Vyhublý, s vysokým čelem a pronikavým pohledem, obdařený démonickým úsměvem, podlézavý, úskočný – to byly hlavní charakteristiky jeho vzezření. Populární komik byl však především divadelním režisérem a od roku 1958 uměleckým šéfem a ředitelem dnešního Divadla pod Palmovkou. Právě on režíroval roku 1959 úplně první nezapomenutelné představení nově vzniklého divadla Semafor Člověk z půdy.
Film poněkud jednostranně využíval jeho fyzický zjev pro menší záporné role. Jeho hereckým debutem ve světě filmu byl krátkometrážní snímek I ANDĚLÉ ZTRÁCEJÍ TRPĚLIVOST a od té doby si zahrál celkem 128 další filmových rolí. Koncem 50. let natočil ještě např. ŽIŽKOVSKOU ROMANCI, ROMEO JULIE A TMA, DAŘBUJÁN A PANDRHOLA.
60. léta začal válečným dramatem VYŠŠÍ PRINCIP, a dále se objevil ve VYSOKÉ ZDI, ale např. i muzikálu KDYBY TISÍC KLARINETŮ. V tomto období si zahrál i v seriálech „Eliška a její rod“, „Klapzubova jedenáctka“ a „Hříšní lidé města pražského“. Léta šedesátá zakončil velmi známou rolí mnicha v těžkém dramatu o „české inkvizici“ KLADIVO NA ČARODEJNICE.
Dá se říct, že 70. léta pro něj byla nejplodnějším období ve filmu. Ztvárňoval většinou vedlejší role, které mu ale zůstaly přišity až dodnes. Např. role doktora Chocholouška ve filmu JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE, nebo Hujera ve filmu MAREČKU, PODEJTE MI PERO. Ale také se objevil ve filmech, jako PÁNI KLUCI, HONZA MÁLEM KRÁLEM, DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ, ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA, LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ a v seriálech „30 případů majora Zemana“ a „Chalupáři“.
Zemřel v roce 1981 přímo na place při natáčení filmu KRAKONOŠ A LYŽNÍCI. Hrál postavu finance a šlapal na kopec, který měl v jednom z posledních záběrů sjet na lyžích spolu s dalšími kolegy. Dolů už bohužel nesjel.
