Modré oči, tmavě hnědé vlasy a jméno, které umí málokdo správně vyslovit, jsou typické pro tuto mladou americkou herečku. Její rodiče mají rovněž zkušenosti s filmem – otec Caleb je kameraman, matka Mary Jo herečka. Při vymýšlení jména pro svou druhou dceru (ta první, Emily, je rovněž talentovanou herečkou) však sáhli po klasickém díle literatury, inspirací jim byla kniha J. D. Salingera Franny a Zooey. Celým jménem Zooey Claire Deschanel se narodila 17. ledna 1980 v Los Angeles, do Hollywoodu tedy nikdy neměla daleko. Již v sedmnácti letech si zahrála modelku v televizním seriálu VERONICAS CLOSET (1997). Její první filmovou byla role v ÚSPĚŠNÉM MUMFORDOVI (1999) Lawrence Kasdana. V této chvíli již věděla, kým chce být, opustila tedy Severozápadní univerzitu a začala se na plný úvazek věnovat herectví.
V roce 2000 doplnila herecké obsazení dlouho očekávaného polo-autobiografického dramatu Camerona Crowea NA POKRAJI SLÁVY, situovaného do Ameriky sedmdesátých let . Jako starší sestra hlavního hrdiny si užívala dobové oblečení i prazvláštní účesy a mohla tak dát naplno vyniknout své lásce ke a starým, ale stylovým věcem. Spontaneitou sobě vlastní vždy prozářila plátno a výraznou měrou přispěla k celkové atmosféře snímku. V následujících letech si ji režiséři vybírali do menších rolí v menších filmech. Od dramat jako BLÁZNIVÝ (2001) Jordana Melameda nebo HODNÁ HOLKA (2002) Miguela Artety si občas odskočila do nějaké ztřeštěné, tzn. její povaze velice blízké, komedie. Nezapadla ve VELKÉM PRŮŠVIHU (2002), ani ve VÁNOČNÍM SKŘÍTKOVI (2003), kde statečně vzdorovala excentrické povaze elfa Willa Ferrella.
Fanoušci sitkomů si Zooey můžou pamatovat z účinkování ve FRASIEROVI (2002), důležitější pro ni však bezesporu byla jedna z prvních výraznějších rolí v romantickém dramatu ALL THE REAL GIRLS. Vztah s Paulem Schraderem zde prožila natolik přesvědčivě, že byla zvolena nejlepší herečkou na filmovém festivalu v Mar del Plata a nominována na Independent Spirit Award. SAMÁ CHVÁLA (2004) je také přesně to, co sklidila za hlavní ženskou roli ve stejnojmenné rodinné tragikomedii. Od roku 2005 si ji pak (nejen) všichni fanoušci Douglase Adamse pamatují jako Trilian, jednu z těch normálnějších postaviček potrhlého STOPAŘOVA PRŮVODCE GALAXIÍ. Do vážnější polohy se přeladila v dramatu NÁVRAT (2005), atypickou fantasy MOST DO ZEMĚ TERABITHIA (2007) pro změnu zpestřila svou nevyčerpatelnou a nevypočitatelnou životní energií.
Zooey Deschanel hraje na piano a ukulele a je rovněž schopnou zpěvačkou, svým hlasem již obohatila soundtracky několika filmů (kromě zmíněné Terabithie a Návratu třeba Z nuly hrdinou nebo Once Upon a Mattress). Kromě sledování filmů, hlavně těch starších (k nejoblíbenějším řadí Nikdo mne nemá rád), věnuje svůj čas také módě, fotografování a filozofii. Společně s informací, že je svobodná, jde myslím o velice lákovou kombinaci. Přejme proto stále starosvětsky ujeté Zooey (sama své jméno vyslovuje jako „zoh-ee“, nikoliv „zoo-ee“), aby byla jednou z těch déle zářících hollywoodských hvězdiček a aby už konečně dostala pořádnou filmovou roli.
