Mamoru Oshî patří mezi nejpozoruhodnější osobnosti současné japonské kinematografie. Natáčí animované i hrané filmy a svou tvorbou zasahuje i do mangy. Do světa anime jako první zavedl hluboké filozofické spekulace a introspektivní témata.
Narodil se v létě roku 1951 v japonském hlavním městě Tokiu. V mládí byl vychováván v křesťanském semináři a měl se stát knězem. Určité události, o nichž nechce dnes Oshî na veřejnosti mluvit, změnily radikálním způsobem jeho pohled na víru. Křesťanství ho ale i nadále fascinuje. Dokazují to mimo jiné časté narážky na Bibli v jeho filmech. Během studentských let obdivoval filmovou tvorbou Andrzeje Wajdy, Jerzyho Kawalerowicze, Andrzeje Munka a Ingmara Bergmana. Absolvoval obor výtvarné umění na Tokijské univerzitě svobodných umění.
“Mám pocit, že se Hollywood stále více spoléhá na trojrozměrnou animaci. Síla japonské animace je založena na výtvarníkově tužce. I když mícháme dvojrozměrnou, trojrozměrnou a počítačovou grafiku, stále je základem ta dvojrozměrná.”
Po ukončení studií vstoupil do společnosti Tatsunoko Productions a jako animátor se podílel na anime ze sportovního prostředí IPPATSU KANTA-KUN (1977). Po třech letech přestoupil k Studiu Pierot, kde se seznámil se svými budoucími spolupracovníky. Režíroval zde televizní seriál URUSEI YATSURA (1981) i dva další navazující filmy. První snímek se držel striktně své předlohy, ale pokračování URUSEI YATSURA 2: BEAUTIFUL DREAMER (1984) představovalo první příklad osobitého stylu mladého režiséra.
V roce 1984 opustil společnost a od té doby je nezávislým tvůrcem. Napsal a následně natočil surrealistický snímek s biblickou symbolikou ANGELS EGG (1985). Na dalším projektu s názvem „Anchor“ začal spolupracovat se známými režiséry Hayaem Miyazakim a Isaem Takahatou ze Studia Ghibli. Připravovaný film ale kvůli uměleckým neshodám nakonec nevznikl. Navzdory těmto rozporům Ghibli později pomohlo Oshîmu s produkcí snímku INNOCENCE: GHOST IN THE SHELL 2 (2004). Dodnes se Oshî a Miyazaki nemají příliš v lásce. Slavný režisér z Ghibli kritizuje dílo mladšího kolegy za přílišnou filozofičnost a nedostatečnou zábavnost. Oshî zase nemůže Miyazakiho díla vystát pro jejich velkou nereálnost.
„Headgear vzniklo jen z toho důvodu, že sponzoři anime jednají jen se studii nikoli s jednotlivci.“
Na konci osmdesátých let se přidal k umělecké skupině „Headgear“, která sdružovala řadu mladých talentů. Společně vytvořili seriály a filmy MOBILE POLICE PATLABOR, které znamenaly velký úspěch v žánru mecha. Všechna tato díla vykreslují svět blízké budoucnosti, jejíž společenské i ekologické krize budou překonány technologickým pokrokem. Během těchto let natočil Oshî i několik vlastních filmů, mimo jiné hraný sebereflexivní TALKING HEAD (1992).
“Pro Innocence jsem měl k dispozici větší rozpočet než pro Ghost in the Shell. Měl jsem i více času na přípravu. Bylo ale stále důležité vyprávět intimní příběh.”
Kyberpunkové anime GHOST IN THE SHELL (1995) bylo uvedeno současně v Japonsku, Spojených státech i Evropě a stalo se jedním z nejinspirativnějších děl konce století. Mimo jiné ovlivnilo i kultovní sci-fi MATRIX (1999). Po pětileté přestávce se Mamoru Oshî opět vrátil k hranému filmu a natočil AVALON (2001), s nímž v té době jako již uznávaný umělec zavítal na filmový festival v Cannes. Do Francie se vrací i v roce 2004. INNOCENCE: GHOST IN THE SHELL 2 totiž jako první animovaný snímek v historii festivalu soutěžil o Zlatou Palmu.
Pro jeho filmy jsou typické pomalé tiché záběry, které bývají přerušeny jen několika akčními scénami. Vizuální styl se vyznačuje dlouhým zabíráním překrásných obrazů, kde se nic důležitého neděje. Mezi časté motivy patří let ptáků a přítomnost baseta. Mangy, které sloužily jako předlohy k jeho filmům, měly i výraznou komickou stránku, ale tyto aspekty Oshî záměrně vynechává.
Mamoru Oshî se kromě režie zabývá i psaním scénářů, mangy a beletrie. Vytvořil scénář pro film JIN ROH: THE WOLF BRIGADE (1998) nebo mangu „Seraphim“, kterou ilustroval Satoshi Kon, neméně významná osobnost na poli dnešního anime. Podílel se i ne vzniku snímku BLOOD: THE LAST VAMPIRE (2000).
„Má touha odkazovat na jiné autory vzešla z Godarda. Naučil jsem se od něj, jak moc je text pro film důležitý. Dává mu určité bohatství, vizualita není vše. Díky Godardovi může divák konstruovat vlastní interpretace. Obraz spojený s textem odpovídá jednotícímu aktu, který usiluje o znovuobnovení filmového média.“
V současnosti žije Oshî ve městě Atami se svými dvěma psy basetem Gabrielem a voříškem Danielem. Miluje zbraně. Kdykoli jede do Spojených států, nevynechá návštěvu některé z místních veřejných střelnic. Za svůj velký umělecký vzor často označuje francouzského filmaře Jean-Luca Godarda. Mamoru Oshî právě dokončuje snímek s názvem TACHIGUI - THE AMAZING LIVES OF THE FAST FOOD GRIFTERS (2006), jehož animace bude smíšením fotografie, animace a digitálního loutkářství. Sám režisér tuto techniku nazývá „superlivemation“.
