Pokud by měl být Eric Idle ve svém žvotě s něčím nespokojený, tak asi s tím, že jeho životní příběh bude stěží adaptován do životopisného filmu. Malý Eric se sice musel vyrovnat s dospíváním v neúplné rodině (otec, člen Royal Air Force zemřel dva roky po synově narození), dál už se ale žádných osudových dramat nedočkáme. Za Idlem nezůstává strhující strhující životní příběh á la Johnny Cash, ale "pouze" mnoho hodin dobré zábavy ve formě filmů, knih a písniček.
Eric Idle vystudoval universitu v Cambridge a už během studia se v letech 1963 - 64 seznámil s kamarády, se kterým se zanedlouho proslavil. Zájem o psaní a hudbu ho přivedl do televize - psal pro pořady Dont Adjust the Report s Terry Jonesem a Michaele Palinem a pro The Frost Report už i s Johnem Cleesem a Grahamem Chapmanem. V roce 1969 se přidal Američan Terry Gilliam a vznikly první skeče pod značkou Monty Python Flying Circus - značkou, která je dnes považována za klasického reprezentanta humoru přicházejícího z britských ostrovů.
Parodie, rozvíjení absurdních situací, rychle se střídající gagy, metoda volného propojování krátkých úderných skečů přinesla skupině rychlou popularitu, a to i přesto, že osobitý humor se často dostal do míst, kde se většinové publikum nepohybuje příliš jistě - ne každý se zasměje skeči s názvem Mimoúrovňová křižovatka na dálnici M2 budovaná postavami z Miltonova Ztraceného ráje. Právě tento typ humoru, který vyžadoval od diváka nejen smysl pro humor, ale i jistou úroveň vzdělání a přehledu, přispěl k vytvoření nádechu výlučnosti a lehce kultovního odéru - ten ostatně trvá dodnes.
Pythoni psali svoje skeče v týmech Cleese/Chapman, Jones/Palin, Gilliiam byl víceméně soliter - stejně tak Idle. Jeho skeče byly často monologem (dialogem), postaveném na slovních hříčkách, jeho hraní často velmi expresivní. Významný byl Idlův hudební přínos, postaral se prakticky o všechny stěžejní hudební čísla, nejslavnější z nich (Always Look On the Bright Side of Life) zná skoro každý, ostatně s oblibou si ji pískali i vojáci v bitvě o Falklandy a běžela také v závěrečných titulcích oscarového filmu Lepší už to nebude.
Pythoni napsali v letech 1969 - 1974 pro BBC čtyři serie skečů, které se zařadily mezi klasiku televizní zábavy 20. století, v podobném duchu pokračovali i ve svých filmech (nejúspěšnější z nich MONTY PYTHON AND HOLY GRAIL, THE LIFE OF BRIAN). Idlův vklad byl důležitý obzvlášť u flmu The Life of Brian - nebyl to jen prvotní nápad a přátelství s Georgem Harrisonem, který dofinancoval čtyřmilionový rozpočet filmu, ale také poslední scéna filmu - záběr na Idla, visícího na kříží a zpívajíciho již zmíněnou píseň Always Look - patří k těm, která se nezapomíná.
Idle samozřejmě pracoval i na samostatných projektech, nejzdařilejším jsou THE RUTLES, kteří si nezadají s nejlepšími okamžiky Pythonů a ve kterých si zahráli i Palin, Geroge Harrison, Bill Murray nebo Mick Jagger. Pro příznivce Pythonů radost, pro fandy Beatles dvojnásobná.
V dalších letech se objevil v projektech různé kvality, od hlavního tahouna filmu (NUNS ON THE RUN s Robbiem Coltranem nebo AROUND THE WORLD IN 80 DAYS s Piercem Brosnanem) až po menší cameo role (Benigniho PINOCHIO). Zahrál si v pirátské taškařici YELLOWBEARD a v Gilliamove roztomilém propadáku THE ADVENTURES OF BARON MUNCHAUSEN, pro SOUTH PARK namluvil postavu dr. Vosknockera, objevil se v Simpsonech. Prakticky kompletní Monty Python se potkal v dětském filmu WIND IN THE WILLOWS (Idlova Krysa nebyla špatná), který byl ovšem spíše milou vzpomínkou než výrazným zážitkem.
Kromě toho se stará o to, aby měli fanoušci Pythonů důvod rozšiřovat svůj archív: vytvořil web
www.pythonoline.com,vydal několik desek, spojených jak s pythony tak s jeho solovou tvorbou. Nejlépe se prodával nedávný živý záznam Eric Idle Sings Monty Python, poslech dalších desek (The Rutland Isles, Matching Tie and Handkerchief) je už pro opravdové fanoušky, ochotné prominout někdy hudebně méně napadnuté skladby.
Idle bydlí momentálně v Kalifornii, kam se prěstěhoval po několikaletém pobytu na francouzském venkově, píše dál písně, muzikály a knihy - a ne špatně: muzikál SPAMELOT, ktarý se hraje na Brodwayi, získal v roce 2005 tři ceny Tony Award včetně ceny za Nejlepší muzikál a Nejlepší režii pro Mika Nicholse.
