".
Přestože byl k němu film v minulosti skoupý, o Lábusových kvalitách nikdo nepochybuje. Režiséři ho rádi obsazují do rolí, které jsou malé rozsahem, ale velké důležitostí a vyžadují precizní ztvárnění. Do této kategorie spadají otec z TMAVOMODRÉHO SVĚTA, realitní agent z BABÍHO LÉTA nebo pes Jonatán v crazy komedii MACH, ŠEBESTOVÁ A KOUZELNÉ SLUCHÁTKO. Zatím naposled se Lábus objevil v roli proradného ministra v pohádce ČERT VÍ PROČ, v současné době točí pro televizi seriál "NÁMĚSTÍČKO" a s Oldřichem Kaiserem připravuje animovanou verzi Tlučhořových.
