Rodák přímo z velikého Londýna se do našich pamětí vryl v poslední době především jako pravá ruka Pána Temnot Vy-víte-koho pod jménem Peter Pettigrew (Červíček). Je-li to však správné, že se britský charakterní herec proslavuje jako průměrná figurka megalomanské komerce, to už posuďte sami.
Timothy Leonard Spall, syn pošťáka a kadeřnice, vyrůstal v Londýně a jak už to tak v britském prostředí bývá, začínal divadlem. Začátky v National Youth Theatre či RADA, pro které vytvořil titulní role v Macbethovi a Othellovi. V roce 1979 se připojil ke známé Royal Shakespeare Company, kde měl dlouhé angažmá a představoval se například ve Veselých paničkách Windsorských, Třech sestrách nebo ve hře Nicholas Nickleby. Začátky let osmdesátých patřily především televizním obrazovkám, kde se objevil například se začínajícím Gary Oldmanem ve filmečku REMEMBRANCE nebo George C.Scottem v televizním Oliveru Twistovi. Prvním významnějším snímkem bylo horrorové drama GOTHIC režiséra Kena Russella s Gabrielem Byrnem a Natashou Richardson v hlavních rolích a film JAK ZABÍT KNĚZE s tenkrát populárním Christopherem Lambertem.
Kariéra Timothy Spalla spočívala hlavně ve spolupráci oceňovaných filmů známých režisérů jako jsou Clint Eastwood, Bernardo Bertollucci, Kenneth Brannagh a především Mike Leigh, který dával Spallovi často i hlavní role, jako například v dramatu TAJNOSTI A LŽI, kde si zahrál hlavní mužskou roli Maurice. Další spolupráce s Leighem přinesly filmy jako LIFE IS SWEET a VŠECHNO NEBO NIC.
Ve většině svých filmů vytvářel postavy často smutné, zakomplexované, ale někdy i humorné. Jedním z vrcholů jeho humoru byl David 'Beano' Baggot, člen zestárlé kapely v britské komedii STILL CRAZY, kde vlastně všichni členové byli hromádkou neštěstí, která se opět snaží drát na povrch pop-music. Avšak přes všechny hluboké, charakterní a především civilní role, které Timothy Spall vytvořil, je téměř neznámý a obyčejný divák si jej všímá "pouze" v komerčních záležitostech jako POSLEDNÍ SAMURAJ, ŘADA NEŠŤASTNÝCH PŘÍHOD a již jmenovaném HARRY POTTEROVI. Nabízí se otázka, není-li škoda všímat si herce pouze v masově uznávaných filmech, když nejlepší a nejlidštější výkony nám ukáže spíše v menší produkci, kterou často musíme vyhledávat.
