Francouzská herečka Marie Trintignant se narodila na pařížském předměstí Boulogne-Billancourt a má kořeny v umělecké rodině – jejími rodiči byli slavný herec Jean-Louis Trintignant (*1930) a režisérka Nadine Trintignant, rozená Marquand (*1934), v oblasti filmu se pohybovali také strýcové z matčiny strany, herci Christian Marquand (1927-2000) a Serge Marquand (1930-2004). Marie Trintignant měla tedy cestu před filmovou kameru velmi snadnou a již jako čtyřletá se objevila spolu s otcem v matčině filmu MON AMOUR, MON AMOUR (1967). Následně hrála v dalších titulech, které režírovala její matka, její psychický vývoj ale narušilo úmrti mladší sestry Pauline, která zemřela ve věku necelého roku 1969, dospívání Marie Trintignant poznamenal také rozvod rodičů v roce 1976.
Marie Trintignant se původně chtěla stát veterinářkou, zvláště poté, co se následkem neutěšeného rodinného života stáhla do sebe, nakonec ale zvítězily geny a dala se na hereckou dráhu. Po dětských rolích následovala první výrazná dívčí postava ve filmu ČERNÁ ŘADA (Série noire, 1979), který režíroval její nevlastní otec Alain Corneau. O rok později se pak objevila v hvězdně obsazeném italském filmu TERASA (La terrazza, 1980). V následujících letech ji provázely podobné role dívek a mladých žen v titulech renomovaných tvůrců, ale i méně známých režisérů, znovu spolupracovala také s oběma rodiči, například ve filmu PŘÍŠTÍ LÉTO (L'éte prochain, 1985). Výrazněji na sebe upozornila až svou postavou Lucie ve filmu ŽENSKÁ ZÁLEŽITOST (Une affaire de femmes, 1988) slavného režiséra Claude Chabrola; za tuto vedlejší roli byla nominována na francouzského Cézara.
První výrazný úspěch na stříbrném plátně, zjevné herecké nadání a také typicky francouzský půvab způsobily, že Marie Trintignant se na přelomu 80. a 90. let stala vyhledávanou herečkou své generace a točila i několikrát ročně. V té době se také dočkala první hlavní role, v lyrickém příběhu NUIT D'ÉTÉ EN VILLE (1990). Další velkou postavu alkoholičky ztvárnila ve filmu BETTY (1992, znovu v režii C. Chabrola). Účast v konverzační romantické komedii SVIŠTI (Les marmottes, 1993) jí vynesla znovu nominaci na Cézara za vedlejší roli. Cézar za hlavní roli ji pak minul za postavu pacientky Marie Benjaminové v milostném příběhu LE CRI DE LA SOIE (1996) odehrávajícím se na počátku první světové války. Na Cézara za vedlejší roli byla pak znovu nominována za film LE COUSIN (1997), který režíroval její nevlastní otec Alain Corneau. Poslední cézarovská nominace se týkala filmu ...COMME ELLE RESPIRE (1998), kde Marie Trintignant hrála opět hlavní roli.
Z u nás uvedených filmů hrála Marie Trintignant například v dobrodružné komedii PRINC Z TICHOMOŘÍ (Le prince du Pacifique, 2000; režie opět Alain Corneau), v menší roli jsme ji mohli vidět v dramatickém příběhu z období jugoslávské války HARRISONOVY KVĚTY (Harrison's Flowers, 2000). V této době dosáhla zlaté mety na mezinárodním festivalu v Biarritz, šlo ale o ocenění za televizní počin, a sice seriál VICTOIRE, OU LA DOULEUR DES FEMMES (2000), který natočila její matka. Svůj poslední film JANIS ET JOHN (2003) dokončila Marie Trintignant krátce před smrtí.
Jak již bylo řečeno, Marie Trintignant neměla za sebou nijak harmonické dětství a dospívání a i to se projevilo do jejího pozdějšího soukromého života, který se vyznačoval především nestálostí v partnerských vztazích. Marie Trintignant měla čtyři syny, každého s jiným mužem. Nejstarší syn Roman Kolinka (*1986) ze vztahu s bubeníkem Richardem Kolinkou je dnes také hercem (užívá také jméno Roman Kolinka-Trintignant). Později žila například s hercem Françoisem Cluzetem (*1955), nejmladší syn Jules pochází z manželství s režisérem Samuelem Benchetritem (*1973), který byl od roku 1998 jejím manželem.
Úspěšná umělecká dráha a zároveň neutěšený soukromý život Marie Trintignant dospěly ke svému tragickému závěru v létě 2003. Herečka tehdy pobývala v Litvě, kde měla točit se svou matkou televizní film COLETTE (2004). Ve Vilniusu byla zároveň se svým tehdejším přítelem, hudebníkem Bertrandem Cantatem. Jejich bohémský vztah vyvrcholil prudkou hádkou v hotelovém pokoji, v jejímž závěru Cantat Marii surově fyzicky napadl. Těžce zraněná herečka byla vzápětí převezena do Paříže, kde však na následky krvácení do mozku krátce poté zemřela (1. srpna 2003 ve věku 41 let). Násilná smrt oblíbené herečky a soud s Cantatem byly v té době silně medializovány, znovu se pak k případu novináři vrátili v roce 2007, kdy byl Cantat za dobré chování propuštěn. Marie Trintignant je pohřbena na slavném pařížském hřbitově La Chaise.
