Nejznámější československý hlasatel se narodil 17. března 1934 v Praze. Po práci v médiích toužil již od dětství, svou kariéru také zahájil již po maturitě na gymnáziu v roce 1952 v Československém rozhlase, o rok později četl první filmový komentář na Barrandově. V 60. letech působil také jako hlasatel zpráv tehdejší Československé televize, kde však dlouho nezůstal. Tam začínal s Kamilou Moučkovou jako hlasatel Televizních novin a dalších zpravodajských pořadů. V srpnu 1968 se podílel na protiokupačním vysílání, později nesměl na obrazovku a z ČST byl propuštěn. Tentýž rok získal Honzovič vyznamenání "Za vynikající práci".
Do roku 1989 pracoval pouze jako "voiceover" pro společnost Krátký film Praha, jeho hlas zůstával známý dalších 20 let miliónům filmových diváků díky filmovému zpravodajství ČESKOSLOVENSKÝ FILMOVÝ TÝDENÍK. Se společností KF Praha pracoval však již od roku 1953. Ještě v 70. letech se navíc věnoval dabingu. Po roce 1989 opět zahájil spolupráci s ČST, následně s Českou televizí, především jako "voiceover" technických a přírodopisných dokumentů, během dvou let od roku 1992 se věnoval i rychlodabingu, který dříve televize zkoušely a následně o nich upustily. Uváděl také pořad OBJEKTIV, Trh, obchod, finance a večerní zprávy. Nicméně brzy se zase znovu vrátil k práci mimo televizní obrazovky. Jeho typický hlas se objevoval v pořadech FILMOPOLIS, ČESKÁ SODA, Čtvrtníček, Šteindler, Vávra a spol., Milníky dvacátého století, Královské rodiny a Pozoruhodné století.
Po celou svou kariéru spolupracoval s filmem, namluvil spoustu komentářů k zahraničním dokumentárním seriálům. Nejraději měl dokumenty o vědě, technice a elektronice, protože právě ty byly jeho velkým koníčkem. Proto tak rád namlouval texty k dokumentům o lodích, letadlech či vrtulnících. Měl rád přírodu, s oblibou komentoval snímky, kde si ji bylo možno prohlédnout nejen zblízka, ale i zevnitř. Jeho velmi dobře známý, seriózní bas záměrně používaly pro pobavení či zmatení i zábavné pořady ČESKÁ SODA nebo televizní reklamy. V soutěži TýTý obsadil dvakrát po sobě v letech 1991 a 1992 třetí místo. Jeho vzorem byl herec Radovan Lukavský. Byl ženatý s Janou Křepinskou, s níž měl dceru a syna.
