Narodila se v Třebíči jako Bohumila Myslíková a od útlého mládí toužila být spisovatelkou. Protože ale neměla představu, o čem by měla psát, rozhodla se získat zkušenosti v jiném oboru. Inspirována prostředím rodinné půjčovny kostýmů, kde pomáhala mamince, přihlásila se na brněnskou JAMU a první divadelní angažmá získala v Divadle Bratří Mrštíků tamtéž. Prošla také Státním divadlem Brno a v roce 1964 zakotvila v Severočeském divadle v Kladně.
Míla Myslíková debutovala ve filmu už jako jedenadvacetiletá v komedii s Vlastou Burianem NEJLEPŠÍ ČLOVĚK. Film jí učaroval do té míry, že jí nikdy nedělalo problémy hrát tzv. druhé housle. I v epizodních rolích prokazovala svůj talent ke ztvárnění obyčejných, na první pohled nekomplikovaných žen. K větším rolím se ovšem také dostala - jako věčně hudrující lázeňská Kateřina v poetickém ROZMARNÉM LÉTĚ, energická vedoucí HOLEK Z PORCELÁNU Světluška nebo trpělivá strážkyně rodinného krbu v komedii MAREČKU, PODEJTE MI PERO! Jednu z mála záporných rolí - panovačnou vodnici Wassermanovou - ztvárnila v legendárním filmu JAK UTOPIT DOKTORA MRÁČKA a snad nejvíce proslula jako starostlivá maminka Šafránková z prvních čtyř "básnických" komedií Dušana Kleina.
V televizi jsme ji mohli vidět v řadě inscenací, v Moskalykově zpracování BABIČKY si zahrála paní Proškovou, v bláznivém sci-fi seriálu BAMBINOT obětavou trafikantku Pollockovou.
Kvůli pracovnímu vytížení u filmu opustila po třinácti letech angažmá v kladenském divadle. V druhé polovině osmdesátých let zanechala i filmování a odešla na odpočinek. Po listopadové revoluci si začala plnit sny z mládí - podívala se například do Řecka nebo Finska a právě zážitky z Finska zúročila jako materiál pro sepsání pozoruhodných knížek FINSKÝ MARATON a V ZEMI KALEVOVĚ.
Stuart "Oskar" Hample
