"Sláva byla a je prokletím mého života a býval bych se bez ní obešel."
To je výrok herce, který se stal jednou z největších legend kinematografie. Herce, který byl stejně tak slavný, jako kontroverzní a o jehož opravdovém já se toho příliš neví. Nicméně narodil se 3. dubna 1924 v Omaze jako třetí dítě v rodině. Otec i matka byli alkoholici a neměli o něj zájem. Nikdo se o něj příliš nestaral. Byl chuligán a přesto se chtěl kamarádit i s baculatými či šilhavými holčičkami. Střílel ptáky a upaloval brouky a přesto si později vytvořil mimořádný vztah ke zvířatům. Nevěděl, jak uspět, když to nešlo v armádě, tak to zkusil s herectvím.
K filmu se poprvé dostal hlavní rolí Kena ve filmu MUŽI z roku 1950. Jeho rozjezd nebyl opravdu příliš dlouhý, protože hned za jeho druhý film v následujícím roce byl nominován na Oscara. Šlo o snímek TRAMVAJ DO STANICE TOUHA, který absolutně odstartoval jeho kariéru. A potom byl každý rok až do roku 1955 (což je čtyři roky po sobě) nominován na Oscara. V roce 55 ho i dostal a to za film V PŘÍSTAVU. Stal se absolutním idolem žen a vzorem drsných mužů. Byl hvězda, měl peníze a spoustu slávy.
Do dneška hrál v takřka čtyřiceti filmech. Hraní ho ale, jak sám říká, někdy nebavilo. V osobním životě se mu tolik nedařilo. Problémy s dětmi (má jich prý sedm), psychické potíže a později nadměrná tloušťka se na hvězdu jeho formátu příliš nehodí. Brandovou hereckou reputací se ovšem otřást nedá, i když se o to nejspíš i sám snažil (OSTROV DR. MOREAU).
Ke sklonku života se už příliš neukazoval a lidé o něj už neměli tak veliký zájem, ale to, o co zasloužil ve filmové branži by stačilo na několik hereckých životů. Stal se plahočící se a později už vůbec ne chodící legendou. Potíže s dýcháním a srdce zničené tloušťkou už dali znát. Brando si napsal scénář svého pohřbu do všech detailů. V létě 2004 měl začít natáčet snímek Brando a Brando, kde by hrál sebe sama, jako hereckého velikána, pod kterým ho všichni znali. Nedočkal se. A tak 1.7.2004 ve věku krásných 80 let zemřel jeden z největších herců současnosti. Teď už můžeme na našeho Kmotra jen vzpomínat...
