Italský herec se narodil 17. února 1916 jako Raffaele Vallone. Slibně rozjíždějící kariéru fotbalisty ukončil těžký úraz nohy. Na konci 30. let byl velkou nadějí fotbalového klubu Juventus Turín. Po vzoru otce, který byl právník, vystudoval na římské univerzitě práva, ale advokátní praxi dlouho neprovozoval. Začal se věnovat novinářské činnosti. Při své práci filmového, divadelního a hudebního kritika se dostal i do filmových ateliérů Cinecitty, kde se seznámil s režisérem Giuseppem De Santisem, který mu otevřel dveře k herecké kariéře.
Poprvé se ve filmu objevil již v roce 1942 ve snímku NOI VIVI (r. G. Alessandrini) a od roku 1946 získává herecké zkušenosti na divadle v Turíně. Ale teprve role ve snímku RISO AMARO (Hořká rýže) již zmiňovaného režiséra Giuseppe De Santise startuje jeho hereckou kariéru. O rok později mu již svěřil hlavní roli ve filmu NENÍ MÍRU POD OLIVAMI. V průběhu 50. let se prosadil jako představitel levicově smýšlejících intelektuálů a zejména tvrdých proletářů v politických dramatech italské produkce. V letech 1958-60 slavil úspěch na jevišti pařížského Théâtre d'Antoine v dramatu Arthura Millera Pohled z mostu, režírovaném Peterem Brookem. V roce 1961 si stejnou roli přístavního dělníka Eddieho Carbonea zahrál i ve filmové verzi POHLED Z MOSTU (r. S. Lumet), která mu otevřela cestu do Hollywoodu, kde pak v následujících desetiletích vytvořil řadu vedlejších rolí. Prosadil se také jako divadelní a operní režisér. Pod jeho vedením hráli a zpívali mj. Placido Domingo a Renata Scottová v newyorské Metropolitní opeře.
V roce 1952 se oženil s herečkou Elenou Varziovou. Měli spolu dvě děti, dceru Eleonoru a syna Saveria, kteří se také věnují herecké kariéře. Raf Vallone zemřel 31. října 2002.
Petr "contrastic" Kubíček
